Ostrava, 18. ledna 2015 

Tento mýtus je jen pokračování nikdy nekončící diskuze na téma zdrojů znečištění ovzduší. Z mediálních vystoupení některých politiků může občan nabýt dojmu, že hlavním zdrojem znečištění na Ostravsku jsou lokální topeniště. Skutečnost je ale složitější.

Ani v případě celkových emisí, ani v případě podílu na imisních koncentracích nelze hovořit o jednoznačném převažujícím vlivu lokálních topenišť.

V aglomeraci Ostrava / Karviná / Frýdek-Místek dochází především k překračování koncentrací polétavého prachu PM10 a benzo[a]pyrenu. Mezi hlavní zdroje těchto látek patří průmysl, lokální topeniště a doprava. Podíl těchto typů zdrojů lze hodnotit jednak z hlediska množství emisí, tedy jaké celkové množství znečišťující látky daný typ zdrojů vypouští, a jednak z hlediska imisních koncentrací, tedy podílu na aktuálním znečištění ovzduší ve městech a dalších lokalitách, kde se úroveň znečištění měří.

Hodnocení podílu na emisích

Grafická ročenka Českého hydrometeorologického ústavu pro rok 2013 v kapitole V.3.2 uvádí:

Jednotlivé kategorie zdrojů emisí mají v aglomeraci O/K/F-M odlišné zastoupení než je tomu v jiných oblastech ČR. U primárních emisí tuhých znečišťujících látek (TZL) jednoznačně dominují emise velkých průmyslových zdrojů s cca dvoutřetinovým podílem, druhým v pořadí je cca 30% podíl emisí z lokálního vytápění. Podíl dopravy na celkových emisích tuhých látek není příliš významný. Celkové množství produkovaných emisí TZL v oblasti je řádově vyšší než emise vykazované v aglomeracích Praha a Brno.

U benzo[a]pyrenu tvoří podíl emisí z lokálního vytápění přibližně polovinu celkové roční emise, významný je opět podíl emisí z velkých průmyslových zdrojů (38 %), který v ostatních aglomeracích není vůbec vykazován, doprava má menší podíl (9 %).


Hodnocení podílu na imisních koncentracích

Publikace Atlas ostravského ovzduší na straně 58 uvádí:

Podle analýz výsledků modelování z jednotlivých let bylo nadlimitní znečištění jemným polétavým prachem PM10 způsobeno kombinací vlivu průmyslových zdrojů, dopravy a lokálních topenišť.

Průmyslové zdroje znečišťování ovzduší významně převažovaly oproti ostatním zdrojům na přibližně 20 % území města. Jednalo se především o okolí průmyslových areálů ve Vítkovicích, na Fifejdách a v Přívoze. Nejvýznamnější vliv této skupiny zdrojů je patrný v Radvanicích a Bartovicích. Zde převaha průmyslových zdrojů nad ostatními zdroji přesahovala 80 %.

Automobilová doprava ve znečištění jemným polétavým prachem dominovala nad ostatními zdroji v západní části města (Poruba a okolní městské části), kde se výrazně neprojevuje vliv průmyslových zdrojů. Její převaha je rovněž patrná v roce 2009 v okolí vystavěné dálnice. V těchto lokalitách převažovala nad ostatními zdroji až z 80 %. Její podíl byl rovněž významný v centru města a okolo frekventovaných komunikací a křižovatek (ulice Bohumínská, Hlučínská, Mariánskohorská, 28. října, Místecká, Frýdecká, Českobratrská, Sad Boženy Němcové, Nová Ves – Vodárna). Zde převažovala v rozmezí 60 – 70 %.

Podíl jednotlivých zdrojů je pak znázorněn ve formě mapy (strany 65, 73 a 81) následovně:

 

 

Tento článek vznikl díky podpoře Nadačního Fondu Hyundai a Nadace Open Society Fund Praha.

Go to top