Ostrava, 19. února 2013

Často se na Čisté nebe obracíte s různými dotazy souvisejícími se znečištěným ovzduším. Není naší ambicí suplovat roli odborníků nebo veřejné a státní správy a proto vaše otázky posíláme dál a ptáme těch, kteří umí fundovaně odpovědět. Tentokrát na vaše otázky odpověděl pan Mgr. Libor Černikovský, vedoucí oddělení ochrany čistoty ovzduší Ostrava, Český hydrometeorologický ústav.

1. Proč se ve vašich statistikách používá tzv. 36. nejvyšší 24hodinová koncentracePM10, proč je to právě 36. hodnota jako např. zde?

ČHMÚ: X. nejvyšší hodnota se uvádí v případě, když platná legislativa připouští X-1 překročení mezní hodnoty. Legislativa např. připouští 35 překročení denní mezní koncentrace PM10 50 ug.m-3. Tj. je-li 36. hodnota vyšší něž 50 ug.m-3, byl denní imisní limit v daném roce překročen, je-li menší, imisní limit překročen nebyl.

2. Je známo, jak daleko se mohou částice PM10 a PM2,5 dostat od svého zdroje? V době bezvětří (inverze) a v době, kdy hodně fouká?

ČHMÚ: Částice PM10 a PM2,5 mají zanedbatelnou pádovou rychlost, přetrvávají dlouhou dobu v ovzduší, vznášejí se - jsou v něm rozptýleny (suspendovány) -  a jsou přenášeny na velké vzdálenosti. Záleží na rychlosti větru a intenzitě vertikálního promíchávání atmosféry, jak daleko částice doputují. Částice mají zanedbatelnou pádovou rychlost, a proto v ovzduší zůstávají.

3. Představují částice PM10 a menší a na ně vázaný benzo(a)pyren nějaké riziko, když jsou rozptylové podmínky dobré?

ČHMÚ:  Při dobrých rozptylových podmínkách je ovzduší lépe promícháváno, škodliviny jsou lépe rozptylovány, tj. měřené koncentrace jsou nižší. I při dobrých rozptylových podmínkách však mohou být koncentrace PM10, PM2.5 a koncentrace benzo(a)pyrenu v závislosti na lokalitě vysoké.

Např. "Letní průměrná koncentrace PM10 za období 2006–2011 byla v Radvanicích 40 µg.m-3, tj. rovná ročnímu imisnímu limitu. Letní průměrná koncentrace PM2.5 za období 2006–2011 byla v Radvanicích a Přívoze 25 µg.m-3, tj. rovněž rovná ročnímu imisnímu limitu. Z toho plyne, že znečištění ovzduší není problémem pouze během chladné poloviny roku a během nepříznivých situací." viz Černikovský, L., 2012. Znečištění ovzduší suspendovanými částicemi PM10 a PM2,5 na území města Ostravy v letech 2006 – 2011. In: Ochrana ovzduší, roč. 24 (44), č. 6, s. 13–19. ISSN 1211 – 0337; a obsáhleji v: Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě, Český hydrometeorologický ústav, Státní zdravotní ústav, E-expert spol. s r.o., 2012. Analýza závislosti meteorologických veličin a kvality ovzduší. Viz http://www.dychamproostravu.cz/images/zprava_final_2.pdf.

Nebo vyhodnocení dat, provedených ČHMÚ a IMGW v  rámci projektu Air Silesia: "V přeshraniční oblasti Slezska a Moravy koncentrace benzo[a]pyrenu mají velmi výrazný roční chod s dominantními hodnotami v chladné polovině roku. Průměrné měsíční koncentrace se v roce 2010 pohybovaly ve velmi širokém rozmezí od 0,1 do 35,3 ng.m-3. Průměrné měsíční koncentrace benzo[a]pyrenu klesly na jednotlivých stanicích pod hodnotu 1 ng.m-3 pouze v měsících květen–září, na všech stanicích pouze v červenci."

4. Existuje možnost zapůjčení mobilní měřící stanice? Ptají se obyvatelé malých obcí, kteří by tuto možnost rádi využili. 

ČHMÚ: ČHMÚ i ZÚ mají měřicí vozy a komerčně provádějí dočasná měření znečištění ovzduší. Tato měření jsou finančně dosti nákladná, jedná se o tisíce Kč za jeden den měření. Je vždy nutné pečlivě zvážit, k čemu má měření sloužit, zda je nezbytné apod. Krátkodobá měření mají pouze omezenou vypovídací hodnotu a lze je pouze orietačně zobecňovat na delší období. Úroveň znečištění ovzduší v dané lokalitě je významně závislá na meteorologických podmínkách rozptylu, tj. na podmínkách, které ovlivňují horizontální a vertikální šíření a rozptyl znečišťujících látek ze zdrojů. Znečištění ovzduší je rovněž ovlivňováno směrem proudění, a tedy polohou lokality vůči zdrojům znečišťování ovzduší. Celkový charakter imisní úrovně každého hodnoceného období významně koreluje s charakterem daného období z hlediska meteorologických podmínek rozptylu. Při hodnocení výsledků dočasných měření je nutno vzít v úvahu, při jakých meteorologických podmínkách a během jakého ročního období měření probíhalo a do interpretace výsledků je nutné zahrnout i vliv určujících meteorologických prvků. Výsledky naměřené za odlišných meteorologických podmínek naopak nelze vždy jednoduše zobecňovat.

 

Vyhledávání

Máte zájem o náš zpravodaj?

 

Podpořte nás

Go to top