Stav ovzduší v Moravskoslezském kraji

Jak jsme na tom v rámci ČR?

Území s nejhorší kvalitou ovzduší v České republice je územím aglomerace Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek. Největším problémem této lokality jsou vysoké koncentrace jemných prachových částic a na nich navázaného rakovinotvorného benzo[a]pyrenu. V roce 2018 byl denní imisní limit PM₁₀ překročen na 45 monitorovacích stanicích, z nichž 24 bylo na území Moravskoslezského kraje. V roce 2019 byl denní imisní limit PM₁₀ překročen na šesti monitorovacích stanicích, z nichž se pět nachází na území Moravskoslezského kraje. Roční imisní limit PM₁₀ byl v roce 2018 překročen na třech stanicích - všechny se nacházejí na území Moravskoslezského kraje.

Vývoj emisí

Laicky řečeno, emise jsou to, co uniká přímo od zdroje (komín, výfuk apod.). Nepříznivý stav ovzduší na Ostravsku je způsoben především vysokou koncentrací těžkého průmyslu v regionu a geomorfologickými podmínkami hornoslezské pánve, v níž Ostravsko leží, neboť při špatných rozptylových podmínkách zejména v zimních měsících se zde znečištění koncentruje.

Mezi hlavní zdroje znečištění patří:

• průmyslová výroba: zdrojem tohoto znečištění jsou především výrobní a spalovací procesy ve velkých průmyslových podnicích, zejména hutích a elektrárnách.
• doprava: znečištění je způsobeno zplodinami z motorového pohonu vozidel a vlastním provozem na pozemních komunikacích.
• lokální topeniště: zdrojem tohoto typu znečištění je pálení nevhodných materiálů v domácích kotlích na tuhá paliva, zejména odpadů a uhelných kalů.
• znečištění z Polska

Vývoj imisí

V posledních letech se kvalita ovzduší v Moravskoslezském kraji zlepšuje. 24hodinový imisní limit pro PM₁₀ byl v roce 2019 překročen na 6 stanicích, zatímco v roce 2018 byl překročen na 45 stanicích, v roce 2017 na 50 stanicích, v roce 2016 na 23 stanicích, v roce 2015 na 29 stanicích a v roce 2014 na 57 stanicích.

V roce 2019 byla v Ostravě vyhlášena jedna smogová situace, která trvala 94 hodin, v roce 2018 to bylo pět smogových situací trvajících 332 hodin a v roce 2017 také pět smogových situací, nicméně ty trvaly celkem 760 hodin.

Koncentrace polutantů PM₁₀, PM_2.5 i benzo(a)pyrenu vykazují klesající trend. Hodnoty benzo(a)pyrenu však i nadále zůstávají vysoko nad imisním limitem, hodnoty prachových částic kolísají kolem imisního limitu (koncentrace PM_2.5 jsou většinou nad úrovní imisního limitu). Ačkoliv se situace za poslední roky zlepšuje, je to z velké části vlivem dobrých meteorologických a rozptylových podmínek. Situace v naší aglomeraci však i nadále zůstavá nejhorší v republice a není tak ideální. Směrem k lepší kvalitě ovzduší se podniká spoustu kroků, což velice oceňujeme, je však potřeba neusnout na vavřínech a ještě více zabrat.

Imisní limity

Stanice s nejvyššími koncentracemi PM₁₀ v Moravskoslezském kraji v roce 2018:

Stanice s nejvyššími koncentracemi PM_2.5 v Moravskoslezském kraji v roce 2018:

Stanice s nejvyššími koncentracemi Benzo[a]pyrenu v Moravskoslezském kraji v roce 2018: