které uveřejnil server ČTK v článku MŽP chce rozšířit dotace na výměnu kotlů, pilotní má být Ostrava.
Jeden výrok byl zhodnocen jako pravdivý, druhý jako nepravdivý.
Výrok 1: Málokdo si podle Brabce uvědomuje, že nejmodernější kotle, byť jsou na uhlí a mají automatické přikládání, mají propracovanou technologii, která snižuje emise rakovinotvorných prachových mikročástic až o 97 procent.
Pravda
Výrok hodnotíme jako pravdivý. Typ spalovacího zařízení (kotel) skutečně významně přispívá k redukci emisí.
Výzkumy a měření VŠB-TU Ostrava srovnávající emise z moderních automatických a starších prohořívacích kotlů potvrzují, že při spalování hnědého uhlí může použití moderního kotle snížit emise o 97 %, v případě černého uhlí pak o 80 %. Viz následující tabulka:
Roční produkce prachu při vytápění jednoho rodinného domu různými palivy v různých spalovacích zařízeních
V případě hnědého uhlí v modelovém příkladě jde o pokles z 249 na 6 kilogramů prachu na rok a dům, v případě černého uhlí pak z 59 na 12 kilogramů prachu na rok a dům.
Mikroskopický prach na sebe váže rakovinotvornou látku benzo[a]pyren, a přestože výzkum srovnává emise všech prachových částic celkově, mikroskopický prach PM10 tvoří typicky přes 90 % těchto emisí, viz strana 20 zde a strana 4 zde. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
Výrok 2: „Už není velký rozdíl z hlediska prachových mikročástic mezi biomasou, jejímž spalováním rovněž vznikají, a mezi hnědým uhlím v těchto moderních kotlích," tvrdí ministr.
Nepravda
Výrok hodnotíme jako nepravdivý. Pojem biomasa zahrnuje mnoho různých druhů paliv, která se od sebe liší množstvím emisí až řádově. Výzkumy VŠB-TU Ostrava (obrázek 13 zde dole) uvádí teoretické hodnoty emisí pro automatický kotel na hnědé uhlí 6, resp. 5 kg prachu ročně na domácnost, zatímco pro automatický kotel na biomasu v rozpětí 0,1 až 12 kg prachu ročně na domácnost.
V případě použití nekvalitní biomasy (např. sláma, pelety s nižším obsahem dřevní hmoty) v kotli tak mohou být emise prachu vyšší, než při spalování hnědého uhlí. V případě kvalitní biomasy s vysokým obsahem dřevní hmoty mohou být emise velmi nízké. (Odlišnosti ve spalování jednotlivých druhů biomasy ilustruje např. zde strana 88, tabulka 19.10; RSt, WhSt = sláma 1330, resp. 740 mg/m3, v porovnání s tím LPW, BSD = dřevní brikety 261, resp. 80 mg/m3. Mikroskopický prach PM10 typicky tvoří zhruba 90% celkového množství prachu = tuhých znečišťujících látkek = TZL, viz zde strana 20, total dust vs. PM10 - závěry o TZL lze tedy aplikovat i na mikroskopický prach.)
Celkově jsou emise při použití automatického kotle pro hnědé uhlí i biomasu výrazně nižší než v případě kotlů s méně moderní prohořívací technologií, přesto se ale může množství emisí ze spalování různých druhů biomasy výrazně lišit od množství emisí ze spalování hnědého uhlí, a to oběma směry.
Vytápění uhlím volí podle nejnovějšího sčítání lidu z roku 2011 okolo 336 000 domácností. Oproti předchozímu sčítání lidu z roku 2001 pokles počet domácností topících uhlím o 40 %. Na území Ostravy topí uhlím, koksem a uhelnými briketami 3532 domácností. Na území celého Moravskoslezského kraje se podle posledního sčítání lidu nachází 56 000 kotlů na tuhá paliva (Problematika lokálních topenišť. pdf, str. 10). Prachové mikročástice, zejména ty menší než 10 µm, mohou vstupovat přímo do plicních sklípků, kde mohou způsobovat zdravotní problémy. Jejich nebezpečí tkví v tom, že na sebe váží další nebezpečné látky, zejména rakovinotvorný benzo(a)pyren, který může způsobit rakovinu.
