M. Schubert - SPOZ - rozhovory ke Krajským volbám 2012Ostrava, 17. září 2012
Přinášíme Vám další ze série rozhovorů k říjnovým krajským volbám. Tentokrát jsme se na problematiku špatné kvality ovzduší ptali Martina Schuberta ze strany SPOZ (Strana Práv Občanů ZEMANOVCI). Jak vnímá situaci s ovzduším v Bohumíně, kde bydlí? A jaké priority má v řešení problematiky jeho strana? Více se dozvíte v rozhovoru (k dispozici také ke stažení ve formátu pdf - 475kb).

 

Martin Schubert (SPOZ)

Jak hodnotíte ovzduší v Moravskoslezském kraji?
Ovzduší v Moravskoslezském kraji je hodně medializováno. Díky tomu ho většina lidí hodnotí převážně stejně, a to tak, že je jedno z nejhorších v České republice. Je třeba si ale také položit otázku, proč tomu tak je a pak následují otázky, jak se to dá zlepšit a změnit?

K tomu je potřeba stanovit si cíle. Důležité je, aby byly vůbec splnitelné. Říct, že chceme čistý vzduch, je v podstatě nesmysl. Musíme se snažit, abychom měli čistší vzduch. Nikdy totiž nedocílíme nějaké stoprocentní čistoty, a proto se musíme snažit o jakékoliv, i malé zlepšení. Cíle samozřejmě musí vycházet z toho, jaká je v Moravskoslezském kraji struktura znečišťovatelů. To znamená, že to nejdříve musíme rozdělit na jednotlivé druhy znečišťovatelů a pak ke každému z nich hledat nějaká řešení.

Ještě bych chtěl vypíchnout jednu věc. My si jako kraj zavíráme tou přehnanou medializací špatného ovzduší cesty k rozvoji. Likvidujeme se tady vlastně sami. Tím, jak vytváříme pocit, že je to u nás naprosto špatné, a že se tu nedá dýchat. Někdy mi to tak ale vůbec nepřipadá.

Mohl byste být konkrétnější a uvést nějaký příklad?
Například mi volal kamarád, který je z Hradce Králové, že prý na letošním festivalu Colours of Ostrava bylo nějakých deset lidí, kteří omdleli ze špatného vzduchu. No a hned se vytvořila fáma a lidé mi začali říkat: nezlob se, ale já k vám nepřijedu. Prostě mám obavy, abychom se tady nezlikvidovali sami. Aby tady nakonec nezůstalo pár lidí, kteří budou řešit téma vzduch, ale jelikož tu nebude práce, tak ostatní postupně odejdou jinam. Za poslední dobu ročně odchází z kraje čtyři tisíce mladých lidí pryč, někam do světa. Region se postupně vylidňuje. Spousta lidí uvádí jako důvod špatný vzduch. Proto se opravdu bojím, abychom to nepřehnali a aby se ovzduší nestalo jen populistickým tématem pro některé politiky. A to si myslím, že je pro Moravskoslezský kraj cesta do pekel.

Jak vy osobně a vaše rodina prožíváte smogové situace?
Vzhledem k tomu, že bydlím v Bohumíně, tak jsme v uvozovkách v zimě téměř denně ve zprávách. Samozřejmě, že to vnímám a se mnou moje rodina. Diskutujeme doma o tom, co bude, jestli je řešení se z regionu odstěhovat. Ale zatím jsme se shodli na tom, že i přesto tady chceme žít. Zvykli jsme si a v našem kraji se nám líbí. Kromě práce tady máme například nádherné hory. Je třeba se na to dívat pozitivně a stále se snažit vše zlepšovat.

Co se týká přímo Bohumína, tak poslední dobou mám pocit, že ne továrny, ale především lokální topeniště nám u nás znečišťují vzduch. Když se pohybuji po obci, občas si vyfotografuji výstupy z komínů. Mám desítky fotografií, na kterých je vidět, že v tom a tom domě pálí v kotli to, co tam nepatří a zaneřáďuje ovzduší. Když procházíte Bohumínem, tak poznáte, kde se pálí PET lahve a odpadky. A tam já vidím ty karcinogeny nejvíce. Takže bych to nesváděl jen na továrny. Mají určitě svůj díl, ale na druhou stranu dávají lidem práci. Kdežto lidé, kteří pálí petky v neúčinných kotlích, tak navíc ještě třeba nechtějí ani platit odvoz odpadu. Pro naši rodinu jsou prostě největším problémem lokální topeniště. Řešíme to tak, že máme zavřená okna a moc nevětráme.

Bohumín je město, které se topí ve smogu i přes sto dnů v roce. Zaregistroval jste ve svém okolí, že přibývá lidí s respiračními onemocněními?
To určitě zaregistrovali všichni a nejen v našem městě. Máme přece celorepublikové statistiky. Například i Ostrava má jeden z největších nárůstů u těchto onemocnění. Shodou okolností i můj syn měl astma. Samozřejmě i ovzduší mohlo být příčinou jeho onemocnění. Ale jak už jsem říkal, není řešením se sbalit a odjet pryč. Nechat tady všechno a utéct. Co s tímto krajem pak bude dál?

Jak chce vaše strana zlepšit kvalitu ovzduší v Moravskoslezském kraji?
Důležité je hledat určitý konsensus mezi ovzduším a průmyslem. Určitě si nemůžeme namlouvat, že tady někdy budeme mít vzduch například takový, jaký je na jižní Moravě. Jak už jsem v úvodu řekl, nejprve je potřeba provést rozdělení znečišťovatelů a pak si u každého stanovit cíle a návrh, jak toho dosáhnout. V našem kraji jsou velcí znečišťovatelé – podniky, továrny, firmy a průmysl, pak samozřejmě poslední dobou mnohokrát opakované lokální topeniště, ale nemůžeme pominout ani dopravu, která je u nás dosti frekventovaná s ohledem na hustotu obyvatelstva. V neposlední řadě, a to si myslím, že by v budoucnu měl být jeden z hlavních bodů jednání na programu krajské vlády, je znečištění přicházející z Polska. Měla by být zahájena jednání mezi polskými a českými partnery. Kvůli poloze Ostravska a povětrnostním podmínkám polští znečišťovatelé velmi působí na celý Moravskoslezský kraj.

A můžete tedy nastínit nějaký konkrétní krok, jak chcete v kraji ten vzduch zlepšit?
Podle odborných analýz jsou podle nás problémem číslo jedna lokální topeniště, která je potřeba řešit nejen individuální komunikací s občany. Především s těmi, kteří doma v kotlích topí nežádoucím palivem. Důležitá je prevence a výchova lokálních znečišťovatelů. V potaz je pak třeba brát i důvod, proč lidé topí tím, čím by neměli. Proč sami sobě znečišťují ovzduší. Odpověď je jasná. Vede je k tomu jednak zdražování energií a jednak zdražování ukládky, zpracování a likvidace komunálního odpadu. Měli bychom proto začít hledat do budoucna alternativy v energiích a v efektivnějším způsobu likvidace komunálního odpadu.

Vím, že pro krajskou vládu je to velmi složité, ale určitě by se na tom měla podílet. Hledat alternativy vytápění do budoucna. Měli jsme tady například akci levný plyn a všude se plynofikovalo, dneska tady je boom s kotli na ekologická paliva a peletky. Měli bychom ale přemýšlet dále. Kotle a dotační programy totiž podle mého názoru tento problém nevyřeší. Například u těch peletek - už dnes se totiž objevuje informace, že tato surovina na trhu chybí. Jakmile lidé zjistí, že palivo pro ně bude dražší než nyní, tak zase začnou topit různými odpadky, uhlím a dalšími produkty znečišťujícími ovzduší. Je proto potřeba hledat jiné energetické alternativy. Ty podle mého názoru, stejně tak, jak naznačuje vláda České republiky, budou zřejmě směřovat k jaderné energetice.

Vnímáte pozitivně dotační program, který spustil kraj na pořízení ekologičtějšího kotle? Myslíte si, že tudy vede cesta?
Já osobně ten program vidím jako jednu z možností, určité pozitivum. Ale to je podle mého názoru jen A a mělo by být řečeno i B. Kotle je totiž potřeba, jak už jsem naznačil, něčím plnit. Bohužel kraj s ministerstvem neřekly lidem cokoliv o palivu. A také zda ho vůbec bude na trhu dostatek a za jakou cenu. Už dnes elektrárny palivo potřebují v rámci povinných příměsí do fosilních paliv. Navíc dnes nikdo neřeší, jak využít zemědělskou půdu k tomu, abychom zaměstnali lidi a mohli si surovinu vyrábět v rámci vlastních polností. Tohle tady chybí. Za A je tedy v tomto případě dát dotaci na kotel, ale za B je čím ten kotel naplnit a za jakou cenu. Mám strach, že to dopadne stejným způsobem, jako u plynu. Lidé pak najednou zjistili, že plyn je drahý, a přešli zpět na uhlí.

Jakým způsobem chce vaše strana omezit emise ze středních a velkých zdrojů znečištění?
Tady je právě ten boj. Je potřeba hledat nějakou shodu mezi čistším ovzduším a průmyslem. My sice dneska můžeme udeřit na velké znečišťovatele tak, jak tomu bylo nedávno v Itálii. Trvalo jen pár dnů a lidé tam vyšli do ulic. Ale nekřičeli – děkujeme vám za skvělý vzduch. Ne, křičeli – otevřete nám znovu továrnu, my chceme práci, my potřebujeme živit rodiny! Tím ale nechci v žádném případě říct, že budeme tuhle otázku pomíjet. Samozřejmě ji budeme řešit tak, jak se stále řeší. To znamená, že budeme diskutovat s protějšky a snažit se najít co nejpřijatelnější řešení. Nesmíme opomínat to, že Ostravsko je průmyslovou oblastí a nebude tomu jinak.

Řešení vidím v tom, že budeme jednat s polskou stranou a také tlačit na Evropskou unii, aby to břímě nebylo jen na zdejších průmyslových firmách, které zaměstnávají desítky tisíc lidí. Aby to byla celospolečenská záležitost. Je potřeba, aby do regionu šly z Evropy peníze na odsíření provozů pro zlepšení kvality ovzduší, ale i na další ekologická opatření.

Krajský úřad má ze zákona povinnost vydávat akční plán krátkodobých opatření ke zlepšení ovzduší. Plánuje vaše strana splnit zákonnou povinnost a vydat strategický akční plán, který by zpracovával danou problematiku pro následující čtyřleté období?
Já to vidím to z pohledu legislativy, z pohledu práva zcela jasně. Vy jste vyslovila jednu věc, a ta je důležitá: je tam nějaká povinnost ze zákona. Nyní nevím sice přesně, jaké jsou za porušení sankce. Pokud tam nic nehrozí, tak je ten zákon samozřejmě hodně na vodě. Já jsem ale zvyklý dodržovat zákony. Pracoval jsem dlouhá léta na různých místech, kde se s právem pracovalo, navíc jsem studoval právnickou fakultu v Brně. Pokud taková povinnost je, tak už jenom z morálního hlediska bych ji splnil.

Plánuje vaše strana zahájit debatu s polským protějškem?
Nepochybně. Již dnes společně s vedením kraje diskutujeme například o projektu Tritia, který bude v budoucnu zastupovat nejen náš kraj, ale také  vojvodství Opolské, Katovické a Žilinský samosprávný kraj. A v této komunikaci chceme pokračovat. Nejen v rámci zmíněného projektu chceme diskutovat o mnoha tématech, které tento osmimilionový region potřebuje. Jedno z nich bude zcela určitě i ovzduší. Již dnes vedeme jednání se zástupci polské menšiny žijící u nás, protože i toto jsou obyvatelé našeho kraje. Jednání vedeme se zástupci Kongresu Poláků, případně politického uskupení Coexistencia nebo sdružení PZKO. Přesto, že mnozí říkají, že je velmi těžké cokoliv s polskou stranou vyjednat, tak my si to nemyslíme. Ve volbách budou za SPOZ kandidovat mimo jiné tak silní kandidáti, kteří nám tuhle cestu dokážou otevřít, a tím konečně zajistí rozumný a pozitivní výsledek pro všechny regiony. Ať už se jedná o pana místostarostu Bystřice Romana Wróbla, starostu Stonavy Ondřeje Febera či o pana docenta Bohuslava Chwajola. Věřím, že i díky těmto kandidátům bude naše strana hrát klíčovou roli ve vyjednávání s polskou stranou.

Jak by vaše strana zapojila veřejnost do řešení špatného ovzduší?
Znečištěné ovzduší se týká nás všech. My jako politici se nechceme v žádném případě chovat jako ti nejchytřejší, ale chceme využít právě rad občanských iniciativ a sdružení, které se problematikou špatného ovzduší zabývají. A já budu ten první, který opravdu tuto diskusi otevře, a který bude tyto subjekty do věcné diskuse zapojovat. Za věcnou považuji takovou diskusi, že se na problematiku budeme dívat z obou stran. V rámci České republiky jsme byli vyhlášeni za nejchudší region, dokonce nás označují za „chudý východ“. Rád bych tohle změnil. Je potřeba ale najít shodu mezi průmyslem a ochranou životního prostředí, včetně ovzduší.

Děkujeme za rozhovor,
Čisté nebe o.p.s.

Pozn.: Série rozhovorů a debata s volebními lídry (25.9. – 19 hod, http://bit.ly/DebataVolby) je realizována díky finanční podpoře Nadace Open Society Fund PrahaFond Otakara Motejla.

Čisté nebe o.p.s.Nadace Open Society Fund PrahaFond Otakara Motejla

Go to top