Ostrava, 6. únor 2015

Ve všeobecném povědomí panuje mýtus, že za špatné ovzduší na Ostravsku může těžký průmysl z polských aglomerací a jejich lokální topeniště. Ve skutečnosti si ovšem musíme připustit, že to nemůže být tak úplně pravda. Spíš naopak. Je zapotřebí si uvědomit, že pod svícnem je největší tma. A možná bychom tomuto rčení mohli dát nový rozměr. Že by byl pod komínem největší spád?

V letech 2006 až 2013 probíhal projekt informačního systému kvality ovzduší Air Silesia, který se dlouhodobě zabýval měřením znečištění v hraničních oblastech Moravskoslezského kraje a Polska. Díky nasbíraným datům máme konkrétní přehled o vlivech znečištění Polska i Ostravska.

Ze studie vyplývá skutečná situace v Moravskoslezském regionu. Růžově vyznačené pole jasně definuje znečištění z Polska, které za hranicí obou států ve vzdálenosti padesáti kilometrů jasně klesá na zanedbatelné množství v poměru ke znečištění pocházejícího z České republiky, které je značeno modře viz Air Silesia, manažerské shrnutí (pdf, str.7).

Graf č. 1: Průměrné roční koncentrace suspendovaných částic PM10 v roce 2010 v řezu Rybnik, Wodzisław Ślaski, Věřňovice, Ostrava‐Bartovice, Ostrava‐Zábřeh, Studénka, Hranice na Moravě ‐ výsledek modelování VŠB‐TU.

Je pravdou, že konkrétní množství znečišťujících látek v ovzduší závisí na mnoha faktorech, od typu zdroje, přes koncentrace vypouštěných látek a geografickém terénu, až po meteorologické podmínky. Výstupy ze studie Air Silesia uvádí, že zejména v zimě je typické vátí jihozápadních větrů. Jinak je tomu v létě, kdy se směr větrů mění, viz Vliv meteorologických podmínek na kvalitu ovzduší v přeshraniční oblasti Slezska a Moravy (pdf, str. 24 - 30).

Měření Air Silesia dokazují i podíl jednotlivých faktorů znečištění.

V příměstské části Ostrava-Bartovice je z českých zdrojů největším znečišťovatelem průmysl, který vyprodukuje více než polovinu celkového znečištění. V menší míře zde ovzduší znečišťují lokální topeniště a automobilová doprava. Z Polska má největší vliv znečištění z lokálních topenišť, dále pak z průmyslových zdrojů. Vliv polské automobilové dopravy je v Bartovicích už zanedbatelný.

V Ostravě-Zábřehu (měřeno v lokalitě Rudná x Místecká) je největším znečišťovatelem z českých zdrojů automobilová doprava následována průmyslovými zdroji. Hned za nimi mají největší vliv na životní prostředí lokální topeniště. Vliv polských zdrojů je zhruba pětinový.

V obci Studénka je situace odlišná od předchozích dvou. Tady pochází největší znečištění z místních lokálních topenišť. Dalším znečišťovatelem je automobilová doprava následována průmyslovými zdroji. Vliv polských zdrojů je menšinový.

Díky výstupům projektu Air Silesia máme podrobné informace o přeshraničním znečištění. Proto už dnes víme, že si za své životní prostředí můžeme převážně sami, a že pokud chceme něco změnit, musíme začít u sebe. Zkrátka je načase si přestat “funět pod nos”.

Tento článek vznikl díky podpoře Nadačního Fondu Hyundai a Nadace Open Society Fund Praha.

Go to top