Zamýšleli jste se někdy nad tím, jaké by to bylo jezdit každý den do práce na kole? Příliš namáhavé a komplikované, říkáte si? Jeden z dobrovolníků Čistého nebe, Josef Laža se se svým projektem Růžového kola pokouší přesvědčit cyklo-skeptiky o opaku. Více se o projektu dozvíte v článku. A co vy, už jste růžové kolo v Ostravě potkali?

 

Překážky v rozvoji čisté dopravy – městské cyklistiky

Jízdní kolo patří mezi čtyři základní způsoby dopravy po městě. Má nulové emise, menší nároky na městský prostor a různé testy ukazují, že v městském prostředí ve vzdálenosti do 10 km je to rychlejší způsob dopravy než zbývající způsoby – chůze, městská hromadná doprava (MHD) nebo individuální automobilová doprava (IAD). Proč tedy zatím nedošlo k masovému rozšíření městské cyklistiky v našich městech, jak je tomu v případě západoevropských měst? Každoročně se z evropských fondů platí tisíce eur na rozvoj cyklistických ukazatelů a různých cyklistických tras po místních zajímavostech. Noviny a časopisy se na jaře a v létě předhánějí, kdo nabídne lepší informace o přípravě kola na sezónu či lepšího průvodce na zajímavé cyklistické výlety. Češi kola tedy mají a rádi na nich jezdí. Proč ale nejsou vidět také v ulicích měst?

Nejčastěji lidé říkají, že se v silničním provoze bojí a bezpečných cyklistických stezek je málo. A když stezky jsou, chodí po nich maminky s kočárky či sousedé se psy. Záleží na zkušenostech každého cyklisty. Někteří z bezpečnostních důvodů raději poruší zákon a jezdí po chodnících. Jiní nesnáší přejíždění křižovatek po cyklistických přejezdech mezi cyklistickými stezkami a preferují, když je auta mají rovnou „před nosem“, a jezdí s nimi přímo po vozovce. Ono i v autech možná sedí cyklisté, kteří znají pocit cyklisty, když je vozidlo objíždí v minimální vzdálenosti.

Na kole se vždy zpotím. Opět záleží na každém z nás, na naší postavě, na našem oblečení, na podobě cesty.  Když jedu do práce, nejedu jako Lance Armstrong, práce nemá nožičky, takže neuteče. Pokud jedete do práce vzdálené 5 km, tak časový rozdíl mezi pohodovou jízdou 15 km.h-1 a sportovnější jízdou 25 km.h-1 je osm minut. Převlékání do cyklistického oblečení, sprcha v práci a oblékání zpět do pracovního vám jistě zabere více času než těch osm minut, o které musíte z domova vyrazit dříve.

Zvýšenou tělesnou aktivitou v ostravském ovzduší si přivodím jen zdravotní potíže. Popravdě nevím, nejsem lékař a pořádnou studii na toto konkrétní téma jsem žádnou nečetl. Na jednu stranu určitě plíce při jízdě na kole přefiltrují větší objem vzduchu, na druhou stranu zvýšenou činností plic prý nedochází k usazování škodlivin v plicních sklípcích jako u klidného dýchání vsedě v automobilu či v autobuse (dočteno v jedné brožuře). Je pak otázka na odborníky, zda je lepší mít lepší celkovou kondici těla pohybem na kole a s relativně větším rizikem potíží s dýcháním nebo stejně dýchat špatný vzduch a pro své tělo nedělat nic. Možná také bude rozdíl, zda jezdit na kole v „normálně“ znečištěném ovzduší Uherského Hradiště či jezdit na kole v Ostravě, kde jsou běžně překračovány emisní limity.

Kolo je moc těžké na každodenní vynášení ze sklepa či snášení z bytu. Když po práci jedu něco vyřídit, nakoupit, nemůžu ho nechat jen tak zamknuté na ulici. Zkrátka každodenně kolo nepoužívám, protože se bojím, že mi ho ukradnou. Oprávněný argument. Současná průměrně dobrá kola v ceně okolo 8-10 tisíc korun jsou lákavá sousta po zloděje. Je to začarovaný kruh. Zloděj do hodiny kolo levně prodá do bazaru či zastaví v zastavárně, kde ho koupí člověk, které mu kolo ukradli a který za nové už dávat peníze nechce. Ale nevěšte hlavu, se stejnými problémy se potýkala a někde stále potýká i západoevropská města.

Já to mám do práce od stojanu asi 3,7 km, takže 12minutovou jízdu zvládnu v normálním oblečení. Trasa mi vede po cyklistické stezce i po vozovce a osobně se cítím lépe ve vozovce „před čumákem“ ostatních řidičů. Z mého pohledu každodenního městského cyklisty (na dovolenou na kole s vámi nepojedu, nejsem nadšený cykloturista) je největší problém pro rozvoj městské cyklistiky jako městu přívětivějšímu druhu dopravy, právě ta možnost odcizení bicyklu.

Základem prevence odcizení kola dle mého názoru je pořádné zabezpečení, snížení atraktivity kola pro zloděje a zároveň zvýjimečnění kola, tak aby ho bylo lehčí ho případně najít. Proto své kolo zamykám hlavně u zelených bezpečnostních stojanů na cylindrický zámek (klasická FABka), přes rám dávám bytelný motocyklistický zámek a lankový zámek dávám už jen do třetice všeho dobrého. Mé kolo je velmi staré (koupené v bazaru ;-), ale s účtenkou). Mé kolo je celé růžové. A vše je shrnuto do soukromého projektu „Růžové kolo v Ostravě“ (projekt RKO).

Na základě projektu RKO chci zjistit, zda existuje způsob, jak nechávat jízdní kola zaparkovaná na ulici, aby byly kdykoliv k použití jako na ulici zaparkovaná osobní auta. Na ulici ve městě sednout na kolo a o kousek popojet dál tak musí být přitažlivější, než sednout do auta, o kousek popojet a hledat další místo k zaparkování. Kromě časové úspory můžete mít i dobrý pocit, že jste svou jízdou zabrali méně veřejného prostoru a ovzduší jste znečistili méně než studeným motorem svého vozu.

A nakonec ještě jedno cyklistické moudro platící pro městské cyklisty i cykloturisty: „Není špatné počasí, je jen špatně oblečený cyklista.“ Na úsměvy za řidítky našich bicyklů při setkání v ulicích Ostravy se těší,

Josef „mJožka“ Laža



Vyhledávání

Máte zájem o náš zpravodaj?

 

Podpořte nás

Go to top