Modrá (ne šedá) je barva nebe

Petr Beznoh

Po modrém blankytu bělavé páry plynou. Takto ve stručnosti zaznamenal českou (a tudíž snad i moravskoslezskou) krajinu Karel Hynek Mácha.

Když pominou klasické zimní inverze a s nimi už asi deset let spojené smogové situace, radujeme se, když krajinu prosvítí slunce. Ale podívejme se na oblohu. Je modrá? Ne, není. Je ocelově šedá v lepším případě šedobílá. K modrému blankytu má sakramentsky daleko.

Óda na Zeměkouli

Má Země, jak jsi mi drahá
na kolena před Tebou poklekám,
Tvou půdu do dlaně svírám
a na Tvou tvář polibek dám

Jsem ohromen Tvými oceány
s úžasem vzhlížím k Tvým pohořím
tajím dech nad Tvými kreacemi
dýchám zeleň lesů Tvých

Milion lidí se dusí a nikomu to nevadí!
Zase jsme nemohli dýchat, Ostrava se zahalila do neproniknutelného smogu. Píše se a mluví se o Praze a jejím ovzduší, ale Praha by pro Ostraváky mohla sloužit jako plicní lázně. Ovzduší u nás na Ostravsku je jedovaté i ve větrné a "čisté" dny, natož při špatných rozptylových podmínkách. Vysoká koncentrace regulerních jedů, jako jsou polychlorované bifenyly, drobný polétavý prach, benzo(a)pyren nebo PM10 otravuje denně nás i naše děti. Způsobuje to dlouhou řadu zdravotních komplikací, především bronchitidy a laringytidy.

Vyhledávání

Máte zájem o náš zpravodaj?

 

Podpořte nás

Go to top