Otázka č. 1:
V doporučení pro smogové situace bývá uvedeno "Omezte pobyt venku, zejména v době mezi 6 - 10 a od 16 - 20 hodinou."
Proč je potřeba omezit pohyb venku, když v obydlí máme pravděpodobně ještě horší ovzduší (vypařování různých látek z nábydku, vydechovaný oxid uhličitý)?

Otázka č. 2
Pomohou roušky/respirátory? Pokud ano, tak jaké?
Viz tento článek http://karvinsky.denik.cz/zpravy_region/ve-stonave-nosi-deti-rousky-kvuli-prachu-jako-v-japonsku.html


Odpovědi lze shrnout takto:

  • pobyt venku je dobré omezit především u malých dětí
  • roušky a respirátory nepomáhají a pozor naopak mohou spíš škodit

 

Můžete si přečíst odpovědi jednotlivých zástupců institucí. 

ZDRAVOTNÍ ÚSTAV se sídlem v Ostravě, odpovídá MUDr. Ivan Tomášek

1.
V případě smogových situací se za citlivou populační skupinu k účinkům smogu považují děti, protože mají větší dechovou frekvenci (počet dechů za minutu) než dospělá populace. Pochopitelně jsou také venku aktivnější než uvnitř budov. Tím také při vyšší ventilaci nadýchají i více škodlivých látek. Při větší fyzické námaze také, častěji než dospělí, dýchají ústy a tím vyřazují přirozený filtrační mechanismus v nosní dutině.
Uvedené skutečnosti jsou jednoznačně prokázány epidemiologickými studiemi. Z tohoto důvodu platí celosvětově, že při překročení limitních koncentrací v období smogových epizod se děti mají vyvarovat větší fyzické námahy ve venkovním prostředí a pobývat uvnitř budov.

Máte jistě pravdu, že prostředí uvnitř budov může být stejně, nebo i více znečištěno. S tím se nedá polemizovat. Tak to prostě může být. Vzhledem k nižší fyzické aktivitě dětí uvnitř budov je však pravděpodobné, že nadýchají méně škodlivin. V současnosti jsou již k dispozici zařízení, která dokážou jistým způsobem eliminovat část zátěže aerosolů ve vnitřním prostředí (čističky vzduchu, klimatizace apod.). Efektivita těchto zařízení je však spojena s nároky na jejich správnou údržbu.

V případě dospělé populace platí s určitou modifikací stejná premise - vyvarovat se co nejvíce zvýšené fyzické námahy ve venkovním prostředí, aby se nezvyšovalo množství nadýchaných škodlivých látek. Do práce samozřejmě musí jít všichni, ovšem pokud za normálních okolností někdo jede na kole, tak v období smogové situace pojede autobusem apod.

2.
Učinnost používání masek jako ochrany proti znečišťujícím látkám v ovzduší není jednoznačně potvrzena. Velmi záleží na typu masek. Většina masek používaných např. v Asii jsou obyčejné látkové chirurgické masky, které neposkytují ochranu proti plynům a prakticky ani proti jemným prachovým částicím (75-80% částic jimi proniká). Kvalitnější respirátory (zadržující až 95% částic) jsou dražší a jejich nošení nepředstavuje komfort pro uživatele, protože musí těsně přiléhat k obličeji. Dýchání přes tyto respirátory musí být usilovnější než bez nich. Někteří lidé z tohoto důvodu tyto respirátory vůbec nemohou nosit a jsou to většinou právě lidé, kteří patří mezi senzitivní populaci ve vztahu k výskytu znečišťujících látek v ovzduší (např. lidé s chronickým onemocněním dýchacího a kardiovaskulárního systému).

Respirátory proti prachovým částicím většinou také nechrání současně proti plynným škodlivinám (benzo(a)pyren, oxidy dusíku aj.). Respirátory, které poskytují jistou ochranu jak proti plynným škodlivinám, tak i aerosolu existují, jsou však mnohem dražší. Nošení špatného typu masky navozuje falešný pocit bezpečí a může mít za následek, že osoby stráví více času v silně znečištěném prostředí než by tomu tak bylo v případě, kdy by masku neměly.
Důležité je rovněž starat se o respirátory tak, jak nařizuje výrobce, aby naopak respirátor nebyl příčinou dalších zdravotních komplikací. Nejlepším řešením se stále ukazuje snižování zátěže škodlivých látek v ovzduší.


Krajské hygienické stanice Moravskoslezského kraje, Ing.Miroslava Rýparová

1.
Omezení pobytu ve venkovním prostředí v době smogových situací nezávisí na určité hodině (jak uvádíte), ale souvisí s omezením vdechování množství jemných a ultrajemných částic, které jsou v tomto období ve zvýšených koncentracích obsaženy. Kvalitu vnitřního prostředí bytů nelze srovnávat s venkovním ovzduším, ať již z důvodu jejího složení nebo individuálního ovlivnění jejími uživateli - možnostmi znečištění, ale i úklidu.

2.
K používání roušek - respirátorů - hygienická služba nepovažuje v našich podmínkách jejich používání za efektivní či nezbytné, naopak při jejich používání dochází ke zvýšené frekvenci dýchání a tedy zvýšené fyzické námaze, která není ve znečištěném prostředí žádoucí.

V období smogových situací tedy doporučujeme postupovat podle pokynů a doporučení uvedených na webových stránkách naší stanice - www.khsova.cz, případně doporučení, která jsou součástí upozornění na zhoršenou kvalitu ovzduší na www.chmi.cz.


Státní zdravotní ústav, Oddělení hygieny ovzduší a odpadů, RNDr. Bohumil Kotlík

1.
Protože venku jsou v období déle trvajících inverzně (rozptylově) nepříznivých situací (laicky tzv. smogu), na rozdíl od vnitřního ovzduší, významně zvýšeny koncentrace prachu, benzo(a)pyrenu a dalších látek, které se ve vnitřním prostředí nevyskytují. Navíc uvedená období (6 -10 a 16-20) zachycují denní období zvýšených hodnot včetně tzv. dopravních špiček.

2.
Spíše toto řešení nedoporučujeme, při používání roušky rychle "vlhnou" vydechovaným vzduchem a mohou se zde tak zachycovat i plynné škodliviny, navíc jejich filtrační schopnost eliminace jemných a ultrajemných částic ze spalovacích procesů, které nejvíce přispívají ke zvýšení zátěže a expozice, může být omezena.

Vyhledávání

Máte zájem o náš zpravodaj?

 

Podpořte nás

Go to top