CZmoudil
Lokální topeniště, průmyslové podniky, ale i osobní nebo nákladní automobily. Ti všichni přispívají v ČR ke znečištění ovzduší a ti všichni mohou být nově přidání do mobilní aplikace CZmoudil. Uživatelé zde mohou nahrávat fotografie „čmoudících" automobilů, domácností a průmyslových objektů.
O projektu
Aplikace je zdarma ke stažení pro Android a iOS.
Nezisková organizace Čisté nebe aplikací navázala na svůj úspěšný první projekt Čistý komín, ve kterém uživatelé přidávali fotografie zřetelně znečišťujících lokálních topenišť. V průběhu sedmi let uživatelé přidávali do původní aplikace Čistý komín stovky komínů ročně a setkala se s ohlasem například u starostů, odborů životního prostředí, ale i u obyvatel obcí.
Do aplikace CZmoudil je nyní možné nahrávat i fotografie dalších zdrojů znečištění - tedy mobilních a nákladních automobilů a průmyslových objektů. Průmyslové objekty jsou již na mapě zaznačeny, uživatel tedy jen klikne na daný provoz a nahrává k němu fotografie. Fotografie přidané do interaktivní mapy mohou následně sloužit jako podklad pro zahájení dalších kroků.
Projekt je realizován s finanční podporou statutárního města Ostravy.
Více informacíZdroje znečištění
Jak vzniká znečištění ovzduší? Jaké látky se v ovzduší nacházejí? Jaké mají znečišťující látky vliv na zdraví a životní prostředí? Jak znečištění předcházet? Co dělat v případě znečištění?
Rozklikněte si jednotlivé zdoje znečištění a dozvíte se odpovědi na tyto otázky.
Lokální topeniště
Jak vzniká znečištění ovzduší?
Česká republika je hustě osídlená, lokální topeniště tak mají především v zimní sezóně zásadní vliv na kvalitu ovzduší na celém našem území. Nejproblematičtější zůstávají staré, nevyhovující kotle a topidla na tuhá paliva - především starší kotle, kamna a krby, ve kterých je možné kromě tuhých paliv spalovat i odpadky nebo paliva, která jsou v ČR zakázána (např. uhelné kaly z Polska). Klasické starší kotle vyžadují velmi častou obsluhu (např. přikládání několikrát denně), bez níž není možné zajistit kvalitní spalovací proces. Pokud není zajištěn kvalitní spalovací proces (uživatel třeba kotel naloží palivem a následně jej “přidusí”, aby se snížil okamžitý výkon a prodloužila se doba hoření paliva) dochází k produkci velkého množství emisí a nízké účinnosti spalování. Prohořívací kotle mají obecně mnohonásobně vyšší emise tuhých znečišťujících látek (TZL) než kotle automatické. Nejvyšší emise jsou evidovány u prohořívacích kotlů spalujících hnědé uhlí, ačkoliv jsou kotle původně určeny pro jiný druh paliva. Tímto dochází také k zanášení kotle a spalinových cest, což zhoršuje účinnost kotle a navíc může znamenat bezpečnostní riziko (možnost požáru, otravy zplodinami apod.). Odhořívací a prohořívací kotle tvoří až 79 % všech kotlů spalujících tuhá paliva v českých domácnostech.
Spalováním jiného paliva, než je navrženo výrobcem kotle, dochází k porušení zákona o ochraně ovzduší. Používání nevhodného paliva značně zvyšuje emise. Nevhodným palivem je například nedostatečně vysušené dřevo (pro co největší efektivitu spalování a nejnižší emise by mělo být dřevo vysušené alespoň 2 roky), chemicky ošetřené palety a dřevo (při spalování se uvolňují dioxiny a formaldehyd), plasty, nápojové kartony (při spalování se uvolňují těžké kovy). Při spalování trávy, listí a zbytků potravin (především ve vlhkém stavu) dochází ke vzniku polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU), jako je např. benzo[a]pyren, což je karcinogenní látka.
Srovnání výhřevnosti surového dřeva, rok sušeného dřeva a dva roky sušeného dřeva.
Jaké látky tento zdroj emituje a jaký mají vliv na zdraví a životní prostředí?
Spalování tuhých paliv produkuje vysoké množství znečišťujících látek, jako např. prachové částice (PM10, PM2,5), polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU) mezi něž patří také benzo[a]pyren, oxid siřičitý (SO2), a těžké kovy. Vzhledem k nízké výšce komínů se znečišťující látky nacházejí přímo v dýchací zóně obyvatel. Nízká výška komínů a okolní zástavba navíc snižují možnost rozptylu znečišťujících látek a dochází tak k jejich akumulaci v dané lokalitě.
Prachové částice
Prachové částice jsou typickým problémem kotlů na tuhá paliva, bez ohledu na druh použitého paliva (uhlí, koks, dřevo). Jsou tvořeny především zbytky ze spalování těchto paliv (popel, saze, apod.). Podle Českého hydrometeorologického ústavu v České republice v roce 2017 pocházelo 59,1 % emisí PM10 a 74,3 % emisí PM2,5 z lokálních topenišť.
U vlivu prachových částic na zdraví platí základní pravidlo - čím menší částice, tím větší problém. Jemné prachové částice se dostanou až do krevního oběhu a tím mohou způsobit celou řadu zdravotních problémů, především z toho důvodu, že na prachové částice se navážou další (většinou mutagenní a karcinogenní) látky. Vystavení dlouhodobě zvýšeným koncentracím prachových částic může mít za následek snížení plicních funkcí u dětí i dospělých, zvýšení výskytu onemocnění dýchacího ústrojí, chronický zánět průdušek a zkrácení délky života z důvodu vyšší úmrtnosti na choroby srdce a cév. Dalšími zdravotními problémy způsobenými prachovými částicemi jsou: podráždění očí, sucho v krku, zánět dutin, poškození nervového systému (Alzheimer, úzkost, problémy s pamětí a koncentrací, deprese, mozková mrtvice), poškození reprodukční soustavy (neplodnost, předčasný porod, nízká porodní váha novorozence, potrat). V roce 2013 byly prachové částice označeny Mezinárodní agenturou pro výzkum rakoviny (spadající pod Světovou zdravotnickou organizaci - WHO) za příčinu rakoviny plic. Nejohroženějšími skupinami obyvatel jsou děti, těhotné ženy a starší osoby.
Znázornění průniku suspendovaných částic v závislosti na jejich velikosti
Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU)
Jedná se o skupinu aromatických uhlovodíků s nejméně dvěma benzenovými jádry, které vznikají převážně během nedokonalého spalování. Tyto látky jsou mutagenní a karcinogenní. Hlavním zástupcem PAU je benzo[a]pyren. Podle Českého hydrometeorologického ústavu se v roce 2017 podílela lokální topeniště na 98,3 % emisí benzo[a]pyrenu v České republice.
Benzo[a]pyren (dále jen b[a]p) se váže na prachové částice a proniká tak do našeho krevního oběhu. Tato látka dráždí sliznice a v případě dlouhodobého působení má prokazatelně karcinogenní a mutagenní účinky již při nízkých koncentracích. Existuje spojitost mezi vystavením b[a]p v těhotenství a vývojovými poruchami dítěte, rozvojem symptomů ADHD a dalšími neurobehaviorálními problémy u mladistvých. B[a]p také ovlivňuje množství bílých krvinek, čímž snižuje naši obranyschopnost před bakteriálními infekcemi.
Oxid siřičitý (SO2)
Vzniká především při spalování uhlí ze síry obsažené v palivu. Jeho množství nelze příliš ovlivnit řízením spalovacího procesu a je dáno obsahem síry v uhlí. Vyšší emise oxidu siřičitého má většinou hnědé uhlí, které se vyznačuje nižší výhřevností a vyšší měrnou sirnatostí (množství síry na jednotku výhřevnosti paliva). V roce 2017 se v České republice podílel sektor lokálního vytápění domácností na 20,6 % emisí SO2. Lidské zdraví negativně ovlivňují především krátkodobější vysoké koncentrace, které způsobují podráždění dýchacích cest, zhoršení respiratorních onemocnění (bronchitida, astma, apod.).
Dříve byly velkým problémem kyselé deště, které byly způsobeny právě vysokým podílem oxidu siřičitého v atmosféře, ty se však naštěstí podařilo do značné míry zmírnit.
Těžké kovy
Těžké kovy jsou lokálními topeništi emitovány především v důsledku užívání nevhodného paliva. Tyto látky mají velmi závažné zdravotní důsledky, řada z nich má karcinogenní a mutagenní účinky, a to již při velmi nízkých koncentracích. Významné těžké kovy, které jsou emitovány lokálními topeništi, jsou kadmium a arsen. V roce 2017 v České republice byla lokální topeniště zdrojem 51,1 % emisí kadmia a 34,4 % emisí arsenu. Arsen je prokázaný karcinogen, vystavení koncentracím kadmia může vést k degenerativnímu onemocnění kostí.
Těžké kovy se akumulují v životním prostředí - usazují se v půdě, vodě i na rostlinách, čímž se zvyšuje riziko jejich zdravotních důsledků. Mohou se totiž do lidského těla dostat vdechnutím, ale také pozřením kontaminované potraviny.
Těkavé organické látky (VOC)
Těkavé organické látky ovlivňují oxidační sílu atmosféry, a tím i stav a kvalitu ovzduší. VOC podléhají fotochemické reakci a jsou jedním z prekurzorů ozonu. Expozice těmto látkám způsobuje podráždění očí, nosu a krku, bolesti hlavy, špatnou koordinaci, nevolnost. Dlouhodobá expozice vede k poškození jater, ledvin a centrálního nervového systému. V roce 2017 se v České republice lokální vytápění domácností podílelo na 47,7 % emisí VOC.
Oxid uhelnatý (CO)
V roce 2017 se v České republice na emisích oxidu uhelnatého podílel ze 67,8 % sektor lokálního vytápění domácností. CO snižuje kapacitu krve přenášet kyslík k orgánům a tkáním. Při vysokých koncentracích CO lidé s chronickým onemocněním srdce mohou pociťovat bolesti na hrudi. Při extrémně vysokých koncentracích dochází k poškození zraku a manuální zručnosti a následně může mít za následek i smrt.
Pokud jsou těhotné ženy dlouhodobě vystaveny emisím oxidu uhelnatého, oxidu dusnatého a oxidu dusičitého, zvyšuje se pravděpodobnost, že jejich dítě bude mít vývojovou vadu neurální trubice.
Jak znečištění předcházet?
Zhoršená kvalita ovzduší v obcích vlivem lokálních topenišť má sezónní charakter - je tedy velmi špatná především v zimních měsících. To znamená, že je možné tomuto znečištění předcházet, pokud budou lidé topit správným způsobem a palivem v nízkoemisních zařízeních. V případě vytápění tuhými palivy jsou to automatické kotle, které mají důsledkem dokonalého spalování minimální produkci emisí, vysokou účinnost spalování a úsporný provoz. Stále zde však zůstává potřeba skladování a manipulace s palivem. Od 1.9.2022 budou muset kotle na tuhá paliva splňovat parametry 3. emisní třídy.
Možné řešení problému lokálních topenišť představuje také akumulační nádrž, která umožňuje delší provoz kotle a uložení vzniklé tepelné energie. K předcházení znečištění ovzduší z domácností může dojít například instalací obnovitelných zdrojů energie (ohřev teplé vody solárními panely, tepelné čerpadlo). V této oblasti je nutné nastavit státní politiku tak, aby byl zajištěn univerzální přístup k čistým a finančně dostupným palivům a technologiím k vytápění a výrobě elektřiny (zabránit tak “palivové chudobě” - situace, kdy si domácnost nemůže dovolit vytápění).
Takovým řešením jsou například dotace či bezúročné půjčky, které poskytuje i město Ostrava již od roku 2015.
Důležitou složkou při snižování emisí z domácností je informační kampaň, která by měla lidem vysvětlit, jak správně obsluhovat kotle a které zdroje jsou nejvýhodnější (pro životní prostředí s ohledem na finanční limity).
Během rozhodování o novém zdroji tepla je vždy nutné dbát na to, aby došlo ke snížení energetických ztrát budovy. Výměna oken a zateplení domu sníží potřebu vytápění, čímž dojde k poklesu emisí dané domácnosti (sníží se také finanční náročnost - s nižšími energetickými ztrátami bude domácnosti stačit zdroj s nižším výkonem, jehož provoz je levnější).
Co dělat v případě znečištění?
Úplně první krok k řešení znečištění ovzduší z lokálních topenišť by měla být snaha o domluvu. Zkuste zajít za vaším sousedem/sousedkou, vysvětlete jim, jaké škody svým jednáním způsobují a jak by to mohli napravit. Velmi často lidé vůbec netuší, jaké dopady nevhodné spalování má (nebo že jejich způsob spalování je nevhodný). K tomuto můžete využít materiály z této webové stránky. Pokud víte o aktuálních možnostech finanční pomoci výměny zastaralých spalovacích zařízení, řekněte jim o nich (především starší občané, kteří nejsou zvyklí pracovat s internetem, nemusí o těchto programech vědět).
Pokud snahy o domluvu selžou, je více než na místě zvážit řešení situace podáním podnětu příslušnému úřadu obce s rozšířenou působností. Obec následně může pověřit kontrolní osoby ke kontrole topeniště. Při podání podnětu dodržte tento postup:
- Pokuste se identifikovat zdroj kouře a jeho provozovatele.
- S tímto se obraťte na příslušný orgán veřejné správy, kterými jsou pro fyzickou osobu obecní úřady obcí s rozšířenou působností. Pokud budete chtít být informováni o zahájení řízení či neshledání důvodů k zahájení řízení, musíte o to v podnětu požádat.
- Pokud vznikne důvodné podezření, že provozovatel lokálního topeniště porušuje povinnosti podle zákona o ochraně ovzduší, úřad jej na tuto skutečnost nejdříve písemně upozorní a poučí jej o jeho právech a povinnostech.
- Až pokud vznikne opakované důvodné podezření z porušování povinností při provozu lokálního topeniště, kontrolující osoby jsou oprávněny vstoupit do obydlí provozovatele tohoto zdroje. K prokázání opakovaného důvodného podezření může sloužit platforma aplikace CZmoudil, kam můžete nahrávat aktuální fotografie znečištění k danému zdroji. Informujte zastupitele ve vaší obci o možnosti přihlášení k odběru nově nahraných fotografiích ve zvolené lokalitě.
- Pokud bude shledáno, že došlo k přestupku (mj. povinnost dodržovat emisní limity a používat paliva, která splňují pravidla stanovená vyhláškou), může být provozovateli lokálního topeniště udělena pokuta až do výše 50 000 Kč.
Všechny správní orgány jsou povinny přijímat podněty k tomu, aby bylo zahájeno řízení z moci úřední. Můžete proto dát obecnímu úřadu podnět podle § 42 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu k provedení kontroly, projednání, resp. pokutování daného přestupku nebo správního deliktu. Setkáte-li se s tím, že i přes váš podnět zůstane obecní úřad nečinný, můžete se obrátit na nadřízený správní orgán, kterým je krajský úřad.
Zdroje:
Air Pollution Information System, 2016. Heavy Metals.
Amann, M., 2018. Measures to address air pollution from small combustion sources.
Český hydrometeorologický ústav, 2019. Znečištění ovzduší na území české republiky v roce 2018.
dTest, 2019. Zastaralé kotle a znečištění ovzduší v ČR.
Moravskoslezský kraj, 2012. “Takové to domácí topení”: Problematika lokálních topenišť v Moravskoslezském kraji.
National Institute of Environmental Health Science, 2020. Air Pollution and Your Health.
WHO, (nedatováno). Common pollutants from household heating, cooking and lighting. (také zdroj obrázku průniku suspendovaných částic)
WHO, (nedatováno). Clean Air for Health: Solution.
Wikipedia, 2020. Benzo[a]pyrene.
Wikipedia, 2020. Heavy metals.
Zdroj obrázku srovnání výhřevnosti:
Ing. Jiří Horák, Ph.D et al., 2012. Jak si doma stanovit vlhkost a výhřevnost dřeva?
Automobilová doprava
Jak vzniká znečištění ovzduší?
Znečištění ovzduší z automobilové dopravy vzniká spalováním fosilního paliva. Množství emitovaných látek závisí na kvalitě paliva a dále na takových faktorech jako je součinitel přebytku vzduchu, otáčky, zatížení motoru, provozní teplota, vybavenost katalyzátorem a jeho stavem.
Jemné částice jsou produktem spalování, především z dieselových motorů. Jejich produkce se zvyšuje ve chvíli, kdy jsou motory příliš slabé, špatně udržované nebo nevhodně upravené. Emise oxidu uhličitého (CO2) a oxidů síry (SOx) se liší v závislosti na spotřebě paliva. Emise oxidu uhelnatého (CO), oxidů dusíku (NOx), prachových částic a uhlovodíků závisí na poměru vzduchu a paliva, časování vstřiku a dalším nastavením.
Většina emisí z automobilové dopravy je spojená s výfukovými emisemi vznikajícími při spalování paliva, existují však také emise, které nepocházejí z výfuku. Jedná se o výpary paliva (ty emitují nemethanové těkavé organické látky - NMVOC) a primární prachové částice vznikající při oděru pneumatik, brzdových destiček a silnice. Během suchého období se k tomu přidává také znovu zvířený prach usazený na komunikacích (resuspenze).
Emise primárních PM2,5 v automobilové dopravě od roku 2000 vzrostly o 22 %. Vzhledem k poklesu výfukových emisí v důsledku nových technologií tak nabývají emise primárních prachových částic na důležitosti.
Co se emisí týče, tak optimální stálá rychlost automobilu je obvykle nad 60 km/h, což je málokdy dosažitelné ve městech a obcích. Obecně lze říci, že se stoupající teplotou motoru a rychlostí vozidla se emise oxidů dusíku (NOx) zvyšují a emise oxidu uhelnatého (CO), prachových částic a uhlovodíků se snižují.
Jaké látky tento zdroj emituje a jaké mají vliv na zdraví a životní prostředí?
Emise z automobilové dopravy se nacházejí v dýchací zóně lidí, což má za následek větší expozici škodlivinám. Automobilová doprava emituje celou řadu polutantů (znečišťujících látek):
Toxické plyny
Motorová vozidla emitují značné množství toxických plynů. Do této kategorie patří např. oxidy síry (SOx), oxidy dusíku (NOx) a oxid uhelnatý (CO).
Oxid siřičitý (SO2) zhoršuje symptomy astmatu u lidí s tímto onemocněním a dále zhoršuje respirační příznaky u citlivých jedinců. Během chemických reakcí může být SO2 přeměněno na kyselinu sírovou, která poté přispívá ke vzniku kyselých dešťů a sekundárních prachových částic.
Oxidy dusíku (NOx) jsou prekurzory přízemního ozonu (při chemických reakcích s NOx vzniká přízemní ozon). Každodenní expozice oxidům dusíku bývá u žen po menopauze spojováno s vyšším rizikem hemoragické mozkové příhody. Oxid dusičitý (NO2) zhoršuje symptomy astmatu u lidí s tímto onemocněním. Během chemických reakcí formuje kyselinu dusičnou, čímž přispívá ke vzniku kyselých dešťů. Stejně jako SO2, i NO2 formuje sekundární prachové částice.
Oxid uhelnatý (CO) je nejčastěji emitovaný benzínovými automobily. CO snižuje kapacitu krve přenášet kyslík k orgánům a tkáním. Při vysokých koncentracích CO lidé s chronickým onemocněním srdce mohou pociťovat bolesti na hrudi. Při extrémně vysokých koncentracích dochází k poškození zraku a manuální zručnosti a následně může mít za následek i smrt.
Pokud jsou těhotné ženy dlouhodobě vystaveny emisím oxidu uhelnatého, oxidu dusnatého a oxidu dusičitého, zvyšuje se pravděpodobnost, že jejich dítě bude mít vývojovou vadu neurální trubice.
Přízemní ozon (O3)
Jedná se o atmosférický plyn, který poté, co je emitován z dopravy, za přítomnosti slunečního záření chemicky reaguje. Prekurzory ozonu jsou oxidy dusíku a těkavé organické látky (VOC). Ozon bývá spojován s dočasnými efekty na lidskou dýchací soustavu, především snižuje funkčnost plic. Nedávné studie také spojují ozon s předčasným úmrtím. Ozon mimo jiné snižuje viditelnost, poškozuje vegetaci a přispívá ke vzniku fotochemického smogu (tzv. letní smog).
Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU)
Polycyklické aromatické uhlovodíky jsou organické částice, které obsahují uhlík a vodík. V přírodě se nachází více než 100 druhů PAU, z nichž 15 je uvedeno na seznamu karcinogenních látek. Množství emisí PAU závisí na přítomnosti těchto látek v palivu, v případě benzínu dochází k formování PAU také během spalování paliva. Tyto látky se dále vážou na prachové částice, které vdechujeme, čímž se dostávají hluboko do našeho systému a způsobují celou řadu onemocnění. Expozice těhotných žen emisím PAU je spojováno s neuro-behaviorálními problémy dětí (ADHD, poruchy vývoje mozku atd.).
Olovo
Olovo je emitováno při spalování olovnatého benzínu. Vysoké koncentrace olova v krevním oběhu mohou zvyšovat riziko potratů, poškodit funkčnost ledvin a zvyšovat krevní tlak. Olovo navíc poškozuje intelektuální vývoj dětí a nepříznivě tak ovlivňuje jejich chování. Tyto efekty na lidské zdraví se mohou projevit již při koncentracích, které byly dříve považovány za neškodné. Pokud má člověk nízký dietetický příjem vápníku a železa, absorbuje větší množství olova. Podvyživené děti jsou tedy nejrizikovější skupinou pro otravu olovem.
Prachové částice (PM)
V České republice se v roce 2017 doprava podílela na emisích PM10 10,7 % a na emisích PM2,5 10,3 %.
U vlivu prachových částic na zdraví platí základní pravidlo - čím menší částice, tím větší problém. Jemné prachové částice se dostanou až do krevního oběhu a tím mohou způsobit celou řadu zdravotních problémů, především z toho důvodu, že na prachové částice se navážou další (většinou mutagenní a karcinogenní) látky, jako například sírany, dusičnany, uhlík a minerální prach. Vystavení dlouhodobě zvýšeným koncentracím prachových částic může mít za následek snížení plicních funkcí u dětí i dospělých, zvýšení výskytu onemocnění dýchacího ústrojí, chronický zánět průdušek a zkrácení délky života z důvodu vyšší úmrtnosti na choroby srdce a cév. Prachové částice mohou poškodit činnosti krevních cév a urychlit tak kalcifikaci v tepnách (v tepně se ukládají soli vápníku a ložiska postupně kalcifikují), což má za následek infarkt, trombózy či cévní mozkové příhody. Dalšími zdravotními problémy způsobenými prachovými částicemi jsou: podráždění očí, sucho v krku, zánět dutin, poškození nervového systému (Alzheimer, úzkost, problémy s pamětí a koncentrací, deprese, mozková mrtvice), poškození reprodukční soustavy (neplodnost, předčasný porod, nízká porodní váha novorozence, potrat). V roce 2013 byly prachové částice označeny Mezinárodní agenturou pro výzkum rakoviny (spadající pod Světovou zdravotnickou organizaci - WHO) za příčinu rakoviny plic. Nejohroženějšími skupinami obyvatel jsou děti, těhotné ženy a starší osoby.
Znázornění průniku suspendovaných částic v závislosti na jejich velikosti
Těkavé organické látky (VOC)
Tyto látky se vypařují při pokojové teplotě a nacházejí se například v benzínu či zemním plynu. Do ovzduší jsou ve většině případů emitovány během spalování benzínu. V roce 2017 se v České republice doprava podílela na 7,6 % emisí (včetně odparů z palivového systému vozidel). VOC podléhají fotochemické reakci a jsou jedním z prekurzorů ozonu. Expozice těmto látkám způsobuje podráždění očí, nosu a krku, bolesti hlavy, špatnou koordinaci, nevolnost. Dlouhodobá expozice vede k poškození jater, ledvin a centrálního nervového systému.
Benzen
Benzen se do ovzduší dostává spalováním paliva a také vypařováním z paliva při manipulaci, distribuci a skladování. Množství emisí této látky záleží především na složení paliva a výkonu katalyzátoru. Při krátkodobé expozici této látce může u lidí nastat podráždění očí a kůže, bolest hlavy, závrať, ospalost, zmatenost, třes a ztráta vědomí. Požívání alkoholu tyto efekty znásobují. Při dlouhodobému vystavování benzenu může dojít k rozvoji akutní myeloidní leukémie (AML) a ke snížení produkce červených i bílých krvinek v kostní dřeni, což vede k aplastické anémii (také nazývané jako dřeňový útlum).
Pravidelná expozice starších lidí znečištění ovzduší způsobeným dopravou může vést ke snížení hodnot vysokodenzitního lipoproteinu (někdy také nazývaným jako “dobrý cholesterol”), což zvyšuje riziko kardiovaskulárních onemocnění.
Vystavování těhotných žen emisím z dopravy zvyšuje riziko změn krevního tlaku (hypertenze), které vedou k předčasnému porodu, nízké porodní váze novorozence, nebo onemocnění či dokonce úmrtí matky nebo plodu. Studie ukazují, že u žen žijících v blízkosti rušných cest je vyšší riziko rakoviny prsu. Děti žijící v oblastech s rušnými silnicemi mají vyšší pravděpodobnost, že se u nich rozvine astma.
Jak znečištění předcházet?
Na individuální úrovni lze snižovat množství emisí z dopravy poměrně jednoduchými způsoby:
- omezte využívání automobilu jen na nutné minimum,
- provozujte tzv. “carpool” - tedy sdílení automobilu s dalšími lidmi, kteří mají stejnou trasu,
- pokud si pořizujete auto, zvažte možnosti šetrnější k životnímu prostředí (pohon na stlačený zemní plyn, zkapalněný zemní plyn, elektromobil, automobil s co nejvyšší možnou emisní úrovní EURO),
- pravidelně auto servisujte,
- využívejte veřejnou dopravu,
- pokud to je možné, jezděte na kole či choďte pěšky.
Na úrovni samospráv a výše je pro snížení množství emisí nutné investovat do pohodlné a finančně dostupné veřejné dopravy pro všechny, budování cyklotras, pěších tras a, v případě proveditelnosti, zřídit ve větších městech nízkoemisní zóny.
Co dělat v případě znečištění?
Pokud je to možné, informujte majitele znečišťujícího automobilu o dopadech škodlivin, které jeho vozidlo vylučuje. Vozidla musejí dodržovat stanovené emisní limity, vysoké emise jsou ve většině případů naměřeny u vozidel, která jsou ve špatném technickém stavu. Majitelům takovýchto vozidel hrozí podle silničního zákona přísné tresty. V těch nejzávažnějších případech jde o pokuty do výše pěti až deseti tisíc korun.
Pokud ve vašem okolí někdo zamořuje ovzduší škodlivými emisemi z automobilu, vyfoťte jej, nahrajte fotku do aplikace CZmoudil a podílejte se tak na vytvoření mapy znečišťovatelů. Represivním aspektem je, že aplikace umožňuje označovat příklady špatné praxe a motivovat tak daného znečišťovatele ke změně (podle vzorce chování “jsem na mapě označen jako špindíra a chci to změnit”). Stále se diskutuje možnost, že by při silniční kontrole vozidla mohli policisté měřit i emise (v Praze již proběhl pilotní projekt kontrol, který ukázal, že 7 % kontrolovaných automobilů překračuje emisní limity). Mapa znečišťujících automobilů tak může posloužit jako pádný argument pro zavedení kontrol emisí při silniční kontrole.
Zdroje:
Český hydrometeorologický ústav, 2019. Znečištění ovzduší na území české republiky v roce 2018.
ČT24, 2019. Technické kontroly přímo v ulicích mají své výsledky. Emisní limity překročilo sedm procent aut.
EPA, 2017. Volatile Organic Compounds' Impact on Indoor Air Quality.
EEA, 2019. Emissions of air pollutants from transport.
Gwilliam, K., Kojima, M., Johnson, T., 2004. Reducing Air Pollution from Urban Transport. Washington: The World Bank.
Jančík, P. a kolektiv, 2013. Atlas ostravského ovzduší. Ostrava: VŠB - TU Ostrava
National Institute of Environmental Health Science, 2020. Air Pollution and Your Health.
Solar Impulse Foundation, 2020. Biomethane for clean transportation.
WHO, 2010. Preventing disease through healthy environments. Exposure to benzene: A major public health concern.
Průmyslové zdroje
Jak vzniká znečištění ovzduší?
Evidujeme několik zásadních industriálních sektorů, které emitují znečišťující látky do ovzduší:
- energetický sektor (elektrárny, teplárny, kotelny),
- zpracování nerostných surovin (hutě, koksovny, ocelárny),
- chemický průmysl.
Tyto průmyslové zdroje mají legislativně stanoveno množství emisí, které mohou vypouštět do ovzduší - tzv. emisní limit či emisní strop. Při nedodržení limitu je provozovatel zdroje znečištění pokutován. Provozovatelé průmyslových zdrojů znečištění odvádějí státu poplatky, jejichž výše je určena podle množství emisí. Během spalování fosilních paliv do ovzduší unikají plyny a chemikálie. Znečištění ovzduší dále přispívá ke klimatické změně, a naopak klimatická změna zhoršuje kvalitu ovzduší. Vyšší teploty spojené se změnou klimatu přispívají ke vzniku fotochemického smogu (též letní smog), který se formuje při vyšších teplotách a větším množství ultrafialového záření.
Emise vznikají při spalování fosilních paliv, průmyslových procesech, používání rozpouštědel a zpracování odpadu. Zemědělství produkuje také značné množství emisí, především metanu (při procesu hnití a fermentačních procesech), čpavku (přírodní degradační procesy proteinů a močoviny), a dalších znečišťujících látek, které se do ovzduší uvolňují při používání insekticidů, pesticidů a hnojiva.
Jaké látky tento zdroj emituje a jaké mají vliv na zdraví a životní prostředí?
Znečišťující látky, které jsou do ovzduší emitovány průmyslovými zdroji, zahrnují také skleníkové plyny a acidifikující látky.
Oxid siřičitý (SO2)
Zdrojem emisí oxidu siřičitého je především spalování fosilních paliv, která obsahují síru. V roce 2017 se v České republice sektor veřejné energetiky a výroby tepla podílel na 51,7 % emisí SO2. Oxid siřičitý zhoršuje symptomy astmatu u lidí s tímto onemocněním a dále zhoršuje respirační příznaky u citlivých jedinců. Během chemických reakcí může být SO2 přeměněno na kyselinu sírovou, která poté přispívá ke vzniku kyselých dešťů a sekundárních prachových částic.
Oxidy dusíku (NOx)
V roce 2017 se v České republice sektor veřejné energetiky a výroby tepla podílel na 25,7 % emisí NOx. Oxidy dusíku jsou prekurzory přízemního ozonu (při chemických reakcích s NOx vzniká přízemní ozon). Každodenní expozice oxidům dusíku bývá u žen po menopauze spojováno s vyšším rizikem hemoragické mozkové příhody.
Oxid dusičitý (NO2) zhoršuje symptomy astmatu u lidí s tímto onemocněním. Během chemických reakcí formuje kyselinu dusičnou, čímž přispívá ke vzniku kyselých dešťů. Stejně jako SO2, i NO2 formuje sekundární prachové částice.
Oxid uhelnatý (CO)
V roce 2017 se v České republice podílel sektor spalovacích procesů v průmyslu a stavebnictví: železo a ocel na 11,3 % emisí oxidu uhelnatého. CO snižuje kapacitu krve přenášet kyslík k orgánům a tkáním. Při vysokých koncentracích CO lidé s chronickým onemocněním srdce mohou pociťovat bolesti na hrudi. Při extrémně vysokých koncentracích dochází k poškození zraku a manuální zručnosti a následně může mít za následek i smrt.
Pokud jsou těhotné ženy dlouhodobě vystavené emisím oxidu uhelnatého, oxidu dusnatého a oxidu dusičitého, zvyšuje se pravděpodobnost, že jejich dítě bude mít vývojovou vadu neurální trubice.
Těkavé organické látky (VOC)
VOC podléhají fotochemické reakci a jsou jedním z prekurzorů ozonu. Expozice těmto látkám způsobuje podráždění očí, nosu a krku, bolesti hlavy, špatnou koordinaci, nevolnost. Dlouhodobá expozice vede k poškození jater, ledvin a centrálního nervového systému.
Benzen
Benzen se do ovzduší dostává spalováním paliva a také vypařováním z paliva při manipulaci, distribuci a skladování. Zpracování ropy a koksování emituje značné množství benzenu. Při krátkodobé expozici této látce může u lidí nastat podráždění očí a kůže, bolest hlavy, závrať, ospalost, zmatenost, třes a ztráta vědomí. Požívání alkoholu tyto efekty znásobují. Při dlouhodobému vystavování benzenu může dojít k rozvoji leukémie a je zde také spojitost s výskytem Non-Hodgkinova lymfomu.
Těžké kovy
Těžké kovy se nacházejí ve fosilních palivech, množství jejich emisí se liší podle lokality těžby použitého paliva, druhu paliva, typu spalovacího zařízení a také na teplotě spalování, která ovlivňuje těkavost těžkých kovů. V roce 2017 se v České republice sektor veřejné energetiky a výroby tepla podílel na 22,9 % emisí arsenu (prokázaný karcinogen) a na 37,5 % emisí niklu. Těžké kovy se akumulují v životním prostředí - usazují se v půdě, vodě i na rostlinách, čímž se zvyšuje riziko jejich zdravotních důsledků. Mohou se totiž do lidského těla dostat vdechnutím, ale také pozřením kontaminované potraviny.
Kadmium
Emise kadmia jsou významně ovlivněny koncentrací podniků na výrobu železa a oceli. Vystavení koncentracím kadmia může vést k degenerativnímu onemocnění kostí.
Olovo
V roce 2017 se v České republice sektor výroby železa a oceli podílel na 22,2 % emisí olova. Vysoké koncentrace olova v krevním oběhu mohou zvyšovat riziko potratů, poškodit funkčnost ledvin a zvyšovat krevní tlak. Olovo navíc poškozuje intelektuální vývoj dítěte a nepříznivě tak ovlivňuje jejich chování. Tyto efekty na lidské zdraví se mohou projevit již při koncentracích, které byly dříve považovány za neškodné. Pokud má člověk nízký dietetický příjem vápníku a železa, absorbuje větší množství olova. Podvyživené děti jsou tedy nejrizikovější skupinou pro otravu olovem.
Rtuť
Rtuť je do ovzduší emitována především elektrárnami spalujícími uhlí. Poškozuje centrální nervový systém a ovlivňuje zdravý vývoj plodu - při dlouhodobé expozici nadlimitním koncentracím rtuti může dojít ke špatnému vývoji mozku a nervového systému dítěte, což ovlivňuje paměť, schopnost mluvit, pozornost atd.
Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU)
Polycyklické aromatické uhlovodíky jsou organické částice, které obsahují uhlík a vodík. V přírodě se nachází více než 100 druhů PAU, z nichž 15 je uvedeno na seznamu karcinogenních látek. Celoroční koncentrace PAU jsou ovlivňovány průmyslovými zdroji, především procesy během výroby železa, oceli a elektřiny. Tyto látky se dále vážou na prachové částice, které vdechujeme, čímž se dostávají hluboko do našeho systému a způsobují celou řadu onemocnění. Expozice těhotných žen emisím PAU je spojováno s neuro-behaviorálními problémy dětí (ADHD, poruchy vývoje mozku atd.).
Prachové částice
Na území České republiky jsou vyšší emise prachových částic v těch lokalitách, ve kterých jsou provozovány významné energetické zdroje spalující pevná fosilní paliva (Ústecký kraj) a velké průmyslové komplexy (Moravskoslezský kraj).
U vlivu prachových částic na zdraví platí základní pravidlo - čím menší částice, tím větší problém. Jemné prachové částice se dostanou až do krevního oběhu a tím mohou způsobit celou řadu zdravotních problémů, především z toho důvodu, že na prachové částice se navážou další (většinou mutagenní a karcinogenní) látky, jako například sírany, dusičnany, uhlík a minerální prach. Vystavení dlouhodobě zvýšeným koncentracím prachových částic může mít za následek snížení plicních funkcí u dětí i dospělých, zvýšení výskytu onemocnění dýchacího ústrojí, chronický zánět průdušek a zkrácení délky života z důvodu vyšší úmrtnosti na choroby srdce a cév. Prachové částice mohou poškodit činnosti krevních cév a urychlit tak kalcifikaci v tepnách (v tepně se ukládají soli vápníku a ložiska postupně kalcifikují), což má za následek infarkt, trombózy či cévní mozkové příhody. Dalšími zdravotními problémy způsobenými prachovými částicemi jsou: podráždění očí, sucho v krku, zánět dutin, poškození nervového systému (Alzheimer, úzkost, problémy s pamětí a koncentrací, deprese, mozková mrtvice), poškození reprodukční soustavy (neplodnost, předčasný porod, nízká porodní váha novorozence, potrat). V roce 2013 byly prachové částice označeny Mezinárodní agenturou pro výzkum rakoviny (spadající pod Světovou zdravotnickou organizaci - WHO) za příčinu rakoviny plic. Nejohroženějšími skupinami obyvatel jsou děti, těhotné ženy a starší osoby.
Znázornění průniku suspendovaných částic v závislosti na jejich velikosti
Jak znečištění předcházet?
Existuje velké množství dostupných technologií, které omezují množství škodlivých látek emitovaných do ovzduší. Je velmi důležité, aby provozovatelé průmyslových objektů (za podpory státu a dalších institucí) do těchto technologií investovali a zároveň by měli podporovat výzkum k životnímu prostředí šetrných a účinných technologií. Takovými technologiemi jsou např. selektivní katalytická redukce, odsíření, tkaninové filtry, vstřikování aktivního uhlí, DSI (injektáž suchého sorbentu) a elektrostatický odlučovač. Přechodem na obnovitelné zdroje energie lze snížit množství emisí. Nejefektivnější způsob, jak snížit emise (z hlediska poměru náklady/výsledek), je však efektivní využívání energie.
Snižovat emise z průmyslových objektů lze také na individuální úrovni. Zjistěte si u svého dodavatele možnosti odebírání pouze té elektřiny, která pochází z udržitelných zdrojů. Nákupem lokálních potravin snížíme množství spálených fosilních paliv při přepravě potravin. Velmi důležité je podporovat politiky, kteří prosazují kroky ke zlepšení kvality ovzduší a celkově reagují na klimatické změny.
Co dělat v případě znečištění?
Správním orgánem, který je povinen kontrolovat dodržování povinností provozovatelů stacionárních zdrojů znečištění, je Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP). V případě, že provozovatelé stacionárního zdroje znečištění neplní zákonem uložené povinnosti, je ČIŽP oprávněna uložit provozovateli opatření ke zjednání nápravy, popř. rozhodnout o zastavení provozu (pokud provozovatel uložená opatření ke zjednání nápravy neprovede). Kromě opatření ke zjednání nápravy a rozhodnutí o zastavení provozu zdroje znečištění může ČIŽP uložit provozovateli zdroje pokutu.
Podnět může být podán kteroukoliv fyzickou či právnickou osobou, ale také anonymně (pro podněty se nevyžadují žádné formální náležitosti). Podnět lze podat písemně, ústně do protokolu, telefonicky, prostřednictvím datové schránky nebo elektronicky na e-mailovou adresu podatelny, a to i bez zaručeného elektronického podpisu. Z obsahu podnětu by mělo být zřejmé, čeho se podnět týká a čeho se podatel domáhá. Pokud podatel chce být informován o výsledku šetření, musí si o to v podnětu výslovně požádat a uvést alespoň adresu pro doručování. Lhůta k vyřízení podnětu činí 30 dnů ode dne jeho doručení správnímu orgánu.
Nahrajte fotografii nestandardního stavu do aplikace CZmoudil - v případě, že se tento stav vyskytuje opakovaně či často, může platforma s fotografiemi daného objektu pomoci v případném řízení.
Zdroje:
https://frankbold.org/poradnan/kategorie/67
http://www.cizp.cz/podavani-podnetu-stiznosti
Český hydrometeorologický ústav, 2019. Znečištění ovzduší na území české republiky v roce 2018.
EEA, 2017. Znečištění ovzduší.
EEA, 2019. Industrial pollution in Europe.
EEA, 2019. Rtuť: přetrvávající hrozba pro životní prostředí a lidské zdraví.
Jančík, P. a kolektiv, 2013. Atlas ostravského ovzduší. Ostrava: VŠB - TU Ostrava NACAA, (nedatováno). Power Plants.
National Institute of Environmental Health Science, 2020. Air Pollution and Your Health.
NRDC, 2016. Air Pollution: Everything You Need to Know.
Wikipedie, 2019. Těkavá organická látka.
Wikipedia, 2020. Heavy metals.
WHO, 2010. Preventing disease through healthy environments. Exposure to benzene: A major public health concern.
WHO, (nedatováno). Clean Air for Health: Solution.