Ostragen - debata

Ostrava, 22. března 2013

Čisté nebe ve spolupráci se studentskou organizací IFMSA Ostravské univerzity uspořádalo v úterý 19. března přednáškový večer na téma vlivu znečištěného ovzduší na kvalitu spermií a genetiku. Akce se uskutečnila v Klubu Atlantik v rámci série besed Science Café (v tomto případě MediCafé), jejichž cílem je přiblížit práci vědců a odborníků laické veřejnosti. Hosty večera byli Prof. MVDr. Jiří Rubeš, CSc. z Výzkumného ústavu veterinárního lékařství v Brně a RNDr. Pavel Rössner, Ph.D z Ústavu experimentální medicíny (ÚEM) AV ČR v Praze. Moderátorem večera byl Martin Bobek z řečnického klubu Toastmasters Ostrava.

Zvukový záznam:  

Prof. MVDr. Jiří Rubeš, CSc. z Výzkumného ústavu veterinárního lékařství v Brně shrnul ve své prezentaci historii zkoumání spermií a jejich kvality, která spadá do 17. století. Hovořil o tom, jak je proces oplodnění vajíčka složitý a co hůř, velmi snadno narušitelný. Definoval hlavní „nepřátele“ spermií, přičemž jedním z nich jsou i environmentální faktory, tj. znečištěné ovzduší, ve kterém jsou obsaženy těžké kovy, organická rozpouštědla, polycyklické aromatické uhlovodíky apod. Většina těchto látek má mutagenní účinky, tzn., způsobují mutace genu a podle typu zasažených buněk buď ovlivňují tkáně a orgány a nepřenášejí se na potomstvo (somatické buňky) nebo ovlivňují gamety a na potomstvo přenášeny jsou (gametické buňky).

profesor Jiří Rubeš, foto: M. SeidlProf. Rubeš zmínil výsledky bádání v rámci programu Teplice (1993 – 2001), v rámci kterého vědci zkoumali narušení spermií v závislosti na expozici znečišťujícím látkám. Výzkum jasně ukázal, jak znečištěné ovzduší ovlivňuje kvalitu spermií, neboť se projevily významné poruchy chromatinu v hlavičce spermií zkoumaných osob. Zároveň bylo prokázáno značné zlepšení kvality spermií v návaznosti na lepšící se kvalitu ovzduší. Stejné měření probíhalo v letech 2009 – 2010 v Praze na Smíchově a Libuši, konkrétně u strážníků městské policie, kde bylo prostřednictvím personálního monitoringu opět prokázáno, že dochází, zejména v zimních měsících, k narušení chromatinu v hlavičkách spermií. V Ostravě dosud strážníci do výzkumu zařazeni nebyli, byť se o to vědci dlouhodobě snaží, nicméně se nabízí otázka, jak může toto poškození vypadat u lidí, kteří jsou vystavení mnohem větším expozicím karcinogenních polycyklických aromatických uhlovodíků (kPAU) než je tomu v Praze, u kterých již i při podstatně nižší koncentraci kPAU bylo vypozorováno poškození chromatinu. Na závěr prof. Rubeš shrnul, že kvalitu spermií ovlivňuje místo, kde dotyčný člověk žije, genotyp a životní styl.

Prezentace profesora Rubeše (ppt - 7,9 MB)

RNDr. Pavel Rössner, Ph.D z Ústavu experimentální medicíny AV ČR v Praze navázal prezentací a přednáškou o genetickém a epigenetickém vlivu znečištění ovzduší na člověka. Stručně popsal proces metylace DNA, který je v případě plodu v těle matky výrazně ovlivněn faktory vnějšího prostředí, jako je výživa, kouření, příjem léčiv a alkoholu, stres matky, ale i znečištěné ovzduší. Pozornost věnoval vlivu životního prostředí na člověka, v jehož souvislosti zmínil takové potenciální změny v organismu, jako je chromozomální aberace, oxidační poškození DNA, změny v genové expresi, metylaci apod. Při výzkumu expozice znečištěným ovzduším v Ostravě a Praze v zimě r. 2010 se ukázalo (byť byla Ostrava zatížená mnohem vyššími koncentracemi než Praha), že změny v organismu nebyly takové, jaké se očekávaly právě v porovnání s Prahou. Vědci z ÚEM si to vysvětlují jako „adaptivní odpověď“, tzn., lidský organismus je znečištěnému ovzduší vystaven dlouhodobě a v menších dávkách, zvykne si na něj a je schopen lépe reagovat na dávky vyšší. Toto je způsobeno vyšší expresí genu XRCC5, který je sice součástí genomu každého člověka, ale ne u každého je činný a ne u každého je exprese tohoto genu takto vysoká. Gen XRCC5, který byl Jarkem Nohavicou pojmenován jako Ostragen, plní reparační funkci, vyhledává a opravuje zlomy a poškození v DNA způsobené právě škodlivými látkami v ovzduší. V této souvislosti doktor Rössner dodal, že existují i jiné geny, které mají charakter Ostragenu a mohou potenciálně plnit podobnou funkci, tzn., opravují určité změny v DNA. Další výzkum pak ukázal, že znečištěné ovzduší ovlivňuje také proces metylace DNA u dětí, což opět způsobuje zvýšenou expresi určitých genů, jež mají vztah k metabolismu, imunitě atd.

Doktor RossnerDosavadní poznatky se dle dr. Rössnera dají shrnout tak, že život ve znečištěném ovzduší ovlivňuje expresi genů, které pomáhají snížit negativní dopad prostředí na genetický materiál (doposud to vědci chápou jako „adaptivní odpověď“) a zároveň je ovlivněna regulace genové exprese u dětí. Tato zjištění mohou vyznívat relativně pozitivně, nicméně je třeba zdůraznit, že to nijak neřeší řadu nepříznivých důsledků znečištění ovzduší na člověka, jako je např. vysoká nemocnost dětí apod. Navíc z dlouhodobého hlediska dochází k rychlejšímu „opotřebení“ organismu v důsledku vyšší aktivity opravných a regulačních mechanismů v buňkách, které se pak pravděpodobně projeví a projevují v kratší průměrné délce života.

Na závěr dr. Rössner konstatoval, že získané výsledky určitě nejsou definitivní, vyžadují další analýzy, nicméně problémem zůstávají chybějící zdroje financování. V současnosti sice ÚEM získal grant z GA ČR na výzkum, který bude probíhat u karvinských dětí, každopádně v „šuplíku“ stále zůstává nápad zkoumat matky s dcerami, které žijí v oblastech se znečištěným ovzduším po několik generací stejně jako ty, které v těchto oblastech žijí relativně krátkou dobu. Tyto výsledky by pak byly porovnávány s matkami a dcerami z čistších oblastí.

Prezentace doktora Rössnera (ppt - 3,2 MB)

Po obou přednáškách následovala zhruba 40 min diskuse, jež se týkala např. reprezentativnosti vzorku lidí zapojených ve výzkumu, účinnosti roušek v obdobích se zvýšenými koncentracemi škodlivých látek, pozitivních vlivů na kvalitu spermií, situace a stavu výzkumu v Číně, ozdravných pobytů pro děti a jejich pozitivního působení na zdraví apod. Večera se zúčastnil také MUDr. Radim Šrám, DrSc. z Ústavu experimentální medicíny AV ČR, jenž v závěrečné diskusi sám reagoval a odpovídal na několik dotazů.

Autorky článku: M. Gabaľová, K. Plocková
Foto: publikum (P. Smutný), prof. Rubeš + doktor Rössner (M. Seidl)

Vyhledávání

Máte zájem o náš zpravodaj?

 

Podpořte nás

Philips

Go to top