Miloš Zeman a Daniel Havlík - České noviny 10. 11. 2014

Zavádějící

Zastupitelstvo Moravskoslezského kraje skutečně navrhlo novelu zákona o ovzduší, která měla přinést příslušným orgánům možnost přístupu ke stacionárnímu zdroji znečištění. Tato novela byla do PSP podána dvakrát a to ve volebním období 2006-2010 a pak také v období minulém (2010-2013).

V prvním případě zastupitelstvo kraje (které má zákonodárnou iniciativu) podalo návrh novely do Sněmovny 22.prosince 2009. Celý návrh je dostupný zde (.pdf). V důvodové zprávě této novely se píše (str. 5.): “Aby se zmírnily výše uvedené dopady, měl by zákon o ochraně ovzduší umožnit legitimní přístup orgánu ochrany ovzduší ke každému stacionárnímu zdroji, a to i umístěnému v rodinných domech, bytech a stavbách pro individuální rekreaci, což právní úprava v současné době neumožňuje.”

Tato novela Poslaneckou sněmovnou neprošla, nedostala se na pořad schůze ani v 1. čtení. Problematické ovšem je, že kraj podal návrh novely zákona na konci roku 2009, tedy zhruba půl roku před řádnými volbami do Poslanecké sněmovny. Již toto načasování (vzhledem k realitě přijímání zákonů) ovšem do jisté míry předpokládalo, že se návrh nestihne projednat, neboť není-li návrh zákona projednán do termínu voleb, padá po volbách pod stůl a musí být předložen případně znova.

Co se týká výtek ohledně osobní svobody, je vyjádření Havlíka korektní. Stanovisko Vlády ČR k tomuto návrhu Moravskoslezského kraje zmiňuje v bodu 1 (celé stanovisko ve formátu .pdf) právě nedotknutelnost soukromí i obydlí a to s odkazem na čl. 12 odst. 3 Listiny základních práv a svobod. Dodejme pro úplnost, že nešlo o výtku jedinou, nicméně Havlík uvádí, že jich bylo více.

Druhý návrh zastupitelstva Moravskoslezského kraje v této věci byl podán 27. června 2013. Tento návrh byl širší, nicméně princip povinnosti umožnit přístup příslušným orgánům kvůli možnému provozování malých stacionárních zdrojů je v něm také zakomponován.

Vláda České republiky pak 26. července 2013 vydala k návrhu negativní stanovisko, které odůvodňovala poukazem na nedotknutelnost soukromí. Doslova uvádí: “Předložený návrh zákona však podle názoru vlády představuje zjevně nepřiměřený zásah do Listinou základních práv a svobod zaručeného práva na nedotknutelnost obydlí. Podmínky možného omezení nedotknutelnosti obydlí stanovené Listinou základních práv a svobod nejsou v daném případě splněny.”

Návrh zákona o ovzduší z dílny kraje však Poslaneckou sněmovnou projednán nebyl a to z důvodu rozpuštění Sněmovny a vypsání předčasných voleb do dolní komory.

Potud je výrok Havlíka víceméně pravdivý. Nicméně je třeba vzít v úvahu, že kraj v případě roku 2009 podával návrh do Poslanecké sněmovny pozdě a nemohl čekat, že bude do voleb schválen, druhý návrh byl podán po demisi vlády Petra Nečase a nebyl projednán vůbec kvůli rozpuštění Poslanecké sněmovny, nebyl tedy fakticky odmítnut. Vládní negativní stanovisko neznamená potopení zákona a pro poslance není ani určující. Právě z důvodů popsaných v tomto odstavci je výrok hodnocen jako zavádějící.

Miloš Zeman:
Podle Zemana nelze zhoršenou kvalitu ovzduší v regionu svádět pouze na průmyslové podniky a dopravu.

Pravda

ČHMÚ uvádí (V.3.2), že v aglomeraci Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek v emisích tuhých znečišťujících látek jednoznačně dominují emise velkých průmyslových zdrojů, ale druhým v pořadí je 30% podíl emisí z lokálního vytápění. Podíl dopravy není významý. U benzo[a]pyrenu tvoří podíl emisí z lokálního vytápění přibližně polovinu celkové roční emise, významný je opět podíl emisí z velkých průmyslových zdrojů (38 %), který v ostatních aglomeracích není vůbec vykazován, doprava má menší podíl (9 %).

Miloš Zeman:
Připomněl (prezident Miloš Zeman), že někteří lidé stále topí takzvanými raketami, tedy plastovými lahvemi naplněnými vyjetým olejem. "Protože to čoudí, ale v noci to nikdo nevidí, tak to je jeden z velmi podstatných faktorů znečištění životního prostředí."

Neověřitelné

Tvrzení, že znečištění ovzduší generované lokálními topeništi je způsobeno právě topením takzvanými raketami je neověřitelné z důvodu nemožnosti kontroly samotného zdroje vytápění.

Takzvanou raketou je zjevně myšlena “ostravská raketa” nebo též “Bursíkova briketa”. Jedná se o PET lahev naplněnou pilinami nebo podobným materiálem zalitým hořlavým olejem.

V současné době v České republice neexistuje způsob, jak hodnověrně ověřit, jaké palivo konkrétní lokální topeniště používají. Vyhláška o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší (Předpis č. 415/2012 Sb., § 10, § 11) řeší problematiku malých spalovacích zdrojů v obydlí pomocí kontroly vizuálního měření tmavosti kouře metodou podle Ringelmannovy stupnice. Nicméně tento ani jiný předpis neumožňuje při zjištění překročení přípustné tmavosti kouře vstoupit do obydlí a zkontrolovat, jaké druh paliva je v topeništi spalován.

Lokální topeniště se na znečištění ovzduší na Ostravsku podílejí nemalou měrou. Podle ročenky "Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2013" (V.3.2) na území aglomerace Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek tvoří emise tuhých znečišťujících látek (TZL) z lokálního vytápění cca 30 %. U benzo[a]pyrenu tvoří podíl emisí z lokálního vytápění přibližně polovinu celkové roční emise.

Pro celou republiku je podíl lokálních topenišť ještě vyšší. Podle ročenky ČHMÚ mezi hlavní zdroje emisí PM patřil sektor lokální vytápění domácností, který se podílel na znečišťování ovzduší látkami PM10 40,8 % a PM2,5 59,2 % (IV.1.3). ČHMÚ uvádí (IV.2.3), že sektor lokální vytápění domácností se na emisích benzo[a]pyrenu v roce 2012 podílel 89,6 %.