Lokální topeniště, průmyslové podniky, ale i osobní nebo nákladní automobily. Ti všichni přispívají v ČR ke znečištění ovzduší a ti všichni mohou být nově přidání do mobilní aplikace CZmoudil. Aplikaci vytvořila nezisková organizace Čisté nebe a uživatelé v ní mohou nahrávat fotografie „čmoudících" automobilů, domácností a průmyslových objektů.
Nezisková organizace Čisté nebe aplikací navázala na svůj úspěšný první projekt Čistý komín, ve kterém uživatelé přidávali fotografie zřetelně znečišťujících lokálních topenišť. V průběhu sedmi let uživatelé přidávali do původní aplikace Čistý komín stovky komínů ročně a setkala se s ohlasem například u starostů, odborů životního prostředí, ale i u obyvatel obcí.
„Nově spuštěnou mobilní aplikací CZmoudil chceme dát lidem nástroj, kterým mohou poukázat na chronické znečišťovatele. Umožňujeme tak například starostům nebo úředníkům odebírat měsíční souhrn z dané oblasti, který jim řekne, zda v jejich okolí přibyli noví čmoudilové. Obdobné je to i v případě průmyslových zdrojů, kdy lidé konečně dostali nástroj pro zveřejňování častých úniků u určitých podniků nebo provozů,” uvádí ředitelka Čistého nebe Nela Vachtarčíková. Fotografie přidané do interaktivní mapy mohou následně sloužit jako podklad pro zahájení dalších kroků.
Čisté nebe přichází s aplikací v době, kdy Moravskoslezský kraj zažívá zvýšené imisní hodnoty polétavého prachu a zároveň vrcholí koronavirová krize. „Jsme si vědomi citlivého období, kdy by se mohlo zdát, že problém znečištěného ovzduší je nyní odsunut na vedlejší koleji, ale není tomu tak. Jak ukázala nedávná zahraniční studie právě znečištěné ovzduší mohlo přispět až k 15 procentům úmrtí pacientů s nemocí covid-19. Bohužel benzo(a)pyren je stále karcinogenní látkou nehledě na to, zda probíhá covidová krize či nikoliv a znečištěné ovzduší je problém, který je potřeba řešit,” doplňuje ředitelka Vachtarčíková.
„Aplikaci Čistý komín jsme spustili v roce 2013, původně jen pro Moravskoslezský kraj, přičemž si postupně našla své uživatele na území celé republiky. Když porovnáme vývoj ovzduší za posledních sedm let, tak například v Ostravě je vidět, že od roku 2013 do roku 2020 dochází k pozvolnému snižování znečištění ovzduší, stále zde však nemáme ono čisté nebe. Prachové částice (především PM2.5, které mají značný vliv na zdraví lidí) stále zůstávají problémem. Hlavní nebezpečí představuje benzo[a]pyren, jehož hodnoty několikanásobně překračují povolené imisní limity," uvádí předseda správní rady Čistého nebe, Jan Kozina.
Mobilní aplikace je k dispozici pro operační systémy Android a iPhone. Mapu znečišťovatelů a další informace o znečištění ovzduší naleznete na webových stránkách www.czmoudil.cz. Projekt je realizován s finanční podporou statutárního města Ostravy.
