Ostrava, 2. dubna 2015

Na Ostravsku stále dochází k překračování limitních hodnot polétavého prachu. Hodnoty zde bohužel patří k nejvyšším v České republice. Města jako např. Ostrava, Bohumín, Frýdek-Místek nebo Třinec se snaží kvalitu ovzduší zlepšit mimo jiné i výsadbou tzv. izolační zeleně, která má snížit prašnost v ovzduší, a zlepšit tak jeho kvalitu. Jelikož se ale jedná v drtivé většině o stromy listnaté a k překročení imisních limitů prachových částic dochází většinou v zimních měsících, vyvstává otázka, jak moc je tento krok efektivní? Hlídka Barona Prášila se to pokusila zjistit.

 

Výrok hodnotíme jako zavádějící.


Město Ostrava patří dlouhodobě mezi nejzelenější města v České republice a zároveň patří mezi města s nejhorší kvalitou ovzduší. Další investice do zeleně jsou z tohoto pohledu nelogické. Obecně má zeleň schopnost snižovat prašnost, ale převážně jen ve vegetačním období, kdy jsou imisní limity pro polétavých prach dodržovány. V zimních měsících, kdy dochází ke smogovým situacím, je pozitivní vliv zeleně minimální. Označovat investice do zeleně jako investice zlepšující kvalitu ovzduší je velmi problematické.

 

Zeleň ve městě je určitě velké plus. Na tom se všichni shodneme. Jakou roli ale hrají stromy a keře v zachytávání jemných částeček prachu v ovzduší? Stromy a keře fungují jako účinný filtr prachu, oxidu síry, oxidu dusíku, oxidu uhelnatého, přízemního ozónu a dalších škodlivin, navíc produkují kyslík. Prachové částečky se zachytávají na listech a následně jsou spláchnuty s deštěm do půdy. Proto se jako “protiprašné” dřeviny volí ty, které mají drsnější listy a chloupky než dřeviny s lesklými hladkými listy. Např. na 1 m2 povrchu listu jilmu se zachytí 6krát více prachu (3,39 g) než na stejné listové ploše topolu (0,55 g). Podle americké studie P. Becketta jsou stromy v zachytávání prachu opravdu účinné. Mezi nejlepší lapače prachu z listnatých stromů patří Hlošina úzkolistá, která zadrží 31,42 g/m2 prachu, nebo např. Škumpa orobincová (29,10 g/m2), z jehličnatých stromů pak Cypříšek hrachonosný (24,91g/m2) nebo Smrk sivý (23,73g/m2). Jehličnaté stromy mají také tu výhodu, že v zimě neshazují jehlice a filtrují vzduch po celý rok. U silnic se nejčastěji vysazují dřeviny, které jsou odolné proti solení silnic: jeřáby, javory a habry.

 

Podle ČHMÚ jsou zvýšené hodnoty prachu zejména v zimních měsících, v lednu a únoru, kdy jsou, jak známo, stromy bez listí, a tudíž nemohou zachytávat jemný polétavý prach a snižovat tak prašnost v ovzduší, viz následující graf.

Zdroj: CHMI

 

Samotné město Ostrava se do izolační zeleně pustilo v několika po sobě navazujících projektech v jednotlivých částech města. Jedná se hlavně o výsadbu stromů a keřů, která měla za cíl snížení prašnosti z průmyslových objektů a dopravy, přičemž v Ostravě je doprava nejméně významným zdrojem znečištění a efekt výsadby stromů podél silnic je z hlediska snížení prašnosti ovzduší velmi nízký. Projekty probíhaly od roku 2013 a 2014. V několika fázích bylo vysázeno na 19 tisíc kusů dřevin na ploše 70 ha. Dalším projektem v rámci Ostravy byla „Realizace vybraných prvků ÚSES na území statutárního města Ostrava”. Cílem tohoto projektu bylo navrácení původních dřevin a zlepšení jeho druhé skladby v krajině. Celkem bylo vysázeno na 110 tis. stromů a 300 tis. keřů. Nejvíce se vysázelo dubů, platanů, líp, bříz a javorů. Posledním projektem je “Revitalizace městské zeleně”, jejímž cílem je úprava zeleně v městských parcích. Bývalý náměstek primátora Dalibor Madej se k výsadbě zeleně vyjádřil takto: "Zelené projekty mají několik důvodů, proč se v Ostravě dělaly. Ten hlavní je kvůli životnému prostředí, které tady je. Izolační zeleň by měla výrazně snížit prašnost z dopravy. Druhý důvod je estetický, protože lepší a pěknější pro město je, když je zelené, než když se o něm říká, že je černé.” Město si od výsadby slibuje zachycení až 53 tun prachu za rok. Bližší informace k projektům města Ostravy ohledně zeleně můžete nalézt zde.

 

V minulosti právě Dalibor Madej tvrdil, že město investovalo v letech 2007 až 2016 přes 14 mld. Kč na zlepšení kvality ovzduší. Do těchto nákladů byly započítány investice do výsadby a následné péče o městkou zeleň. Jak víme, v tomto období se kvalita ovzduší nezlepšila, spíš naopak. Nekritizujeme samotné investice do zeleně, ale způsob, jak se tyto investice prezentují. Zeleň má mnoho pozitivních benefitů pro městské prostředí - snižuje teplotu, hlučnost, zvyšuje vlhkost, ovlivňuje psychiku lidí, má vliv na cenu nemovitostí. Investice do zeleně z pohledu prašnosti jsou efektivní v případě měst, která leží v teplém podnebném pásu a kde hlavním zdrojem znečištění je doprava. Ostrava a její okolí tuto definici nenaplňuje, a je proto zavádějící tvrdit, že investice do zeleně zlepšují ovzduší na Ostravsku.

 

Tato analýza vznikla díky podpoře Nadačního Fondu Hyundai a Nadace Open Society Fund Praha.

 

Go to top