Podhoubí tomuto mýtu zasel bývalý primátor Ostravy Petr Kajnar, který tento názor vyslovil několikrát v médiích. Podobné stanovisko později sdílel i hejtman Moravskoslezského kraje Miroslav Novák, jenž Ostravu srovnával nejenom s Paříží, ale i jinými evropskými městy. Není proto divu, že mýtus o stejném ovzduší v Ostravě a Paříži, byl na světě.
Opravdu se ale dají tato dvě města srovnávat? Hlídka Barona Prášila si na to posvítila!
Hned na začátku je potřeba objasnit si pár pojmů. Politici ve svých výrocích zmiňovali prašnost či množství prachu v obou městech. Rozumíme tím množství polétavého prachu v ovzduší. Polétavý prach je označení pro mikročástice o velikosti několika mikrometrů, odtud jejich označení PM10 (10 mikrometrů) a PM2,5 (2,5 mikrometrů). Polétavý prach se usazuje v dýchacích cestách a způsobuje řadu zdravotních problémů od kardiovaskulárních a plicních obtíží až k rakovině plic. Čím menší částice, tím jsou pro zdraví škodlivější.
Látka, která nám tady na Ostravsku ale škodí nejvíce, je benzo[a]pyren. Benzo[a]pyren je sloučenina, která je silně karcinogenní a mutagenní. Vzniká nedokonalým spalováním a v době inverzního počasí její koncentrace výrazně stoupá. Do těla se dostává navázáním na jemné částečky prachu PM10 a menší. A právě na Ostravsku se tyto dvě látky nacházejí v hojném počtu a jejich spojení je vysoce nebezpečné pro zdraví obyvatel.
A jak je to s tou Paříží?
Z dostupných informací vyplývá, že na území Paříže i Ostravy se sice nachází několik měřících stanic, jimiž naměřené jednotlivé průměrné hodnoty polétavého prachu za rok 2010 mohou v některých případech dosahovat podobných či stejných hodnot, nicméně paušálně srovnávat celkovou kvalitu ovzduší v Ostravě a Paříži jednoduše nelze, jelikož se koncentrace v jednotlivých částech výrazně liší.
Znečištěné ovzduší v Paříži souvisí především s dopravou, nikoliv s průmyslem jako v Ostravě. V roce 2010, tedy rok, před nímž primátor Kajnar vyslovil svoji představu o stejném množství prachu v ovzduší v obou městech, se průměrné hodnoty polétavého prachu PM10 v Paříži (Air quality in Paris region 2010, .pdf, str. 8 – 12) pohybovaly podle neziskové organizace Airparif v podlimitních hodnotách. V městských částech se koncentrace pohybovala od 19 do 28 µg/m³. Výjimkou jsou dopravní měřící stanice, kde se průměrné hodnoty pohybovaly od 34 do 52 µg/m³. Roční limit pro PM10 je 40 µg/m³.
V Ostravě tomu bylo naopak a podle Českého hydrometeorologického ústavu průměrné hodnoty polétavého prachu PM10 dosahovaly nadlimitních hodnot na měřících stanicích v Ostravě Radvanicích 61,7 µg/m³, Přívoze 52,1 µg/m³, Ostravě - Českobratrské 50,5 µg/m³. Podlimitní hodnoty vykazovala pouze měřící stanice v Ostravě Porubě, a to 28,6 µg/m3.
U ještě menších prachových částic PM2,5 se průměrné hodnoty v Paříži (Auality in Paris region 2ir q010 .pdf, str. 8 – 12) pohybovaly pod limitem v průměru mezi 18 - 19 µg/m3. Nadlimitních hodnot dosahovaly pouze dopravní stanice - 30 µg/m³. Roční limit PM2,5 je 25 µg/m³. Na území Ostravy dosahovaly průměrné hodnoty polétavého prachu PM2,5 na všech stanicích nadlimitních hodnot. V Ostravě Radvanicích 46,7 µg/m³ a v Přívoze 42,4 µg/m³, nejnižší průměrné hodnoty byly naměřeny v Ostravě Porubě - 33,2 µg/m³.
Přestože se limity na některých stanicích v obou městech přibližují, v Ostravě překračují limity měřící stanice v městských obydlených částech, v Paříži jsou to pouze dopravní měřící stanice.
Na začátku jsme zmínili, že v Ostravě je nebezpečná právě kombinace malých prachových částic a benzo(a)pyrenu. Koncentrace benzo[a]pyrenu v Ostravě je 17-34krát větší než v Paříži! Průměrné hodnoty benzo[a]pyrenu v Paříži (Air quality in Paris region 2010 .pdf, str. 19) dosahovaly výrazně podlimitních hodnot. V městských oblastech se vyskytovaly hodnoty od 0,21 nng/m3 do 0,32 ng/m3. Dopravní měřící stanice naměřila průměrně 0,41 ng/m3. Roční limit pro benzo[a]pyren je 1 ng/m3. Naproti tomu v Ostravě se průměrné hodnoty benzo[a]pyrenu pohybovaly v nadlimitních hodnotách od 3,8 ng/m3 v Ostravě Porubě do 7,2 ng/m3 v Ostravě Radvanicích.
Jako referenční rok byl vybrán rok 2010 (na základě výroku Petr Kajnara z roku 2011). Nicméně trendy v kvalitě ovzduší jak v Ostravě, tak v Paříži zůstávají stejné, liší se maximálně v důsledku změněných povětrnostních podmínek. Zde najdete ročenky hodnotící kvalitu ovzduší v Paříži a zde ročenky Českého hydrometeorologického ústavu.
Srovnávat kvalitu ovzduší v Ostravě a v Paříži je velmi problematické. Hlavní zdroje znečištění jsou odlišné (v Paříži je to doprava, v Ostravě je to hlavně průmysl, lokální topeniště), charakter znečištění se liší (hlavní znečišťující látkou v Paříži je NO2 a prach, v Ostravě je to prach, a na něj navázaný rakovinotvorný benzo[a]pyren), stejně tak se liší socioekonomické podmínky obou měst. Region okolí Paříže (Île de France) patří podle Eurostatu (.pdf, str. 2) do první desítky nejbohatších regionů Evropy (podle HDP na osobu), zatímco Moravskoslezský kraj je až na 71 místě. Kvalita života v Paříži je na nesrovnatelně vyšší úrovni. Benefity, které Paříž svým obyvatelům přináší (ekonomické možnosti, kvalitní doprava, kulturní infrastruktura atd.), vrchovatě vyváží zhoršenou kvalitu ovzduší v některých částech města. Na druhou stranu kvalita života v Ostravě je nesrovnatelně horší (vysoká nezaměstnanost, vysoká kriminalita, bídný stav veřejných prostor, např. viz publikace MasterCard 2013 Česká centra rozvoje .pdf). K tomu všemu se přidává navíc alarmující stav ovzduší. Z tohoto pohledu je srovnání obou měst absurdní.
Tento článek vznikl díky podpoře Nadačního Fondu Hyundai a Nadace Open Society Fund Praha.
