“Dneska stačí tři až čtyři domy se špatným palivem a zamořená je celá obec, a to i karcinogenními látkami, které pak musíme dýchat my i naše děti.”
Tento výrok ministr často opakuje, objevil se například v rozhovoru pro Deník.
Přečte si naše hodnocení tohoto výroku.
PRAVDA
Výrok hodnotíme jako pravdivý. Roční emise prachu připadající na jeden dům se v závislosti na použitém palivu a kotli pohybuje od 5 do 249 kg při spalování hnědého či černého uhlí a dřeva. Jak ukázala edukativní show “Smokeman zasahuje” Výzkumného energetického centra VŠB, při spalování špatného paliva, jako např. plastů, se emise prachu zvyšují o 2 000 až 10 000 %!! Spalování tuhých paliv v domácích topeništích se také významnou měrou podílí na produkci karcinogenního benzoapyrenu, které v 2012 činilo v celé České republice 89,6 %. Podle ČSÚ je v ČR celkem 6 253 obcí. Z toho přes polovinu tvoří obce s počtem menším než 499 obyvatel. Hustota zalidnění v České republice je 133 obyvatel na km2. Když v tak malé obci s poměrně vysokou hustotou zalidnění zatopí tři až čtyři domy špatným palivem, pak je škodlivými emisemi zasažena celá obec.
Podle posledního sčítání lidí se na území celé České republiky nachází 554 116 kotlů na tuhá paliva. Na území celého Moravskoslezského kraje je to 56 000 kotlů na tuhá paliva (Problematika lokálních topenišť, pdf, str. 10), ve kterých se topí uhlím, koksem, briketami nebo dřevem. Při spalování tuhých paliv v lokálních topeništích vzniká celá řada znečišťujících látek: TZL, oxid siřičitý, dioxiny, polyaromatické uhlovodíky, formaldehyd, těžké kovy (Problematika lokálních topenišť, pdf, str. 16-17).
Roční produkci tuhých znečišťujících látek u starších prohořívacích kotlů a modernějších automatických kotlů při spalování černého uhlí, hnědého uhlí a dřeva na jeden dům ukazuje následující tabulka č. 1. Nutno ale podotknout, že se jedná o produkci prachu při spalování “správného paliva” (dobře vysušeného dřeva, černého a hnědého uhlí, uhelných briket) ve “správném kotli” (nemůžeme např. spalovat hnědé uhlí v prohořívacích kotlích určených primárně pro koks, černé uhlí a dřevo). Pokud ale topíme nesprávným palivem, jako např. domácím odpadem (plasty, PET lahvemi, igelitovými pytlíky), potom emise prachu enormně vzroste, jak ukázala edukativní show Výzkumného energetického centra VŠB “Smokeman zasahuje”.
Tab. č. 1. Roční produkce prachu na jeden dům při vytápění tuhými palivy:
Zdroj: http://energetika.tzb-info.cz/8644-o-spalovani-tuhych-paliv-v-lokalnich-topenistich-2
Mezi karcinogenní látky vznikající při nedokonalém spalování tuhých paliv patří zejména zákeřný benzo[a]pyren. Do těla se dostává navázáním na jemné částečky prachu PM10 a menší. Podle ČHMÚ je benzo[a]pyren produktem nedokonalého spalování při teplotách 300 až 600 °C, a proto se mezi jeho nejvýznamnější zdroje řadí hlavně spalování pevných paliv v kotlích nižších výkonů, které představují právě domácí topeniště a také doprava. Příčinou vysoké produkce této látky v lokálních topeništích je podle Českého hydrometerologického ústavu hlavně topení ve starších typech kotlů, zejména topení v odhořívacích a prohořívacích kotlích. Tyto kotle tvoří asi 85 % všech zařízení na spalování pevných paliv v domácnostech. Podle ročenky "Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2013" (V.3.2) tvoří v Moravskoslezském kraji emise benzoapyrenu přibližně polovinu celkové roční emise.
Mapa č. 1. Stanice s nejvyššími hodnotami ročních průměrných koncentrací benzo[a]pyrenu v ovzduší
Zdroj: CHMI - grafická ročenka 2013 , dostupná zde: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/grafroc/13groc/gr13cz/IV2_BaP_CZ.html
Je jasné, že to, čím topíme, ovlivňuje kvalitu vzduchu v našem bezprostředním okolí, který dýcháme my a naše děti. Domácí odpad sice dobře hoří, ale vzniká při něm velké množství znečišťujících látek. Do kotle na tuhá paliva rozhodně nepatří plasty, polystyren, plastové fólie a PET lahve, staré palety, dřevo z demolice, starý nábytek či jinak chemicky ošetřené dřevo, nápojové kartony, letáky, časopisy, pneumatiky a odpad ze zahrady jako je suché listí, tráva nebo zbytky potravin (více zde: Čím netopit? )
Tento článek vznikl díky podpoře Nadačního Fondu Hyundai a Nadace Open Society Fund Praha.
