Reakce Čistého nebe na situaci v OKK Koksovně v Přívoze. Předseda správní rady Jan Kozina reaguje na článek: „Naše koksovna k Ostravě patří“ ze dne: 21.3.2019, Rozhovor MF DNES s ředitelem společnosti OKK Zdeňkem Durčákem.

Naše koksovna k Ostravě patří, zdůrazňuje ředitel společnosti OKK Durčák

Výrazný zápach a černý dým před několika týdny opět rozpoutaly debatu nad existencí koksovny Svoboda společnosti OKK. Ta stojí v ostravské části Přívoz, jen několik stovek metrů od centra města. Na výzvu ostravského magistrátu nyní krajský úřad přezkoumává integrované povolení na provoz koksovny. Podle výkonného ředitele společnosti Zdeňka Durčáka firma dělá vše, co může, aby dostála ekologickým požadavkům.

Čisté nebe: Firma začala dělat svoje promo, ve snaze obhájit produkci jedů uprostřed města.

Vypadá to, že co se týká ekologie, jste pro politiky v současnosti v Ostravě nepřítelem číslo jedna. Co tedy Ostravě přinášíte?
Koksovna tady stojí od roku 1908, naše skupina koksovnu od NWR koupila v roce 2013. Na začátku tady ta situace vůbec nebyla jednoduchá, byla velká nezaměstnanost, ani podnik nebyl v dobré kondici. Dnes je firma v pohodě, platí daně, zaměstnává lidi.

Čisté nebe: Nesouhlasíme, Koksovna neplatí daň z příjmů právnických osob, stačí se podívat na poslední dvě uzávěrky. Koksovna vytvořila v roce 2017 100 milionu čistého zisku a na dani z něj zaplatila nulu čili nic, stejně jako o rok dříve.

Čili Ostravě přinášíte to, že platíte daně a zaměstnáváte lidi. O kolik lidí jde?
V současné době o přibližně 520 lidí, všichni jsou občany České republiky, máme i dodavatelské firmy, které zaměstnávají další lidi.

Čisté nebe: Pojďme se na to podívat z jiného pohledu. Těch 500 zaměstnanců si za rok odnese domů v čistém necelých 200 milionů korun, majitel koksovny si odnese čistého 100 milionů korun. Příjemně by mne překvapilo, kdyby bydlel vedle koksovny (nebydlí :-) ). Zplodiny z té výroby dýchá 300 tisíc lidí na Ostravsku. Komu to tedy především prospívá? Cui bono? Abychom si rozuměli, nezávidím majiteli jeho výdělky a nechci jej v tomto nějak hodnotit, jistě za koksovnu musel zaplatit a čeká, že se mu peníze vrátí. Jen by si mohl vzít i ty emise :-)

A co Ostravě berete? Hlavní výtky proti vám jsou vedeny v tom směru, že koksovna stojí blízko centra. Navíc v integrovaném registru znečišťování nezveřejňujete hodnoty polétavého prachu. Sledujete je alespoň pro sebe?
Určitě tyto látky sledujeme, máme je k dispozici. Na základě integrovaného povolení některé z nich musíme hlásit.

Ale polétavý prach PM10 mezi těmi, které zveřejňujete, není.
Tam jsou tuhé znečišťující látky obecně. Ty se nám podařilo mezi roky 2014 až 2017 snížit ze šedesáti na třicet tun. Po roce 2008 se tu investovalo téměř 3,2 miliardy korun – jak do modernizace technologického parku, tak do ekologie. Poslední investice do snížení tuhých znečišťujících látek byla dokončena v loňském roce, za 40 milionů korun jsme odprášili jemnou třídírnu koksu. Většina investic, které děláme, jsou proekologické, letos to bude zhruba 135 milionů korun.

Ale pořád tady zůstává nějakých 30 tun prachu ročně, které jdou do vzduchu.
V rámci kraje jde o tisíce tun. Nemyslím si, že by náš podíl byl nějak dramatický.

Čisté nebe: To je 300 rodinných domů, problém je ale v produkci organických jedů, polycyklických aromátů jako je známý benzo-a-pyren. OKK koksovna v roce 2016 vyprodukovala 60 kg PAU, když zhruba dvojnásobná koksovna AMO vyprodukovala “jen” 20 kg. A organických látek vypustila koksovna OKK 55 tun, zatímco dnes kritizovaná spalovna nebezpečných odpadů 100 kilogramů. Tolik vypustí koksovna s přehledem za den.

Ale tady hraje roli i vaše umístění nedaleko centra Ostravy.
Jsme v centru Ostravy, to si uvědomujeme, ale řídíme se předpisy, zákony, plníme integrované povolení, snažíme se vše vylepšovat.

Kde končí váš koks? Vyrábíte pro zdejší firmy, nebo vyvážíte?
Většinu koksu vyvážíme. Dodáváme třeba do Rockwoolu v Bohumíně nebo do Častolovic, ale většina jde na vývoz.

Ptám se na to proto, že se bavíme o vašem přínosu pro Ostravu. Jaký tedy je, když nevyrábíte koks pro zdejší firmy? Proč mají lidé v Ostravě dýchat horší vzduch kvůli výrobě koksu pro zahraničí?
Nevyrábíme pro zdejší firmy, ale výrobky vzniklé díky našemu koksu jdou zase zpátky k nám.

To ale lidi o přínosu koksovny asi moc nepřesvědčí.
To asi ne, ale s uhlím tady podnikáme přes sto let. Proč nepodnikat dál?

Čisté nebe: Protože koksovna je pro ovzduší něco jako vřed pro žaludek. Nelze ji udělat bez emisí, nelze ji zakrytovat; lze ji jen tolerovat a minimalizovat. Když tady máme ocelářské firmy, jako TZ nebo AMO, je tato výroba alespoň v uceleném řetězci a bez nich by ty komplexy nemohly vyrábět surové železo. Ale nejde tolerovat koksovnu přímo ve městě, která nemá návaznost na místní průmysl ani před ani po svém špinavém procesu. Důvodem pro vznik a existenci OKK koksovny právě byly šachty s koksovatelným uhlím a navazující hutě a ocelářská a strojní výroba v těsné blízkostí. Takže po 100 letech tyto zde chybějí a z koksovny se stal čoudící artefakt bez spojení s regionem.

Uhlí od OKD asi poté, co skončil Paskov, který nabízel koksovatelné uhlí, také moc neberete.
Ne. Velice nás to mrzí. Bývaly doby, kdy jsme z OKD dostávali veškerý sortiment uhlí, ale to už neplatí. Bereme uhlí z Polska, ze zámoří.

Bylo pro vás uzavření Dolu Paskov velkou ztrátou?
Historicky měl Paskov nejlepší uhlí ve střední Evropě, ale kvalita se postupně zhoršovala. Mrzelo nás to, ale museli jsme si s tím poradit.

A jsme zase na začátku. Zdejším podnikům moc nedodáváte, od OKD uhlí taky nenakupujete, takže kde je ten přínos Ostravě?
Ještě před několika roky jsme dodávali třetinu koksu Třineckým železárnám, než si tam modernizovali koksovnu.

Ale teď už nedodáváte.
Teď už ne.

Co tedy Ostravě nabízíte?
Zaměstnáváme tu lidi, platíme daně, chováme se ekologicky. Lidé si u nás vydělají peníze, které mohou tady i utratit. Díky koksárenskému plynu, který dodáváme do sousední teplárny a elektrárny, nemusíme vyrábět teplo a elektřinu pálením uhlí.

Čisté nebe: Naopak, řízeným a kontrolovaným procesem hoření v kvalitní teplárně vznikne výrazně méně škodlivin než v procesu koksování uhlí. Copak ten plyn nevzniká z uhlí? V dnešní době by ostravský region zaměstnance koksovny přijal snadno, ale naopak v případě recese je těžký průmysl jako OKK velmi málo adaptabilní a řešení se přenese na bedra státu.

Na jak dlouho ještě vidíte působení koksovny?
Já doufám, že na dlouho.

Jak daleko se vám vyplatí koks vyvážet?
Kamkoliv. Dnes jsme asi největším dovozcem slévarenského koksu do Spojených států.

A proč mají Ostravané dýchat to, co dýchají, jen proto, abyste mohli vyvážet koks do USA?
Nejsme tady sami, kteří ty emise tvoří, a nejsme nejhorší. Náš podíl na celkovém znečištění je troufám si říct minimální.

Čisté nebe: Tento přístup je všem docela drzost, připomíná chování malého žáčka ve škole. Nejspíš tím chce OKK říct, tento region a lidé v něm nás nezajímají a o zodpovědném přístupu k nim se pokusíme až v situaci, kdy budeme jediným znečišťovatelem v Ostravě. Je asi na čase říct, že ani řádný provoz koksovny by se uprostřed obydlí nedá tolerovat, ale skutečnost, že jejich poruchy, úniky a havárie jsou na denním nebo týdenním pořádku, je skutečně alarmující, a nejhorší na tom je, že inspekce životního prostředí to toleruje, jakoby tyto nehody patřily k řádnému provozu.

Je výroba koksu vaším jediným záměrem do budoucnosti?
Koks je náš stěžejní výrobek. My se nyní zabýváme například výrobou vodíku. Koksárenský plyn jej obsahuje až šedesát procent. Chceme se zapojit do vodíkové platformy, pokud bychom uměli vodík odseparovat, mohl by být náš příspěvek životnímu prostředí velký. Třeba jen kdybychom jej dodávali vozidlům MHD, znamenalo by to velkou pomoc životnímu prostředí.

Čisté nebe: Na této myšlence, která je jen úvahou s nejistým výsledkem, nelze obhájit současný a neudržitelný stav. Už věta “Pokud bychom to uměli” říká že naše plíce budou trpělivým vězněm jen pro váš nejistý rozmar? Někde ve světě se to dělá? Nebo bude OKK světový premiant?

Ale separovat vodík od koksárenských plynů není nic jednoduchého.
To není, ani jeho čištění. V západní Evropě jsou nějaké pilotní projekty, se kterými se snažíme seznámit. Pak je tady možnost kogenerace, kdy bychom spalováním plynů vyráběli elektřinu a tím proudem pak vyráběli ten vodík.

Čisté nebe: To už je skoro perpetum mobile :-) nebo spíše komedie; zkoksujeme uhlí s výrazným znečištěním ovzduší a bonusem získáte plyn, který obsahuje vodík, ten se zase spálí, aby se vyrobila elektřina a pomocí té se vyrobí vodík, který se nakonec co? spálí.

Na kolik by to bylo ekonomicky přínosné?
To zatím neumíme říct. Jsme ve stadiu, kdy děláme studium proveditelnosti, za čas budeme chytřejší.

Je tady už dnes odbyt pro vodík? Nakolik je pokrytý trh?
Pokrytí trhu a zájem o vodík jsme zatím nijak dramaticky nezkoumali, myslím, že do budoucna zájem bude růst a že ten zájem dokážeme pokrýt. Pokud by se nám podařilo vodík vyrábět, mohli bychom tady udělat čerpací stanici a autobusy by sem mohly jezdit tankovat. A zase by to bylo levnější.

Vždyť jste říkal, že nevíte, kolik to bude stát.
To jsem říkal. Nevíme. Bavíme se teoreticky, je to novinka.

Nějaké představy, kolik by to mohlo stát, přece máte.
Nemáme. Je to úplně v plenkách.

Kdy ty plenky rozbalíte?
Budeme je rozbalovat postupně. Do půl roku chceme mít bližší detaily včetně nějakého propočtu ekonomické únosnosti.

Už to někdo na světě zkoušel?
V západní Evropě se to zkouší, právě tyto detaily chceme v nejbližší době získat, něco zkouší i Vysoká škola báňská.

Kolik do toho chcete investovat?
To bude záležet právě na tom ekonomickém modelu, jak bude vycházet.

Čisté nebe: No prostě marketingová bublina. A ještě jim na to skočil jinak výborný náměstek hejtmana..

Co kromě koksu ještě vyrábíte?
Ta škála vedlejších výrobků je vedle koksu dost široká. Dehet, benzol, síra, síran amonný...

Jednou za čas tady máte veselo a dostáváte se do médií, když vám selžou některá opatření. Co se stalo posledně?
Došlo k blackoutu, kdy byl celý Přívoz bez proudu. To pak nefunguje odsávání surového plynu. Ten se automaticky přepne na spalování, ale to hoření není dokonalé, čímž vzniká ten kouř, ty škaredé vizuální efekty. To trvá v řádu minut, mezitím najíždí náš nezávislý okruh, kterému to ale samozřejmě chvilku trvá. Bohužel se to stává.

Jak často se to stává?
Za poslední dva roky třikrát. Ten nájezd záložních zdrojů je vždy v řádu minut, během nichž vznikají ty záběry, které nám nelichotí.

Hovoří se o přezkumu vašeho integrovaného povolení. Jaké mohou být teoretické dopady? Mohou vaši firmu i zavřít?
Teoreticky je možné vše, ale integrované povolení je vždy výsledkem diskuse a domluvy. Co by kraj chtěl změnit a bylo by to proveditelné, tak bychom po domluvě nějaká zařízení mohli vyměnit. Ale nedokážu si představit, že by nás ‚zavřeli‘, plníme veškeré podmínky nejen českých zákonů.

Stalo se z vaší firmy politikum?
Možná to tak je. Pokud nám někdo prokáže, že neplníme vyhlášky a zákony, tak ať nás zavřou. Ale my vše plníme. Nebráníme se diskusi, nejsme žádní škůdci.

Škůdci možná nejste, ale dům po větru od vás by si asi stavět nechtěl nikdo.
Jsme tady přes sto let, před třiceti roky tady byla i šachta, je tady průmyslové území. Koksovnu není kam přestěhovat.

Čisté nebe: To je pravda, jste tady přes 100 let a stejně, jako se nestěhovaly šachty, koksovny Karolína nebo Šverma, ani vy se nebudete stěhovat. Pro tento kraj je a bude těžké se vypořádat s OKK a následky 100-letého fungování koksovny zde. Stovku let měl tady provoz koksovny v Přívoze svůj význam, roli a úlohu, dnes je však situace jiná a ČN jsme přesvědčeni, že má význam pouze pro majitele koksovny. My ostatní chceme žít v kraji přívětivém pro mladé lidi, s perspektivou, s moderním průmyslem a se zdravým prostředím.

 

 

Vyhledávání

Máte zájem o náš zpravodaj?

 

Podpořte nás

Čoudí ti komín?

Webová a mobilní aplikace Čistý komín

Mobilní aplikace

SmogAlarm

Zemní plyn


Zemní plyn

CITI-SENSE Ostrava

Jsme členy

Zelený kruh logo

Philips

Go to top