Josef Babka (KSČM) - Rozhovory ke Krajským volbám 2012 Ostrava, 10. září 2012
V dalším ze série rozhovorů k říjnovým Krajským volbám jsme se ptali Josefa Babky z KSČM. Stejně jako v předchozích rozhovorech i tentokrát nás zajímaly otázky týkající se řešení problematiky špatné kvality ovzduší. Jaké jsou priority p. Babky pro nadcházející 4leté období? Dočtete se v rozhovoru na našich stránkách (rozhovor je také ke stažení ve formátu pdf - 498 kb).

Josef Babka (KSČM)

Je pro vás zlepšení ovzduší v Moravskoslezském kraji prioritou?
Musí to být vyvážené. Samozřejmě, že listina základních práv a svobod hovoří o ochraně zdraví a života, a že každý člověk má právo na kvalitní životní prostředí. Jako právník i jako člověk ctím zákony této země a chci žít ve zdravém životním prostředí. Zároveň je ale důležité, abychom měli práci, ze které se dá vyžít. Prostě chápu požadavek na zdravé životní prostředí, ale na druhé straně nechci žít ve městě, kde budeme všichni na úřadech práce a budeme podporováni sociálními dávkami. Prostě někde se pracovat musí.

V tomto regionu od 19. století těžký průmysl byl. Proměna z průmyslového regionu na průmysl se sofistikovanějšími obory je prostě běh na delší trať. Nejde to najednou. To už tady jednou bylo. Když po roce 1990 tady udělali útlum a zavřeli všechny šachty, tak to bylo opatření, které mělo obrovský dopad na 100 tisíc lidí v našem regionu. A se všemi důsledky, které z tohoto rozhodnutí vyplývaly.

A jak tedy hodnotíte stav ovzduší v kraji?
Žiju v Ostravě již velmi dlouho. Pamatuji doby, kdy ještě fungovaly velké Vítkovice s vysokými pecemi a koksovnou a některé další provozy, které byly po roce 1990 utlumeny. Takže v řadě třeba těch pevných částic ta situace asi v té době v Ostravě byla mnohem horší. Myslím, že v řadě oblastí došlo na Ostravsku k výraznému zlepšení.

Takže kvalitu ovzduší vnímáte v současnosti v kraji jako lepší?
Musím přiznat, že když jsem se nad touto otázkou nedávno zamýšlel, tak jsem si uvědomil, že si z té doby nepamatuji na ty smogové situace, které nás nyní trápí. Nepamatuju si smogové mraky v Ostravě, přes které není vůbec vidět a řidiči musí v autech používat mlhová světla. Ty problémy tady jsou, to je jednoznačné. Když se na to podívám z pohledu otce a dědečka, tak vnímám, že na zdraví dětí to má velký dopad. Zejména v Radvanicích je ten dopad na zdraví malých dětí zcela evidentní a výrazný. Na druhou stranu musím znovu připomenout důležitost zaměstnání. Vztah mezi ekonomickými možnostmi podniků ve vztahu ke zhoršování životního prostředí je trochu složitější.

Jak vy sám prožíváte smogové situace, které kraj zatěžují od podzimu do jara?
Bohužel se nemůžu jen tak sebrat a odjet třeba na chatu do Jeseníků. Většinou jsem smogové situace zažil v Ostravě na svém pracovišti. To, co je doporučováno, tak to samozřejmě dodržuju. Méně chodím ven, méně větrám. Kdyby se dalo nedýchat, tak by člověk samozřejmě raději nedýchal. Ale to jaksi není možné…

Jak tedy chcete docílit toho, že budou lidé moci v kraji dýchat vzduch beze strachu?
Samozřejmě, že je pro nás velmi důležité, aby lidé mohli dýchat co nejkvalitnější ovzduší. Ale vyřešení této problematiky je složité. Na kvalitu ovzduší má totiž v našem regionu vliv několik faktorů. Dopravou počínaje přes velké zdroje znečištění až k malým znečišťovatelům a vlivům z Polska, které jsou také zdrojem našeho zájmu.

Jak bude kraj pod vaším vedením dál omezovat emise z velkých a středních zdrojů znečištění?
Co se týká těch velkých zdrojů znečištění, tedy velkých průmyslových podniků, které se zabývají hutní výrobou a výrobou elektrické energie, tak tam samozřejmě klademe hlavní důraz na to, aby splnily svou úlohu státní orgány. Myslím tím hlavně ministerstvo životního prostředí a krajský úřad jako vykonavatel státní správy. Potom samozřejmě i obce, respektive jejich úřady a magistráty. Ministerstvo životního prostředí by hlavně mělo tlačit na velké znečišťovatele. Existuje nařízení vlády, které určuje určité limity, které jsou potom zpracovávány jednotlivými integrovanými povoleními, jež vydává krajský úřad. A tam samozřejmě to pole působnosti na snížení limitů emisí je dost podstatné.

Proč tedy nejsou krajské limity emisí ještě tvrdší?
Víme, že řada organizací, spolků a občanů říká, měli jste být ještě tvrdší. Samozřejmě bychom mohli zpřísnit ty limity tak, že by řada podniků nemohla vůbec vyrábět, jenže to by mělo ten sociální dopad na region, o kterém jsem před chvílí hovořil. Je třeba si uvědomit i to, že kraj nemůže nařídit například Evrazu, Mittalu nebo teplárnám zavedení té či oné technologie. Ale těmi limity je můžeme omezit a donucovat k tomu, aby tu technologii změnili na ekologičtější. Což je nejdůležitější.

To, co ovlivňuje životní prostředí, je povětšinou státní správa. To ale samozřejmě nezbavuje krajskou reprezentaci jakési zodpovědnosti. Zcela jistě určitou míru nástrojů, jak situaci v regionu ovlivnit, má. V tomto případě je to vydávání integrovaných povolení od roku 2005. Jsem rád, že to bylo zrovna za našeho volebního období, kdy jsme společně se sociální demokracií ve vedení kraje dokázali to, že se emisní limity pro řadu podniků v roce 2008 a 2009 zpřísnily.

Jakými kroky chcete omezit znečištění z dopravy?
V oblasti dopravy to znamená především vyřešit a dokončit dopravní investice v kraji jako například v Ostravě Prodlouženou Rudnou či Severní spoj. Dále pak obchvaty jednotlivých měst a obcí. Důležitá je také ekologická doprava. To znamená náhrada těch stávajících motorů v autobusech a autech na méně náročná paliva: ať je to LPG, CNG, nebo elektrická energie. Ve městech se také dají využít nízkoemisní zóny, které stanovil zákon. I když v tomto případě jsem si vědom, že u nás jsou tyto zóny někde problematicky využitelné a jejich zavedení je složité kvůli nedostavěné dopravní infrastruktuře. Na řadu míst bychom se totiž pak vůbec nedostali.

A co malé zdroje znečištění - lokální topeniště?
Co se týče malých zdrojů znečištění, tak jsem na kraji velmi přivítal zavedení kotlíkového programu. Domácí kotle totiž z jedné třetiny zaneřáďují ovzduší v našem kraji. Myslím si ale, že když teď kraj snížil kotlíkovou dotaci z 60 na 40 tisíc korun, tak se projekt trochu zbrzdil. Já si naopak dokážu představit, že bychom kotlíkový program ještě nějak rozšířili a motivovali tak lidi k tomu, aby topili ekologicky. Na jedné straně stojí podpora domácností, na druhé je však nutná represe. Je potřeba, aby městské úřady represi, či hrozbu represí, používaly. Mimo jiné při vydávání svých vyhlášek. Dokážu si třeba i představit, že stejně jako máme nařízení, že každý rok musí kominík zkontrolovat komíny, tak by vyškolený odborník zkontroloval, zda topíme ekologicky a dodržujeme danou vyhlášku.

Občané by si ale hlavně měli uvědomit, že škodí sami sobě. V malých vesnicích a městech lidé moc dobře vědí, který soused topí těmi petkami naplněnými pilinami a olejem. A měli by na tyto znečišťovatele působit.

Plánuje vaše strana zahájit rozhovor s polským protějškem?
To je spíše záležitost vlády a ministerstva životního prostředí. Ale třeba ve vztahu k  nemocem dětí a dopadu na zdraví obyvatel kraje by to mohlo být i součástí politiky ministerstva zdravotnictví. Mělo by dojít k určitým dohodám. Vždyť nakonec jsme součástí jedné Evropské unie. Jenže v Polsku jsou limity vyšší a nenutí tam výrobce měnit technologie. Politická reprezentace, která bude na kraj zvolena, by ty nástroje, jak se domluvit například s Opolským a Katovickým vojvodstvím, měla najít. Komunikace by však měla spíše probíhat na úrovni samosprávných orgánů.

Máte představu, jak by se kroky ve všech oblastech, které jste vyjmenoval, mohly promítnout do rozpočtu kraje?
Nějaký celkový objem financí bych nechtěl říkat, protože oblast samosprávy a oblast výkonu státní správy je dost silně rozdělena. Je to mimo jiné otázka i daných rozhodnutí v určitém roce. Ale tam, kde bude možné tyto ekologické aktivity podporovat, tak do toho půjdeme. Například na již zmíněný kotlíkový program krajský rozpočet pamatuje. Kraj také vloni podpořil město Ostravu 12 milióny korun na čištění silnic. Nicméně nejen kraj je vlastníkem komunikací na území Ostravy. Je to i stát v zastoupení Ředitelství silnic a dálnic, a ten nepřispívá.

Otvírá se nám také prostor využití finančních prostředků z Evropské unie zejména v ekologizaci dopravy. Tyto peníze by se mohly využít na zakoupení nových ekologických především linkových autobusů v Ostravě, Havířově a Karviné. A možná i za podpory některých soukromých subjektů. Nějaká přesná čísla vám tedy opravdu neřeknu.

Krajský úřad má ze zákona povinnost vydávat akční plán krátkodobých opatření ke zlepšení ovzduší. Plánuje vaše strana splnit zákonnou povinnost a vydat strategický akční plán, který by zpracovával danou problematiku pro následující čtyřleté období?
Kraj by jej bezesporu v nějakém časovém horizontu vydat měl. Opět to ale není záležitost samosprávy, ale státní správy. V mezích působnosti samosprávných orgánů o to můžeme usilovat.

Co říkáte na vydaný Akční plán ministerstva životního prostředí, který má zlepšit ovzduší v Moravskoslezském kraji?
Je pravdou, že poslední ministr životního prostředí Tomáš Chalupa je v Ostravě častěji než jeho předchůdci. Byť to započalo návštěvami tehdejšího ministra Drobila, který pocházel z našeho kraje. Ale bohužel ministr Chalupa vždycky přijede v době, kdy tady svítí sluníčko a je krásně. Nikdy nezažil tu realitu dlouhých smogových dnů, v níž Ostravané a další obyvatelé regionu žijí. Akční plány jsou samozřejmě dobrá věc. Papír snese ledacos, ale pak ta realizace je samozřejmě poněkud složitější. Ale je vidět, že v této oblasti se opravdu něco děje.

Jak vidíte zapojení občanských iniciativ a veřejnosti do problematiky znečištěného ovzduší?
Jsem plně pro vzájemnou komunikaci, v žádném případě se tomu nebráním.

Děkujeme za rozhovor,
Čisté nebe o.p.s.

Pozn.: Série rozhovorů a debata s volebními lídry (25.9. – 19 hod, http://bit.ly/DebataVolby) je realizována díky finanční podpoře Nadace Open Society Fund PrahaFond Otakara Motejla.

Go to top