M. Novák (ČSSD)Ostrava, 3. září 2012
Přinášíme první ze série rozhovorů s lídry stran kandidujících v říjnových Krajských volbách na téma špatného ovzduší. Jak bude chtít řešit problematiku M. Novák z ČSSD? Co má na následující 4 roky za priority? Přečtěte si v našem rozhovoru (rozhovor je k dispozici také ke stažení ve formátu pdf - 380kb).

Miroslav Novák (ČSSD)

Je pro vás zlepšení stavu ovzduší v Moravskoslezském kraji prioritou?
Zcela určitě. Stejně jako pro všechny, kteří v regionu žijí se svými dětmi. Kdo jiný, než rodič, ještě k tomu když jsem politik, by měl mít vůli tu situaci zlepšit.

Takže se smogová situace dotýká vaší rodiny?
Dotýká se dcery. Nemá astma v pokročilém stadiu, ale trpí větší nemocností v rámci respiračních onemocnění.

Jak hodnotíte stav ovzduší na Ostravsku?
Stav ovzduší na Ostravsku je samozřejmě nedobrý. Skutečně patříme mezi evropské regiony s tou nejhorší kvalitou ovzduší. Na jednu stranu je třeba zdůraznit, že je dobře, že je mu věnována mediální pozornost a je to diskutované téma. Díky tomu se hovoří o skutečných hodnotách a stavech. Na druhou stranu musím říct, že za posledních dvacet let došlo k výraznému zlepšení stavu ovzduší. Emisní hodnoty, které tady byly před dvaceti lety, byly mnohonásobně vyšší, než jsou dnes. Akorát tehdy to nebylo předmětem mediálních diskuzí.

Samotné prachové částice, které jsou největším problémem našeho kraje a ostravsko-karvinského regionu, nebyly před rokem 2005 v podstatě vůbec vykazovány v souvislosti s regulačními řády a signály upozornění.

Jak situaci zlepšit?
Je třeba vytvářet legislativní tlak na to, aby se situace zlepšila v podobě technologií, tzn. odprašovacích procesů. Mohu říct, že za tu dobu, kterou jsem tady na kraji, byla změněna téměř všechna integrovaná povolení a došlo k masivnímu zpřísnění emisních limitů nad rámec evropské legislativy. Došlo k 50 a víceprocentnímu snížení limitů, které mají jednotlivé provozy povoleny. Příkladem může být právě tolik diskutovaný Mittal, ať už odprášení aglomerace nebo od letošního roku platné integrované povolení na koksárenské baterie, kdy je limit nově nastaven na 30 miligramů na kubický metr oproti stovce, která byla v minulosti.

Nicméně ještě pořád rezervy jsou, dá se vyvíjet tlak…
Dá se vyvíjet tlak, ale možnosti jsou omezené. To říkám zcela upřímně. Jsme schopni dotlačit v následujících letech průmyslové subjekty k tomu, aby instalovaly nejdokonalejší dostupné technologie. Koneckonců je to i v souladu s evropskou směrnicí, která byla přijata v letošním roce.

Co hodláte udělat?
Mou ambicí je, aby do dvou let byla znovu všechna integrovaná povolení nejen pro průmyslové znečišťovatele otevřena a uzavřena s tím, že budou na všech provozech nařízeny ty nejdokonalejší dostupné technologie. Ale to je limit, pod který se nedostaneme. To jsou technologie, které dokážou maximum, ale nedokážou v podstatě nikdy vyprodukovat „nulu“ emisí.

Jaké jsou tedy vaše priority?
Jsou to právě integrovaná povolení. Dalšími zdroji znečištění je pak oblast dopravy, lokálních topenišť a je tady také významný faktor polské strany. Nedávno zdravotní ústav prezentoval statistiku, jaké bylo převládající proudění větru během posledních smogových situací, a potvrdilo se, že když nastane inverzní ráz počasí, tak je to ve velké míře doplňováno polskými zdroji.

Jak jste dosud s polskou stranou spolupracovali?
Kraj z mé iniciativy inicioval jednání na národní úrovni, kdy se scházejí ministři. Nejdříve jsme začali jednat se Slezským vojvodstvím. To nemělo valný úspěch. Tak jsme se dohodli s panem ministrem a probíhají jednání mezi ministerstvy životního prostředí České a Polské republiky. Naším cílem je přimět polskou stranu, která nějakým způsobem bagatelizuje vliv průmyslového znečištění, k tomu, ať používají stejných nástrojů jako my, stejných nařízení a stejných hodnot.

My máme na aglomeraci Mittalu hodnoty 20 miligramů a na koksovně 30, Poláci mají 100. Podle mého názoru je to věc nejen na úrovni české a polské vlády, ale dohlédnout by si na to měla i Evropa. Polská republika si při vstupu dojednala jakési ústupky. Devadesát procent evropských hutí má ze svých samospráv nařízen limit 50 miligramů na kubík. My jsme na dvacítce. Jsme přísnější než třeba Mittal, který je v belgickém Gentu. Ten má limit 50, ale Mittal v Polsku má 100. To je věc, ve které se musí pokračovat a je prioritou pro naši stranu.

Jak toho chcete dosáhnout?
Tlakem kraje a České republiky na evropské instituce, na evropského komisaře pro životní prostředí. Dneska vstupem do Schengenu zmizely hranice, ale pro vzduch nikdy neexistovaly. Ten proudí. My se můžeme rozkrájet a pořád tady ten příspěvek z polské strany bude. Jestli jsme součástí Evropy a existuje nějaké evropské právo, směrnice, tak mám za to, že ho mohou dodržovat všichni.

Je tedy důležité určit, kdo a jakou měrou se na znečištění podílí?
Moravskoslezský kraj připravuje ve spolupráci s VŠB projekt, který dokáže analyzovat DNA prachové částice. Na monitorovacích stanicích nasbíráte nějaké procento prachového koláče. Jsou malé a je to nákladné, ale dá se zjistit, jaký je podíl z průmyslu, dopravy, z lokálních topenišť… Už nezjistíme, jestli je z polského nebo českého průmyslu – to nám ten prach neřekne, jestli je polský nebo český.Ale tento projekt připravujeme. Jsem optimista a věřím, že budeme úspěšní v rámci operačního programu životního prostředí a dostaneme na něj prostředky, protože je to skutečně nákladná věc. Myslím, že to mělo být učiněno jako první někdy před těmi deseti lety, kdy se začalo o stavu ovzduší v regionu hovořit.

Všechno jsou zatím jen matematické modely, ale nikdo nevyzkoumal, z čeho se ten prach skládá.

Jaké jsou tedy vaše další priority?
Je to samozřejmě oblast dopravy. Doprava je ve městech významným zdrojem znečištění prachovými částicemi. Prioritou je vybudování a dobudování silničního obchvatu měst.

Chybí nám obchvat Karviné, Opavy a v rámci Ostravy dobudování komunikací I/11, Prodloužené Rudné. Jedná se však opět o investice z národních zdrojů. Posílal jsem dopis na ministerstvo dopravy a ředitelství silnic a dálnic, kde se tvoří koncepce dopravy, aby jedním z kritérií byl i aspekt životního prostředí. Aby stavba v oblasti, kde pomůže zlepšení kvality ovzduší, dostala větší bonifikaci než stavba v lokalitě, kde tento problém není.

Pokud budu členem krajského zastupitelstva, popřípadě vedení kraje, tak budu iniciovat novelu přijatého zákona o ovzduší, který začne platit od září. Osobně jsem jednal na poslaneckých klubech v Praze a domlouval konečnou podobu, aby poplatky (pro průmyslové znečišťovatele, pozn. red.) byly zachovány. Ale co se mi nelíbí, je, že poplatky jsou dále příjmem Státního fondu životního prostředí. Chci, aby plynuly do regionu, ve kterém vznikly.

Jak chcete omezit emise z lokálních topenišť?
Hodlám pokračovat v takzvané kotlíkové dotaci, která by měla vést k nahrazení klasických kotlů na tuhá paliva na prohořívací způsob za moderní kotle.

Možná můžete namítat, proč ne na plyn, na jiné médium. Protože je to sociální aspekt, lidé uhlím topí. Kdyby dostali dotaci na celý plynový kotel, tak na něj stejně nepřejdou, protože náklady jsou vyšší. To neumíme ovlivnit. Jestliže lidé topí uhlím, naší ambicí je, aby uhlím topili dále, ale aby se jim současně znemožnilo spalování domovního odpadu, protože jsou to automatické kotle.

Když se podíváme na efektivitu této investice, tak 300 tun prachu z lokálních topenišť dokážeme zrealizovat za nějakých 200 milionů korun. Stejných 300 tun prachu dokázal snížit Mittal za miliardu. Z pohledu ekonomických nástrojů je skutečně nejúčinnější obnova lokálních topenišť nejlépe přechodem na jiná média. Ale nemůžeme lidem nařizovat.

Budete se tedy zasazovat o vyšší kontrolu?
Určitě. V podstatě žádné sankční nástroje zatím nejsou. Dávali jsme do sněmovny jako zákonodárnou iniciativu Moravskoslezského kraje návrh, a jestliže někdo namítal, že dochází k porušování domovní svobody a průlomu ústavního práva, tak říkám, že je to hloupost. Nepovažuji Českou republiku za méně či více demokratickou než třeba Rakousko a Německo, a tam to zakotveno mají.

Dostane se s kotlíkovými dotacemi na všechny?
V druhé výzvě je objem prostředků na 1000 žádostí. Zatím jich bylo podáno něco přes 300 (stav k červnu 2012 – pozn. red.). V první fázi to bylo také 300.

Na ostatní se taky dostane?
Pokud mají zájem. Musíte do toho vložit taky svou vlastní investici, nikdo vám nezaplatí celý kotel. Pak jsou lidé, kteří z různých důvodů zájem nemají. Naší ambicí je v kotlíkových dotacích pokračovat. Děláme je ve vlnách, musíme totiž nalézt zdroje, které do toho vkládáme. I administrace je velmi náročná. Kdybychom teď dali možnost podat pět tisíc žádostí, tak je zúřadujeme za rok.

Na podzim připravujeme další výzvu. V letošním roce máme ambici vložit do dotačních titulů celkem 100 milionů korun - 50 milionů dá kraj, 50 milionů ministerstvo životního prostředí.

Jak se plánované kroky promítnou do rozpočtu kraje?
Tak například u kotlíkových dotací je celková investice 100 milionů. Ale uvidí se, jestli nebudeme potřebovat více. To představuje zhruba dvě procenta z krajského rozpočtu. Integrovaná povolení kraj nestojí nic. Pak máme projekty, které se týkají třeba izolační zeleně kolem komunikací, to už jsou částky v desetinách či setinách rozpočtu kraje. Můžeme ještě hovořit o čištění komunikací. Při čištění jednou za 14 dní v nejvíce exponovaných částech to představuje 12-20 milionů korun, což je zase asi desetina procenta rozpočtu. Celkově to tedy ročně představuje kolem tří procent.

Krajský úřad má ze zákona povinnost vydávat akční plán krátkodobých opatření ke zlepšení ovzduší. Plánuje vaše strana splnit zákonnou povinnost a vydat strategický akční plán, který by zpracovával danou problematiku pro následující čtyřleté období?
Moravskoslezský kraj nemá svůj akční plán, protože není prováděcí předpis podle ještě stále platného zákona o ovzduší. Druhá věc je, že nový zákon, který platí od 1. září, už s dokumentem typu akční plán vůbec nepočítá.

My ale máme dva veřejně dostupné dokumenty, které tu věc řeší, a to je Krajský integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje a Krajský program snižování emisí Moravskoslezského kraje, kde jsou popsány jednotlivé kroky, které mají přispět k tomu, aby se dané hodnoty zlepšovaly.

Nad rámec platné legislativy jsme s těmi největšími průmyslovými podniky uzavřeli takzvané dobrovolné dohody, kdy přistupují k regulaci podle ústředního regulačního řádu již ve chvíli, kdy je vyhlášen signál upozornění. Podniky to plní, kontroly se provádějí.

Plánujete do procesu řešení problematiky špatné kvality ovzduší zapojit občanské iniciativy?
Mám za to, že proto musí být více ochoty ze všech stran. Mým cílem je založit jakousi oficiální diskuzní platformu, která by se snažila věci posunout dál. Musí to být diskuze, ne vzájemné přesvědčování, kdo má pravdu.

Nikdy jsem zástupce žádného občanského sdružení či jiných společenských organizací neodmítl, vždycky jsem s nimi komunikoval. Nikdy jsem se nebránil ani vystoupení na fórech. Je třeba prostě komunikovat, ne si to vzkazovat přes média, přes internet. A hlavně je třeba říkat si pravdu. Ne nějaké vize, představy, svou pravdu, ale říkat si fakta.

Chcete tedy občanské iniciativy zapojit více než dosud?
Jsem přesvědčen, že jestli chtějí být zapojeni, chtějí být přínosem, že prostor mají.

Děkujeme za rozhovor,
Čisté nebe o.p.s.

Pozn: Série rozhovorů a debata s volebními lídry (25.9. – 19 hod, http://bit.ly/DebataVolby) je realizována díky finanční podpoře Nadace Open Society Fund Praha – Fond Otakara Motejla.

Čisté nebe o.p.s.Nadace Open Society Fund PrahaFond Otakara Motejla

Go to top