Ostrava, 28. leden 2015

Hlídka Barona Prášila pokračuje se svým seriálem o boření mýtů týkajících se ovzduší. Tentokrát si vzala na paškál mýtus o tom, že „ovzduší v Ostravě přece není o nic horší než v Praze.“

Myslíte si, že je to pravda?

Podle oficiálně dostupných dat je zřejmé, že Praha je na tom, co se týče ovzduší, o mnoho lépe než Ostrava. Jednak až devětkrát nižšími hodnotami jedovatého benzo[a]pyrenu v ovzduší, tak i průměrnými hodnotami prachových částic. Navíc se liší i zdroj znečištění. V Praze může za překročení imisních limitů vysoké dopravní zatížení, kdežto v Ostravě jsou hlavními zdroji znečištění průmyslové zdroje a lokální topeniště.

 

V čem je kámen úrazu? Myslím, že většina z vás už tuší. Ano, stejně jako v případě srovnání Ostravy a Paříže je to množství nebezpečné látky benzo[a]pyren. Benzo[a]pyren je sloučenina, která je silně karcinogenní a mutagenní. Vzniká nedokonalým spalováním, a v době inverzního počasí její koncentrace výrazně stoupá. Do těla se dostává navázáním na jemné částečky prachu PM10 a menší. A právě na Ostravsku se tyto dvě látky nacházejí v hojném počtu a jejich spojení je vysoce nebezpečné pro zdraví obyvatel. Podle ročenky Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2013 IV.2.3 mezi hlavní zdroje benzo[a]pyrenu patří spalování tuhých paliv v domácích topeništích a doprava. A právě v Ostravě a Praze jsou zdroje této látky odlišné stejně jako její množství v ovzduší. V Ostravě jsou to především lokální topeniště a průmysl (Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2013 (V.3.2), v Praze je to automobilová doprava (V.1.2).

Podle tabelární ročenky Českého hydrometeorologického ústavu z roku 2013 překračovaly roční imisní limit 40 µg/m3 pro polétavých prach PM10 průměrné hodnoty na pěti měřících stanicích z celkových sedmi, viz následující tab. č. 1. Nejhorší situace je v Ostravě Zábřehu, Přívoze a Radvanicích.

Tab. č. 1 Průměrné hodnoty polétavého prachu PM10, PM2,5 a benzo[a]pyrenu v Ostravě za rok 2013

  Limit = 40 µg/m3 Limit = 25 µg/m3 Limit = 1µg/m3
Měřící stanice PM10 v µg/m3 PM2,5 v µg/m3 Benzo(a)pyren v ng/m3
Ostrava - Radvanice OZO 43,7   5,4
Ostrava - Českobratrská 40,3    
Ostrava - Fifejdy 40,6    
Ostrava - Mariánské hory 38,7   2,9
Ostrava - Poruba 35,5 28,1 2,9
Ostrava - Přívoz 43,7 34,3 4,4
Ostrava - Zábřeh 45,7 33,9  
Ostrava - Radvanice ZÚ     9,4

Zdroj: vlastní zpracování na základě tabelární ročenky 2013 CHMI

Pro polétavý prach PM2,5 je situace ještě horší. Průměrné hodnoty překračovaly roční imisní limit 25 µg/m3 na všech měřících stanicích v Ostravě. Nejhorší situace byla v Ostravě Přívozu, kde byla roční průměrná hodnota 34,3 µg/m3. Zdaleka nejhorší ale byly hodnoty naměřeného benzo[a]pyrenu, které v roce 2013 překračovaly povolený limit 1 µg/m3 až 9ti násobně!! Situace se na jednotlivých měřících stanicích v Ostravě lišila, ale všude překračovala zákonem stanovený limit. Zmíněný devítinásobek oproti limitu byl průměrně naměřen v Ostravě Radvanicích.

Jaká byla loni situace v Praze? To uvádí následující tabulka č. 2. Červených čísel výrazně ubylo. U polétavého prachu PM10 nebyl průměrně překročen roční limit vůbec. U polétavého prachu označovaného PM2,5 byl roční limit překročen v průměru na jedné měřící stanici ze tří, v Praze 2 – Legerova. Benzo[a]pyren se v Praze měří pouze na dvou stanicích: v Praze 4 na Libuši, kde byl limit překročen o 0,2 µg/m3, a v Praze 10 – Šrobárova, kde byla průměrná naměřená hodnota limitní 1 µg/m3. Výrazně lepší číslo oproti Ostravě, že?

Tab. č. 2 Průměrné hodnoty polétavého prachu PM10, PM2,5 a benzo[a]pyrenu v Praze za rok 2013

  Limit = 40 µg/m3 Limit = 25 µg/m3 Limit = 1µg/m3
Měřící stanice PM10 v µg/m3 PM2,5 v µg/m3 Benzo(a)pyren v ng/m3
Praha 1 - nám. Republiky 27,3    
Praha 2 - Legerova 31,1 26,1  
Praha 2 - Riegrovy sady 22,7 16,9  
Praha 4 - Braník 19,2    
Praha 4 - Libuš 29,2   1,2
Praha 5 - Řeporyje 30,9    
Praha 5 - Smíchov 27,4 14,1  
Praha 5 - Stodůlky 25,1 16,4  
Praha 5 - Svornosti 34,1    
Praha 6 - Suchdol 26,6    
Praha 6 - Veleslavín 31,4    
Praha 8 - Karlín 32,3    
Praha 8 - Kobylisy 19,8    
Praha 9 - Vysočany 24,1    
Praha 10 - Průmyslová 28,4    
Praha 10 - Vršovice 30,3    
Praha 10 - Šrobárova     1

Zdroj: vlastní zpracování na základě tabelární ročenky 2013 CHMI

Jak bylo zmíněno na začátku, hlavním zdrojem znečištěného ovzduší v Praze je doprava. Za účelem snížení emisí z dopravy chystá Praha od roku 2016 zřízení nízkoemisní zóny (.pdf). To by mělo výrazně nápomoci ke snížení znečištění v centru pražské metropole. Velikost a umístění nízkoemisní zóny ukazuje následující obrázek č. 1.

Do budoucna tedy čeká Prahu díky nízkoemisní zóně zlepšení ovzduší. V Ostravě je situace složitější a zlepšení ovzduší je tam během na delší trať.

Obr. č. 1 Rozsah nízkoemisní zóny v Praze od roku 2016

 Tento článek vznikl díky podpoře Nadačního Fondu Hyundai a Nadace Open Society Fund Praha.

Go to top