Ostrava, 6. září 2012
Přinášíme další ze série rozhovorů s lídry stran kandidujících v říjnových Krajských volbách. Co na téma špatného ovzduší říká Vít Slováček z KDU-ČSL? Jak hodnotí spolupráci s Polskou stranou? A jaké jsou jeho priority pro následující 4leté období? Odpověď naleznete v článku (rozhovor je také ke stažení ve formátu pdf - 330kb).


Vít Slováček (KDU-ČSL)
V. Slováček - rozhovor ke Krajským volbám 2012

Myslíte si, že znečištěné ovzduší přímo souvisí se zdravím lidí a ovlivňuje vás nebo vaše blízké?
Nikdo nemůže popřít, že znečištěné ovzduší v Moravskoslezském kraji musí mít na obyvatelstvo větší dopad než jinde. To by snad nechtěl popřít žádný člověk.

Dotýkají se smogové situace i vás?
Určitě ano. Před čtyřmi lety jsem se stal alergikem a nevím z jakého důvodu. Znečištění ovzduší na to má vliv, ale určitě půjde o všechny možné vlivy, které se kumulují.

Spousta lidí bude kritizovat smogovou situaci, málokdo si však uvědomí, že působení je pořád, ať už smog je, nebo není. Ty látky dýcháme nonstop, nejen když se hůř dýchá, nebo je znečištění znát pohledem.

Jak vnímáte stav ovzduší v Moravskoslezském kraji?
Je každopádně špatný. Otázkou je, z jakých důvodů. Srovnám-li stav znečišťování ovzduší v Českém Těšíně se sedmdesátými a osmdesátými lety, tak je diametrálně odlišný. Znečišťování je daleko menší, ale celkový efekt pro ty, kteří tady žijí, je hlavně v zimních měsících katastrofálně horší.

Co vše se změnilo?
Třeba samotná produkce Třineckých železáren šla razantně dolů. To znamená, že se zmenšenou produkcí by mělo být také míň škodlivin. Nikdo nepopře, že to tak asi není.

Stejně tak je nezpochybnitelné, že do ochrany životního prostředí se obrovsky investovalo. Například kdysi Těšíňáci znali Olši jako řeku, po které „pořád něco teče“. Dnes je to řeka, v níž žijí raci, ryby. Její stav je neoddiskutovatelně lepší.

Těšín provozuje tepelné hospodářství, které bylo předtím založeno na kotelnách, kde se topilo uhlím. Dneska je devadesát procent domů a domků, které nejsou závislé na centrálním zdroji tepla, plynofikovaných.

Je fakt, že narůstá doprava. Ale když vezmeme všechny tyto věci, tak znečištění je daleko míň, zatímco celkový stav ovzduší je daleko horší. Jde to proti sobě.

Čím si to vysvětlujete?
To je otázka, na kterou dodneška nikdo relevantně neodpověděl. Pamatuji si spálené stromy v Beskydech, holé stráně kolem Javorového. Dneska jsou Beskydy zelené, hraniční řeka Olše je čistá. Ale v zimním období, když je smogová situace, se všem dýchá daleko hůř, než kdysi.

Myslím, že nyní bude každý zlomek snížení emisí znamenat daleko větší úsilí, daleko víc peněz, než třeba ve zlomových momentech od začátku devadesátých let.

Proto vize, že někdo o něčem rozhodne a bude tady líp, je asi technicky nemožná. Bude to dlouhodobý proces bojování, snižování emisí, přetahování se… Ale mám trochu obavy, i v návaznosti na to, že vzduch nezná hranic a Polsko je moc blízko, že to bude moc složitý proces.

Jak daleko jsou v tomto ohledu v Polsku?
Protože se pohybuji po obou stranách hranice, situaci osobně znám. Plynofikace je skoro nulová. Topí se vším možným - uhlím, všemi frakcemi uhlí, uhelnými kaly. Čili tím, čím se u nás topilo kdysi, se v Polsku topí stále a hodně.

Myslím, že v porovnání s Českou republikou jsou Poláci ve vnímání priorit řešení životního prostředí níž. U nich je to spíš konstatování faktu – tak to vždycky bylo, tak to i bude. Možná to ani neumí, nemůžou řešit, protože je to pro ně složitější.

U nás byla po začátku devadesátých let jen na plynofikaci obrovská státní podpora. Navíc Česká republika měla plyn. V Polsku je situace jiná. Tady v tom regionu se neplynofikovalo. Vlastníky kotlů nic nemotivuje k tomu, aby z vlastních prostředků přecházeli na plyn.

Takže myslíte, že velkým dílem se na této situaci podílí Polsko…
Určitě ano. Navíc když vezmeme ostravskou a katovickou aglomeraci, které jsou jakoby průmyslově porovnatelné, tak ostravská je podstatně menší než ta katovická. Když porovnáme, co všechno vznikne už jenom díky rozloze v Polsku a co u nás, tak se dá říct, že v Polsku toho vznikne jednoznačně více.

Jako starosta s polskou stranou často komunikujete, jak probíhají jednání?
Když dochází k nějakým názorovým střetům, například chce někdo něco postavit v blízkosti našeho města, vždycky se snažíme jednat. Snažíme se na sebe působit, podporujeme se, vzájemně se možná tak nějak i držíme v šachu, ale vždycky se nám nějakým způsobem podařilo domluvit. Když se opačná strana začala moc bouřit, že se jí to nelíbí, tak se raději rezignovalo.

Co se týká zdrojů znečištění, dneska jediný, kdo může oficiálně vstupovat do vztahu k opačnému státu, je ministerstvo.

Na neoficiální úrovni to může být kraj kontra vojvodství. Ale to musí být o vůli a snaze. Tam se nedá říct, že partnera k něčemu tlačíme. Pokud nebude chtít, netlačíme. Na rovinu tak to je.

Takže vy toho příliš ovlivnit nemůžete, spíš ministerstva by mezi sebou měla více spolupracovat…?
Tady je to natolik složité, že si nedělám iluze na nějak velkou šanci na úspěch. Myslím, že pomoct může takzvaná TRITIA, tedy spolupráce Moravskoslezského kraje s Žilinou, Slezským a Opolským vojvodstvím.

Ale co se týče lokálních topenišť a velkých zdrojů znečišťovatelů, máme s Polskem úplně rozdílné limity. Chtít, aby si někdo dobrovolně snížil limit, to už se dostáváme spíš na úroveň evropského parlamentu, sladění dvou států mezi sebou.

Jaké jsou vaše další priority – konkrétní kroky, které chcete podniknout?
Myslím, že kraj by měl jednat s ministerstvem dopravy o zrušení zpoplatnění rychlostních komunikací v této oblasti. Aby se alespoň automobily pohybovaly rychleji pryč, aby se nevyužívaly složité objízdné trasy a auta tady nepůsobila delší dobu, když mohou odjet rychleji.

Dále je to pokračování v dotacích pro malé znečišťovatele, aby měnili zdroj svého vytápění na něco víc ekologického.

Jak se kroky, které plánujete, promítnou do rozpočtu kraje?
Nebudu říkat, že chceme, aby v rozpočtu bylo vyděleno určité procento, protože to není o vydělení procenta z rozpočtu Moravskoslezského kraje. Protože už jenom otázka, co budeme brát jako rozpočet, co jako výdaje – jestli ze státních dotací, školství, „neškolství“…, takže procenta se budou pohybovat od jednotek až po desítky. Konkrétně na tuto otázku neodpovím, protože je zavádějící. Bude to o tom, co rozpočet umožní.

Jak hodláte spolupracovat s občanskými iniciativami?
Myslím, že pokud je člověk nevtáhne jako partnera hned od prvopočátku, tak je to akorát neustálé přetahování. Kdo v daný moment víc vyhraje. A to je špatně.

V Těšíně byla iniciativa postavit bioelektrárnu čili ekologický provoz. Začalo vznikat občanské sdružení, které proti tomu brojilo. Raději se taková aktivita zastavila, protože není důvod se přetahovat. Nechci bojovat s občanskými sdruženími, pokud nedojde ke kompromisu, nemám důvod něco prosazovat násilím.

Jak hodláte omezit emise ze středních a velkých zdrojů?
Důležité je neustálé jednání s velkými znečišťovateli a domlouvání se na tom, co se bude dít, když nastane smogová situace. Je to i o tlaku na ministerstvo. Myslím, že dotace do aktivit, které s sebou budou nést odprášení, snížení emisí velkých znečišťovatelů, je práce vlády, ministerstev, ze které se nemohou vykroutit. Protože bez nich to nepůjde, musejí pomoct.

Soukromý sektor je velký zaměstnavatel, který se nedá odstavit, protože zvlášť tento region na těchto podnicích vždycky stál a nedají se nahradit žádnými jinými rekvalifikacemi. To je pohádka, to tady nefunguje. V tomto případě by tyto věci měl řešit stát.

Co máte konkrétně na mysli?
Je to o limitech, které už jsou nastavené. Dá se o nich jednat a ještě je důvod jednat. Pak je to o tlaku na ministerstva, aby provozovatelům, a tím pádem velkým znečišťovatelům, pomohly finančně, protože ty budou slyšet na rovinu jen na peníze. To si nedělám iluze.

Jste pro akční plán?
Nemyslím si, že by dokumenty, které jsou vydané, byly v rozporu se zákonnou podmínkou. Kraj zpracoval dokument, který je široce popisný, co se týče stavu, vývoje. Je to práce, kterou udělal dobře. Pokud však bude shoda zpracovávat čtyřletý akční plán, nebránil bych se tomu.

Myslíte tedy, že tento dokument je dostatečný?
Všechny takovéto práce budou nedostatečné. Ať už to, co bylo uděláno, nebo ať už se udělá čtyřletý akční plán dle paragrafu zákona toho a toho. I když se zpracuje, za čtyři roky někdo položí otázku, jestli je to dostatečné. A každý odpoví, že i to je nedostatečné. Ale každá práce na této úrovni je nutná a důležitá.

Myslím si, že to, co je zpracováno teď, není špatný materiál. Ukazuje jednotlivé směry, kde je potřeba co udělat. Takže se nedá říct, že se kraj vykašlal na zákonnou povinnost. S tím nesouhlasím.

Jak hodlá vaše strana omezit emise z lokálních topenišť?
Jediný způsob na omezení emisí z lokálních topenišť jsou na jedné straně dotace, na druhé straně dostatečná zákonná úprava na restrikci u těch, kteří ji budou porušovat a budou topit v uvozovkách čímkoliv.

Čili tady se zásahem do osobních svobod nemám problém. Ale musí to být účinné. Úředník přímo na místě provede řádnou kontrolu. Pokud taková šance nebude, je to k ničemu. Dělat stěry v komíně a dokladovat, že v daný den něčím špatným topil a rozhodovat se až na základě chemického rozboru, je trochu bezzubé. Musí být možnost, aby kontrola byla provedena na místě a na místě také řešena.

Říkal jste, že zlepšení ovzduší je běh na dlouhou trať. Myslíte si, že je třeba ještě dělat nějaké zdravotní průzkumy, zjišťovat, kdo má na to znečištění největší vliv?
Dneska se pořád přetahujeme, kdo je tím největším zdrojem znečištění. Jestli průmysl, doprava, lokální topeniště… Dělá se studie za studií, každopádně bez nich to nepůjde.

Náš kraj je specifický v tom, že je jednou aglomerací. Je to lokalita, kde převažují domky, kde jsou železárny, a vzájemně je to tak blízko sebe, že jsme ve finále v jednom kotlíku. Navíc tady máme hustou zástavbu. Pomineme-li Prahu, jsme na tom z tohoto pohledu nejhůř v celé republice. Hustota obyvatel je tady prostě ojedinělá.

Když se toto všechno smíchá, tak ten stav je špatný. Myslím, že každý logicky uvažující člověk se snaží nějakým způsobem pomoct. Ať už na úrovni měst, kraje, když má nějaký vliv, tak to určitě dělá.

Nejsem skeptik, jsem optimista. Ale jsem skeptik v tom, že to půjde rychle. Nepůjde.

Co dalšího považujete za důležité?
Kraj by měl možná zauvažovat nad tím, co dělají samotná města, nad investicemi do školských zařízení. Aby podpořili zelené školy. Aby se děti měly šanci dostat aspoň na omezenou dobu někam jinam. Sociální úroveň spousty z nich je nízká, nemají na to, aby za vlastní peníze někam vyjely.

Těšín má 25 tisíc lidí a dlouhodobě každý rok vyvážíme za vlastní peníze minimálně 160 dětí alespoň na deset dní do Chorvatska k moři. Stejně tak aspoň 120 seniorů každý rok do Luhačovic. A to jsme relativně malé město, ale prostředky na to nacházíme.

Děkujeme za rozhovor,
Čisté nebe o.p.s.

Pozn: Série rozhovorů a debata s volebními lídry (25.9. – 19 hod,http://bit.ly/DebataVolby) je realizována díky finanční podpoře Nadace Open Society Fund Praha – Fond Otakara Motejla.

Go to top