Jiří Bílek pravda

Jiří Bílek: Podle odborných studií je benzo(a)pyren v ostravském ovzduší větším problémem než PM10.

Pravda

Jak u benzo(a)pyrenu, tak i u polétavého prachu PM10 dochází v Ostravě k překročení imisního limitu pro ochranu zdraví. K překročení imísního limitu u benzo(a)pyrenu dochází však v mnohem větší míře, než u PM10. Zároveň zdravotní dopad působení benzo(a)pyrenu je mnohem závažnější, než působení polétavého prachu (PM10 a menší částice).
Benzo(a)pyren může vyvolat rakovinu, vyvolat poškození dědičných vlastností, může poškodit plod v těle matky, může mít vliv na reprodukční schopnost. PM10 se usazují v dýchacích cestách. Inhalace PM10 poškozuje hlavně kardiovaskulární a plicní systém. Velmi závažné je spojení vysoké koncentrace PM10 (a prachových částic menšího rozměru) a rakovinotvorného benzo(a)pyrenu jak je tomu právě na Ostravsku.

Laicky řečeno, i kdyby Ostrava byla v případě koncentrací PM10 na stejné úrovni jako Praha, nelze tato dvě města srovnávat, protože v Praze je realitvně nízká koncentrace benzo(a)pyrenu (1,2 nanogramů na metr krychlový).

Podle dat Českého hydrometeorologického ústavu byl v roce 2013 imisní limit pro benzo[a]pyren (1,0 nanogramů na metr krychlový) v Ostravě překročen devítinásobně (Radvanice), resp. trojnásobně (Mariánské hory a Poruby), resp. čtyřnásobně (Přívoz). Naproti tomu limit pro polétavý prach PM10 (limit 40 mikrogramů na metr krychlový) byl překročen nejvíce v Ostravě-Zábřehu ročním průměrem 46 mikrogramů na metr krychlový, tedy o pouhých 15 procent.

Jiří Bílek: Největším zdrojem benzo(a) pyrenu v rámci celé ČR jsou lokální topeniště (podle ČHMÚ přes 70%).

Nepravda

Výrok hodnotíme jako nepravdivý. Podle nejnovějších dostupných informací ČHMÚ se lokální topeniště (4.2.1.8 Benzo(a)pyren)podílejí na emisích benzo(a)pyrenu více než 60 %.
Benzo[a]pyren je sloučenina, která je silně karcinogenní a mutagenní. Vzniká nedokonalým spalováním a v době inverzního počasí její koncentrace výrazně stoupá. Do těla se dostává navázáním na jemné částečky prachu PM10 a menší.


Mezi zdroje benzo(a)pyrenu  podle nejnovějších dat z roku 2012  ČHMÚ v ČR  patří zejména nedokonalé spalování fosilních paliv ve stacionárních i mobilních zdrojích, ale také některé technologie jako výroba koksu a železa. Ze stacionárních zdrojů jsou to především domácí topeniště na spalování uhlí a dřeva, která produkují více než 60 % z celkových emisí benzo(a)pyrenu. Z mobilních zdrojů patří mezi původce hlavně vznětové motory spalující naftu. Mobilní zdroje se na emisích benzo(a)pyrenu podílejí více než 20 %.

 

Jiří Bílek: Samozřejmě, že v rámci průmyslových oblastí jako jsou Radvanice, je nejvýznamnějším zdrojem hutní průmysl.

Pravda

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože průmysl je jako hlavní zdroj benzo[a]pyrenu v Ostravě - Radvanicích (Bartovicích) označován v drtivém množství vědeckých studií:
Studie [1]: Bartovice 76 %
Studie [2]: Bartovice 96, Radvanice 91 %
Studie [3] a [4]: 98 %, 98 %
Studie [5]: 80 %
Studie [6]: (Celá Ostrava) 80 - 100 %

Studie:
[1]: Bc. Eva Beinhauerová, Diplomová práce Identifikace původu znečištění analýzou imisního monitoringu.
[2] ČERNIKOVSKÝ, Libor aj. Rozptylová studie pro aktualizaci Krajského programu snižování emisí Moravskoslezského kraje (.pdf str 25, REZZO1 = Velké zdroje = průmysl; REZZO4 = mobilní zdroje = doprava). Ostrava : Český hydrometeorologický ústav, říjen 2008, aktualizace 2011
[3]: JANČÍK, Petr aj. Analýza kvality ovzduší na území města Ostravy. Ostrava : Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, Fakulta metalurgie a materiálového inženýrství, katedra ochrany životního prostředí v průmyslu, listopad 2008. 283 s.
[4]: JANČÍK, Petr aj. Analýza kvality ovzduší na území města Ostravy pro rok 2009. Ostrava : Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, Fakulta metalurgie a materiálového inženýrství, katedra ochrany životního prostředí v průmyslu, listopad 2010. 143 s.
[5]: JANČÍK, Petr aj. Vliv opatření u významných průmyslových zdrojů na kvalitu ovzduší v Moravskoslezském kraji, Případová studie. Ostrava : Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, Fakulta metalurgie a materiálového inženýrství, katedra ochrany životního prostředí v průmyslu, listopad 2010. 172 s.
[6]: Analýza kvality ovzduší na území města Ostravy (.pdf str 42)

Lukáš Černohorský: Benzo(a)pyren se v našich podmínkách nachází stěžejně v uhelném dehtu a v automobilových výfukových plynech.

Pravda

Dle ČHMÚ (část 4.2.1.8 Benzo(a)pyren) jsou hlavními zdroji benzo(a)pyrenu v ČR domácí topeniště (více než 60 % podíl) a doprava (20 % podíl). Tento podíl se ovšem v jednotlivých částech Ostravy výrazně liší, navíc je Ostrava unikátní v množství a vysokém vlivu průmyslových zdrojů benzo[a]pyrenu.

Napříkad pro Ostravu - Radvanice je dle studií [1] a [2] doprava zdrojem s podílem méně než 21 %, resp. 3 %, a dle studií [3], [4] a [5] méně než 1 %. Podobně pro Ostravu - Mariánské Hory je to dle těchto pěti studií 22 %, 30 %, resp. méně než 1 %, do 1 %, méně než 1 %. V těchto částech se doprava zřejmě za stěžejní zdroj benzo[a]pyrenu považovat nedá.

Naopak v oblastech kolem ulice Českobratrská nebo Poruba uvádí studie [2] podíl dopravy 40 procent na celkovém příspěvku benzo[a]pyrenu. Ve všech částech Ostravy jsou významným zdrojem průmyslové podniky jak podle studie [2], tak podle studie [6].

Výrok hodnotíme jako pravdivý, situaci v jednotlivých částech Ostravy je ale třeba posuzovat individuálně.

Zdoje:

[1]: Bc. Eva Beinhauerová, Diplomová práce Identifikace původu znečištění analýzou imisního monitoringu.
[2] ČERNIKOVSKÝ, Libor aj. Rozptylová studie pro aktualizaci Krajského programu snižování emisí Moravskoslezského kraje (.pdf str 25, REZZO1 = Velké zdroje = průmysl; REZZO4 = mobilní zdroje = doprava). Ostrava : Český hydrometeorologický ústav, říjen 2008, aktualizace 2011
[3]: JANČÍK, Petr aj. Analýza kvality ovzduší na území města Ostravy. Ostrava : Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, Fakulta metalurgie a materiálového inženýrství, katedra ochrany životního prostředí v průmyslu, listopad 2008. 283 s.
[4]: JANČÍK, Petr aj. Analýza kvality ovzduší na území města Ostravy pro rok 2009. Ostrava : Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, Fakulta metalurgie a materiálového inženýrství, katedra ochrany životního prostředí v průmyslu, listopad 2010. 143 s.
[5]: JANČÍK, Petr aj. Vliv opatření u významných průmyslových zdrojů na kvalitu ovzduší v Moravskoslezském kraji, Případová studie. Ostrava : Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, Fakulta metalurgie a materiálového inženýrství, katedra ochrany životního prostředí v průmyslu, listopad 2010. 172 s.
[6]: Analýza kvality ovzduší na území města Ostravy (.pdf str 42)

Tomáš Macura: Na produkci benzo(a)pyrenu má hlavní vliv automobilová doprava a nedokonalé spalování uhelných produktů.

Pravda

Dle ČHMÚ jsou hlavními zdroji benzo(a)pyrenu v ČR domácí topeniště (více než 60 % podíl) a doprava (20 % podíl). Tento podíl se ovšem v jednotlivých částech Ostravy výrazně liší, navíc je Ostrava unikátní v množství a vysokém vlivu průmyslových zdrojů benzo[a]pyrenu.

Napříkad pro Ostravu - Radvanice je dle studií [1] a [2] doprava zdrojem s podílem méně než 21 %, resp. 3 %, a dle studií [3], [4] a [5] méně než 1 %. Podobně pro Ostravu - Mariánské Hory je to dle těchto pěti studií 22 %, 30 %, resp. méně než 1 %, do 1 %, méně než 1 %. V těchto částech se doprava zřejmě za stěžejní zdroj benzo[a]pyrenu považovat nedá.

Naopak v oblastech kolem ulice Českobratrská nebo Poruba uvádí studie [2] podíl dopravy 40 procent na celkovém příspěvku benzo[a]pyrenu. Ve všech částech Ostravy jsou významným zdrojem průmyslové podniky jak podle studie [2], tak podle studie [6].

Výrok hodnotíme jako pravdivý, situaci v jednotlivých částech Ostravy je ale třeba posuzovat individuálně.

Zdoje:

[1]: Bc. Eva Beinhauerová, Diplomová práce Identifikace původu znečištění analýzou imisního monitoringu.
[2] ČERNIKOVSKÝ, Libor aj. Rozptylová studie pro aktualizaci Krajského programu snižování emisí Moravskoslezského kraje (.pdf str 25, REZZO1 = Velké zdroje = průmysl; REZZO4 = mobilní zdroje = doprava). Ostrava : Český hydrometeorologický ústav, říjen 2008, aktualizace 2011
[3]: JANČÍK, Petr aj. Analýza kvality ovzduší na území města Ostravy. Ostrava : Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, Fakulta metalurgie a materiálového inženýrství, katedra ochrany životního prostředí v průmyslu, listopad 2008. 283 s.
[4]: JANČÍK, Petr aj. Analýza kvality ovzduší na území města Ostravy pro rok 2009. Ostrava : Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, Fakulta metalurgie a materiálového inženýrství, katedra ochrany životního prostředí v průmyslu, listopad 2010. 143 s.
[5]: JANČÍK, Petr aj. Vliv opatření u významných průmyslových zdrojů na kvalitu ovzduší v Moravskoslezském kraji, Případová studie. Ostrava : Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, Fakulta metalurgie a materiálového inženýrství, katedra ochrany životního prostředí v průmyslu, listopad 2010. 172 s.
[6]: Analýza kvality ovzduší na území města Ostravy (.pdf str 42)

Lumír Palyza: Nebezpečný benzo(a)pyren se do ovzduší dostává hlavně z průmyslových podniků, z dopravy a částečně i z lokálních topenišť. 

Pravda

Rozptylová studie pro aktualizaci Krajského programu snižování emisí Moravskoslezského kraje (.pdf str. 25) přisuzuje nejvyšší podíl velkým podnikům (REZZO1 = velké zdroje) - v Radvanicích a Barovicích přes 90%, v Přívoze 81 - 82 %, v ostatních částech Ostravy mezi 48 a 65 %.

Dopravě (REZZO4 = mobilní zdroje) určuje podíl 28 - 40 % v okolí ulice Českobratrská, v oblasti Fifejdy, Mariánské Hory a Poruba, v ostatních částech méně než 15 %.

Lokální topeniště (REZZ3 = malé zdroje) mají dle této studie podíl nejvýše 12 %, ve většině částí Ostravy 6 % a méně.

Zbyněk Pražák: Jsou to (zdroje benzo(a)pyrenu) jednak znečišťovatelé z velkých podniků, lokální topeniště a doprava. 

Pravda

Rozptylová studie pro aktualizaci Krajského programu snižování emisí Moravskoslezského kraje na straně 25 přisuzuje nejvyšší podíl velkým podnikům (REZZO1 = velké zdroje) - v Radvanicích a Barovicích přes 90%, v Přívoze 81 - 82 %, v ostatních částech Ostravy mezi 48 a 65 %.

Dopravě (REZZO4 = mobilní zdroje) určuje podíl 28 - 40 % v okolí ulice Českobratrská, v oblasti Fifejdy, Mariánské Hory a Poruba, v ostatních částech méně než 15 %.

Lokální topeniště (REZZ3 = malé zdroje) mají dle této studie podíl nejvýše 12 %, ve většině částí Ostravy 6 % a méně.

Lukáš Semerák: Koksovny měly podle smlouvy mezi statutárním městem Ostrava a OKD a.s. z roku 1995 ukončit svůj provoz ve městě nejpozději do konce roku 2009 (koksovna Svoboda). Tomu odpovídal i územní plán. Smlouva s tehdy již privátní firmou byla ukončena ze strany města na 19. zastupitelstvu v roce 2001. Následovala změna územního plánu.

Pravda s výhradou
Výrok hodnotíme jako pravdu s výhradou. Data a informace jsou v souladu s dohledanými zdroji, jen došlo k drobné odchylce v uvedeném roce, do kdy nejpozději se měl provoz koksovny Šverma ukončit. Na celkovém vyznění výroku se nic nemění.

Smlouva mezi statutárním městem Ostravou a OKD z roku 1995 skutečně existovala. Podle
této smlouvy se měly zrušit vybrané velké zdroje emisí v centru města. Koksovna Šverma se měla zrušit do konce roku 2005, nikoli do konce roku 2009. Tomu skutečně odpovídal i územní plán (.pdf str. 15). K ukončení smlouvy s OKD došlo na 19. zasedání zastupitelstva města konaného dne 9. 5. 2001 a toto zastupitelstvo rovněž provedlo změnu územního plánu (.doc srt. 49 a 50).

Lukáš Semerák: Je to technologie (koksovna Svoboda), která používá jako surovinu zejména americké a polské uhlí...

Nepravda

Výrok hodnotíme jako nepravdivý. Podle nejnovější výroční zprávy společnosti OKK Koksovny a.s. za rok 2012, která provozuje Koksovnu Svoboda, používala koksovna jako surovinu uhlí převážně nakoupené od společnosti OKD a.s. (výroční zpráva, .pdf, str. 6), která těží uhlí v Hornoslezské pánvi, v objemu 521,1 t, zbývající část do celkového objemu 776,5 kt pocházela z jiných částí Evropy i světa.

Lukáš Semerák: pokr. přechozího výroku: ...téměř celá produkce koksu (z koksovny Svoboda - pozn. Baron Prášil/Čisté nebe - jak chcete) jde na export do západní Evropy. 

Neověřitelné

Výroční zpráva (.pdf - str. 7) OKK Koksovny a.s. za rok 2012 (poslední dostupná - pozn. Baron Prášil), uvádí pouze kusou informaci, že prodej koksu ze Semerákem jmenované koksovny je realizována přes jediného velkoodběratele OKD a.s. Nicméně o destinaci, kam je vyvázen, již zpráva neinformuje. Nelze tuto informaci dohledat ani ve výroční zprávě OKD (za rok 2013).

 Jiří Zapletal: Benzo(a)pyren však vzniká i při grilování.

Zavádějící

Výrok hodnotíme jako zavádějící. Benzo(a)pyren skutečně vzniká i při grilování, ale jeho podíl na znečišteném ovzduší je téměř nulový. Hlavním zdrojem benzo(a)pyrenu je zejména nedokonalé spalování fosilních paliv ve stacionárních i mobilních zdrojích, ale také některé technologie jako výroba koksu a železa.

Benzo[a]pyren je sloučenina, která je silně karcinogenní a mutagenní. Vzniká nedokonalým spalováním a v době inverzního počasí její koncentrace výrazně stoupá. Do těla se dostává navázáním na jemné částečky prachu PM10 a menší. Prostupuje do organismu i pokožkou. Ohrožuje zdravý vývoj plodu, je zde velké riziko onemocnění rakovinou a způsobuje podráždění nebo až popálení kůže. Kožní onemocnění způsobuje také u zvířat.

Jiří Zapletal: Obecně je nutné zdůraznit, že ovzduší v Ostravě se za posledních 20 let výrazně zlepšilo.

Zavádějící

Výrok hodnotíme jako zavádějící. Od konce 90. let je situace především pro polétavý prach stále stejná, občas s trendem dokonce zhoršujícím. Ovzduší je tedy lepší než před 20 lety, za posledních 15 let se ale nikterak nezlepšilo.

V devadesátých letech minulého století probíhalo odsiřování, během něhož skutečně došlo k výraznému zlepšení kvality ovzduší. V roce 1994 byly koncentrace tuhých suspendovaných částic kolem necelých 70 mikrogramů na metr krychlový, v roce 1998 už jen kolem 50..

Namísto tuhých suspendovaných částic se na přelomu století začal měřit polétavý prach PM10. Toho v roce 1998 bylo v Ostravě naměřeno 29, 31, 33 a 40 mikrogramů na metr krychlový (stanice Poruba, Radvanice, Zábřeh, Fifejdy). V roce 2013 to na stejných stanicích již bylo 35, 43, 45 a 40 mikrogramů na metr krychlový. Na třech stanicích se tedy ovzduší zhoršilo, na čtvrté zůstalo na stejné úrovni jako před 15 lety. Ovzduší je tedy lepší než před 20 lety, za posledních 15 let se ale nikterak nezlepšilo.

Zdroje:
Analýza kvality ovzduší na území města Ostravy

Jiří Bílek: Současné metody neumožňují kontrolu kouře – měření tmavosti kouře je z praktického hlediska nesmysl.

Nepravda

Tento výrok hodnotíme jako nepravdivý. Stávající metodika měření tmavosti kouře podle Ringelmana má vědecký základ. Nutno ale dodat, že praktické provádění měření je velmi problematické a nepraktické a není příliš využíváno.

V souvislosti s kouřem vycházejícím z komína se bavíme o tzv. přípustné tmavosti kouře. Nejvyšší přípustná tmavost kouře je optická vlastnost kouře vyvolaná pohlcováním světla v kouřové vlečce vystupující z komína. Laicky řečeno je to tedy barva kouře, která je ještě přípustná. Měření tmavosti kouře se provádí metodou podle Ringelmanna. Metoda podle Ringelmana je založena na porovnání tmavosti kouřové vlečky s odpovídajícím stupněm Ringelmannovy stupnice lidským zrakem. Více na webu Čistý komín nebo na brožura Takové to domácí topení - problematika lokálních topenišť (.pdf str. 34).

Jiří Bílek: U kouře na komíně se dá změřit jeho hustota, obsah CO jako indikátoru špatného spalování, teplota, obsah vody, a obsah řady jiných látek. Technologie ve formě malých mobilních čidel již existuje.

Pravda

Dle vyjádření experta na vytápení v kotlích (Ing. Jiří Horák, Ph.D., VEC, VŠB-TU Ostrava) „existují tzv. kufříkové analyzátory, které používají např. němečtí kominíci. Pokud sondu vložíte do kouřovodu, tak s rozumnou přesností měřák stanoví koncentraci CO a prachu při referenčním obsahu O2 + teplotu spalin.“ Příklad takového přístroje zde.

Lukáš Černohorský: Vytápění plynem, který byl za poslední dva roky několikrát zdražen, se stalo luxusem, na který spousta lidí nedosáhne. Jana Greplová

Zavádějící

Výrok hodnotíme jako zavádějící. Ceny plynu pro domácnosti za poslední dva roky podle portálu TZB info opravdu dvakrát vzrostly. Konkrétně u společnosti E.ON a RWE Energie a.s. v roce 2013 a 2014. Zároveň došlo v posledních dvou letech i k poklesu ceny nebo zůstala cena nezměněna. K poklesu ceny došlo v prvním čtvrtletí roku 2013 u společnosti RWE Energie a.s. a u společností, které jsou od roku 2014 její součástí. Společnost Pražská plynárenská a.s. snížila cenu plynu v roce 2014. Podrobnější přehled vývoje cen zemního plynu přináší následující tabulka, která ukazuje vývoj cen plynu pro domácnosti v letech 2012 - 2014 v pásmu nad 7560 do 15 000 kWh. Toto pásmo a vyšší využívají zejména domácnosti, které plynem topí.

Vývoj ceny plynu 2012-2014 v pásmu nad 7 560 do 15 000 kWh pro domácnosti v cenách za odebraný plyn v Kč/MWh

Vytápění domácností pomocí zemního plynu je velmi šetrné k životnímu prostředí. Při spalování plynu nevznikají žádné pevné odpady a množství emisí je mnohonásobně menší než při spalování tuhých paliv. Výrazně ekologické není ani vytápení elektřinou, protože ta se z větší části vyrábí z uhlí a jiných fosilních paliv.

Zbyněk Pražák: Pravdou je, že již dnes orgán ochrany ovzduší magistrátu města Ostravy kontrolu lokálních topenišť na území města provádí. Je jich přibližně okolo 1000 ročně. 

Neověřitelné

Tento výrok hodnotíme jako neověřitelný z důvodů chybějících dat. Dle webu města Ostravy Dýchám pro Ostravu v období od října 2011 do března 2012 bylo provedeno celkem 1664 kontrol lokálních topenišť. Ve 12 případech bylo provedeno i měření tmavosti kouře podle Ringelmannovy stupnice a ve dvou případech byly výsledky měření předání úřadu městského obvodu k zahájení přestupkového řízení. Aktuálnější data chybí.

 Zbyněk Pražák: neexistuje legislativní nástroj k tomu, aby si bylo možno vstup do objektu za účelem kontroly vymoci. 

Pravda

V roce 2012 vstoupil v platnost nový zákon o č. 201/2012 Sb. - o ochraně ovzduší. Bohužel, ani nová legislativa neumožňuje v případě fyzických osob vstupovat do obydlí za účelem kontroly lokálních topenišť. Obecní úřady obcí s rozšířenou působností však i bez vstupu do obydlí mohou kontrolovat přípustnou tmavost kouře, kdy nedodržení přípustné tmavosti kouře je přestupkem podle § 23 zákona o ochraně ovzduší.

Zbyněk Pražák: Vezmeme li v úvahu, že např. topenišť na uhlí, která při nedokonalém spalování produkují karcinogenní benzo(a)pyren, je na území města Ostravy více než 4 tisíce.

Nepravda

Podle sčítání lidu v roce 2011 se na území Ostravy nachází 3532 domácností topící uhlí, koksem a uhelnými briketami.
Pro zajímavost dodáváme, že dřevem topí 2261 domácností, plynem 32 590 domácností a 4719 elektřinou. Na území celého Moravskoslezského kraje se podle posledního sčítání lidu nachází 56 000 kotlů na tuhá paliva (Problematika lokálních topenišť. pdf, str. 10).
Při nedokonalém spalování uhlí produkují lokální topeniště nebezpečný benzo(a)pyren.
Benzo[a]pyren je sloučenina, která je silně karcinogenní a mutagenní. Vzniká nedokonalým spalováním a v době inverzního počasí její koncentrace výrazně stoupá. Do těla se dostává navázáním na jemné částečky prachu PM10 a menší.

Moravskoslezský kraj vydal k problematice vytápění v lokálních topeništích brožuru (Problematika lokálních topenišť. pdf, str. 8), podle které jsou lokální topeniště definovány jako zdroj znečištění o jmenovitém tepelném příkonu do 300kW, provoz těchto zdrojů upravuje zákon č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší. Nacházejí se v rodinných domech, chalupách, ale i menších školách či kancelářích. Důvodem proč se zabývat lokálními topeništi je hlavně množství emisí, které jsou z nich vypouštěny. Při nesprávném způsobu vytápění se jedná převážně o tuhé znečišťující látky (prachové částice), oxid siřičitý, dioxiny, polyaromatické uhlovodíky (benzo(a)pyren), formaldehyd a těžké kovy (Problematika lokálních topenišť. pdf, str. 16-17)

Výroky na téma ostravských lagun jsme bohužel z technických důvodů nebyli schopní zanalyzovat. Věříme, že i přesto oceníte výstupy naší práce. Jedná se o první analýzu pravdivosti výroků, kterou Hlídka Barona Prášila zrealizovala. Děkujeme za shovívavost k případným chybám, technickým potížím apod. Budeme pracovat na jejich odstranění. 

Děkujeme

Hlídka Barona Prášila

Tento projekt se uskutečnil za podpory Nadačního Fondu Hyundai a Nadace Open Society Fund Praha. 

 

Go to top