MUDr. Šrám během přednášky v klubu AtlantikRadim Šrám je lékař, který se dlouhá léta zabývá tím, jak špatné životní prostředí ovlivňuje zdraví lidí v postižených oblastech. Proto, bohužel, čím dál častěji jezdí do Ostravy. Tým odborníků Akademie věd České republiky, jehož je doktor Šrám členem, zkoumá ovzduší právě na Ostravsku. Když jsem se s Radimem Šrámem sešel poprvé, před lety v laboratořích akademie věd v Praze, řekl mi, že vůbec nečekal, jak vysoké hodnoty znečištění v Ostravě jsou. Od té doby na situaci upozorňuje pravidelně. Poslední náš rozhovor vznikl na začátku listopadu 2011, v klubu Atlantik v centru Ostravy.

Opět jsou na Ostravsku překračovány limity škodlivin v ovzduší. Tentokrát dokonce dříve, než v minulých sezónách. Je tedy vidět, že se situace nelepší. Myslíte, že už jsme mohli být v řešení problému s ostravským ovzduším dále?

„Mně je velmi líto, ale když jsem se začal v roce 2007 seznamovat s ovzduším v Ostravě, tak mne zaujala skutečnost, že se hodnoty karcinogenního benzo(a)pyrenu v Ostravě-Bartovicích zvyšovaly od roku 2003 až 2004 a že na to vůbec nikdo nereagoval.“

Byla to chyba, kvůli které jsme dnes opět v smogové situaci?

„Rozhodně. Jedna věc je, že ze zákona se hodnotí koncentrace prachových částic menších, než PM 10. A PM 2,5 se začínají měřit teprve nedávno. Když se podíváte na to, kde se v Moravskoslezském kraji měří, tak vidíte, že těch míst je poměrně málo a stanic, kde se měří karcinogenní benzo(a)pyren, je ještě méně. Ale že se ta situace horší, je vidět na Karviné. Když srovnáte údaje z roku 2010, tak koncentrace benzo(a)pyrenu jsou pouze o dvacet procent nižší, než v Bartovicích. To je varovné a je to důvod k zamyšlení.“

Není podivné, že se pořád diskutuje o tom, jaké jsou hlavní zdroje tohoto stavu, místo toho, aby se začalo něco dít?

„Přirozeně, to se tady neudělalo. Mělo by se vědět, jaké jsou zdroje, které jsou za to zodpovědné. Musím tady vzpomenout práci amerických odborníků, kteří se tím zabývali v roce 1995-96, ale to bylo krátké měření. V té době byla jedním z největších zdrojů znečištění Nová huť. Tenkrát se taky diskutovalo, co by se s tím mělo dělat, včetně toho, že nejlepší by bylo, aby se továrna zavřela. Mezitím uplyne dalších patnáct let a vy zjistíte, že ta situace je velmi podobná…“

Proč tomu tak podle vás je?

„Technologie, které byly v roce 1990, zestárly a tím, jak se nemodernizují, tak znečištění narůstá. To se předpokládá o Karviné, kde je jistě velký vliv z Polska, ale pak tam máte vlastní zdroje, které jsou z tepláren. Protože jsou to staré technologie, na znečištění se projevují výrazně, a to by se mělo změnit. Osobně se domnívám, že česká vláda by se měla poučit z toho, co se udělalo v roce 1990 pro pánevní oblasti Severních Čech, tedy že by se měla zhodnotit situace a měl by se přijmout program, co se s tím udělá v horizontu pěti deseti let.“

Mluvíte o pěti, deseti letech. Přitom ale ta situace už trvá zhruba deset let. Není těch deset let promarněným časem? Nemohli jsme být už dále?

„Určitě to promarněný čas je. Já si myslím, že se má vycházet z poznatků, které byly zjištěny jinde a že není nutné to nechat dospět do stavu, který byl v roce 1989 v Teplicích, že vám bude několik set matek s kočárky demonstrovat, že chtějí dýchat čistý vzduch. Z průzkumu, který jsme dělali od roku 2008 u dětí v Ostravě, vyplývá, že děti z Radvanic a Bartovic jsou v prvním a druhém roce života asi dvakrát více nemocné, než děti z jiných částí Ostravy a třikrát více, než děti z Poruby. Je to pravděpodobně ovlivněním imunity v době těhotenství.“

Připomínáte demonstraci, která proběhla ještě v době tuhého komunismu nebo socialismu, nebo co tady vlastně bylo. Tedy pár dní před 17. listopadem 1989. (zmíněná demonstrace v Teplicích proběhla 10. listopadu 1989 – poznámka redakce). Dnes, kdy může říci kdo chce co chce, maminky s kočárky na to náměstí nevyjedou. Když se udělá demonstrace, tak moc lidí nepřijde. Čím to podle vás je?

„Zdá se, že situace ještě není tak katastrofická. Asi až to bude ještě horší, ty reakce přijdou.“

Představitelé huti ArcelorMittal argumentují, že více benzo(a)pyrenu vypouštějí malé kotle a nekvalitní spalování paliva v rodinných domcích.

„Tahle filozofie, která se zde razí, je zavádějící. Pokusím se ji vyvrátit - koncentrace benzo(a)pyrenu v té nejčistší části Ostravy, což je Poruba, jsou čtyřikrát vyšší, než koncentrace v Praze nebo dvakrát vyšší, než v Budějovicích. Ten rozdíl je podle mne dán průmyslem. Třeba i za znečištění v Porubě je průmysl zodpovědný minimálně z padesáti, šedesáti procent. A když si vezmete jiné části Ostravy, je to asi více, v Radvanicích i devadesát procent.“

Proto se znovu ptám, zda není škoda, že už dávno nevznikla důkladná studie, která by ukázala v procentech, jaké jsou hlavní zdroje znečištění v jednotlivých částech města či kraje?  Takto se totiž pořád bavíme o dojmech, pocitech. Nemělo už dávno být jasné, zda hlavním zdrojem je doprava, průmysl, topení nebo vliv z Polska?

„K tomu by se mělo přistoupit podobně, jako v Teplicích – zde se jednalo o mezinárodní program. Veškeré věci, které se budou navrhovat, by měly mít mezinárodní oponenturu, aby bylo jasné, že to, co se doporučuje, jsou dobře investované peníze.“

Ale za těch deset se to už snad mělo udělat, ne?

„To se už mělo. Ale to, že se to neudělalo, ukazuje na nemohoucnost těch, kteří za to byli zodpovědní.“

Vrátím se k realitě dnešních dnů. Spousta lidí si stěžuje na projevy jako při nachlazení. Přitom venku je teplo, těžko někdo prochladnul. Nejsou ty potíže dány spíše prachem, který řadu dní dýcháme?

„Asi ano. Když jsme prováděli průzkumy v Teplicích a Prachaticích, kde koncentrace škodlivin byly výrazně nižší, než tady, tak jsme prokázali, že ty koncentrace znamenají zvýšený výskyt bronchitid, zejména u dětí předškolního věku, tak si dovolím meditovat, že pokud vy máte koncentrace horší, bude to i zde intenzivnější.“

Jak komentujete občanské aktivity, jako je například Čisténebe?

„Považuji to za velmi pozitivní. Nad jejich připomínkami se musí vážně zamýšlet představitelé státních orgánů, proto tyto aktivity mají smysl.“

Děkuji za rozhovor.

Čisté nebe by na závěr rádo upozornilo zájemce, že MUDr. Šrám bude 21.11. v 17 hod v Hotelu Clarion prezentovat výsledky výzkumu Program Ostrava 2008 - 2011. Seminář je otevřen široké veřejnosti a vstup je bezplatný. Více informací ZDE.

PETR ŽIŽKA – Čisté nebe

Vyhledávání

Máte zájem o náš zpravodaj?

 

Podpořte nás

Go to top