Přečtěte si diskuzi nad otázkou Znečištění ovzduší na Ostravsku se liší oproti zbytku EU v nadprůměrné koncentraci benzo[a]pyrenu. Co je to za látku a v čem je nebezpečná? Co můžeme dělat pro snížení její koncentrace v ovzduší?
Kliknutím na tento odkaz se vám přepis chatu otevře v obrázku.
L. Černikovský (ČHMÚ): Benzo[a]pyren je produktem nedokonalého spalování při teplotách 300 až 600 °C. Proto se mezi nejvýznamnější zdroje řadí spalování pevných paliv v kotlích nižších výkonů, především v domácích topeništích, a doprava. Díky dominantnímu podílu sektoru lokálního vytápění domácností jsou emise B[a]P rozloženy po celém území ČR s obytnou zástavbou. Vliv dopravy se uplatňuje především podél dálnic a na území větších městských celků. Největší produkcí emisí B[a]P je zatížen Moravskoslezský kraj z důvodu zastoupení podniků na výrobu železa a oceli a na ně navázaných provozů zaměřených na výrobu koksu.
P. Jančík (VŠB-TU): Ostrava je výjimečná v tom, že dominantním zdrojem polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU), reprezentovaných B[a]P je pyrometalurgie včetně koksoven.
R. Seibert (Regionální centrum EIA): Ostrava má vyšší podíl PAU z pyrometalurgie, ale přesto zde pyrometalurgie není dominantní. Souhlasím plně s L. Černikovským, ne už zcela s Petrem Jančíkem.
R. Šrám (ÚEM AV ČR): Karcinogenní účinky B[a]P byly prvně prokázány u dehtu z cigaretového kouře. Dnes víme, že koncentrace vyšší než 2.8 ng-m3 během prvního měsíce těhotenství zvyšují výskyt nitroděložní růstové retardace a nízkou porodní hmotnost, zvyšují výskyt bronchitid u dětí předškolního věku a ovlivňují kvalitu spermií. Kromě genetického poškození (změna genetické informace) může být B[a]P metabolizován i tak, že vzniká oxidační poškození, a tím se urychluje proces stárnutí a zvyšuje výskyt kardiovaskulárních onemocnění a diabetu 2. stupně.
R. Šrám (ÚEM AV ČR): Souhlasím s L. Černikovským. Ostravsko je specifické vysokou zátěží z pyrometalurgie. Pokud se srovnává znečištění B[a]P Ostravska s jinými částmi ČR a tyto koncentrace B[a]P se odečtou, rozdíl odpovídá podílu těžkého průmyslu.
R. Seibert (Regionální centrum EIA): Rozdíl oproti jiným částem ČR není jenom průmyslem, protože je zde významný podíl Polska (topeniště + průmysl), který jinde v ČR není. Prostý odečet, o kterém hovoří pan Šrám, zde není správný.
P. Jančík (VŠB-TU): V tom případě si dovoluji opravit pana Seiberta a upřesnit údaje, které nám poslal ČHMÚ za rok 2009, kdy byly extrémně nízké emise z pyrometalurgie díky odbytovým potížím.
P. Jančík (VŠB-TU):
Na území Ostravy:
| AMO a.s.-závod 12 - Vysoké pece |
67.41 Kg |
| Koksovna Svoboda |
27.58 Kg |
| bývalý EVRAZ VÍTKOVICE STEEL, a.s. |
15.52 Kg |
| AMO a.s.-závod 10-Koksovna |
3.67 Kg |
| AMO a.s.-závod 13-Ocelárna |
1.25 Kg |
| lokální topeniště na tomto území |
38 Kg |
R. Seibert (Regionální centrum EIA): Předpokládám, že uvedené emise jsou B[a]P. Netuším, kde se vzala uvedená hodnota z koksovny AMO za rok 2009, ale dle mých zkušeností je řádově nižší, než jaká může být realita. To nemění nic na skutečnosti, že lokální topeniště v tomto regionu produkují ještě mnohem více B[a]P, než pyrometalurgie (především koksovny, po nich aglomerace).
P. Jančík (VŠB-TU): Vzhledem k řadě fugitivních emisí z metalurgických podniků je možné, že emise jsou spíše daleko větší. Sami odborníci z jedné z těchto firem uvádějí, že fugitivní emise mohou činit i více než dvojnásobek měřených emisí tuhých znečišťujících látek, na které jsou vázány PAU (dát odkaz vysvětlující pojem)
R. Seibert (Regionální centrum EIA): Pro Petra Jančíka: Emise jsou určitě vlivem fugitivního úniku ve skutečnosti vyšší než ony necelé 4 kg B[a]P z koksovny AMO, ale i když počítáme s cca 300 - 400 kg/rok (při plné kapacitě koksovny), stále není vliv těchto zdrojů v tomto regionu dominantní, viz rozptylové studie pro AMO z posledních let, které s touto emisní úrovní počítají. Hlavní balík emisí pochází z jiných zdrojů.
L. Černikovský (ČHMÚ): Snížení B[a]P lze dosáhnout omezením emisí z dominantních zdrojů v dané oblasti, tj. zlepšením kvality domácích topenišť. V aglomeraci Ostrava/ Karviná/ Frýdek-Místek se musí omezit i emise z průmyslových zdrojů. A bez snížení emisí v polském příhraničí se výrazného snížení imisí B[a]P na českém území nedosáhne.
L. Černikovský (ČHMÚ): Opět cituji z ročenky: Jednotlivé kategorie zdrojů emisí mají v aglomeraci O/K/F-M odlišné zastoupení než je tomu v jiných oblastech ČR. U benzo[a]pyrenu tvoří podíl emisí z lokálního vytápění přibližně polovinu celkové roční emise, významný je opět podíl emisí z velkých průmyslových zdrojů (38 %), který v ostatních aglomeracích není vůbec vykazován, doprava má menší podíl (9 %).
R. Šrám (ÚEM AV ČR): Souhlasím s L. Černikovským, že je nutné na vládní úrovni řešit znečištění z Polska. Současně by měl být přijat dlouhodobý program modernizace průmyslových zdrojů, např. do r. 2020. Právě znečištění Ostravska z Polska by mělo být důvodem předložení této problematiky na úrovni EU vládou ČR.
R. Šrám (ÚEM AV ČR): Názor R. Seiberta je pozoruhodný, proč by právě na Ostravsku měla lokální topeniště produkovat několikanásobně více B[a]P než v jiných částech ČR.
R. Seibert (Regionální centrum EIA): Na Ostravsku a především v přilehlé části Polska je tradiční spalování uhlí v podmínkách tzv. slezské zástavby (roztroušené, ale přitom husté osídlení). Ve zdejší aglomeraci žije 1 mil. obyv., v přilehlé polské části 4,7 mil. obyv., přičemž v polské části je horší kultura topení (subjektivní názor) a horší skladba paliv (to by snad šlo i dokázat). Proto je zde vliv topenišť významnější. Příliš mnoho lidí na malé ploše.
R. Šrám (ÚEM AV ČR): Souhlasím, že v Polsku jsou lokální topeniště významným zdrojem B[a]P, ale, i s přihlédnutím k údajům doc. Jančíka, největší zátěž pro Ostravsko představuje těžký průmysl. Na Karvinsku je patrně významnější vliv polských zdrojů.
P. Jančík (VŠB-TU): Pro Dr. Šráma: Přesně.
R. Seibert (Regionální centrum EIA): Také je možno argumentovat změnou imisní situace po odstavení koksovny Jan Šverma před cca 2 roky (nepamatuji se přesně). Změna imisní situace není významná a nebude významná ani při zohlednění možných meziročních klimatických výkyvů.
P. Jančík (VŠB-TU): Pro R. Seiberta: Ano, ve studii Zdravotního ústavu Ostrava a firmy E- Expert s.r.o. se uvádí, že koksovna má nepatrný nebo nevýznamný dopad na okolí. S těmito závěry jsem byl seznámen manažery koksovny. Nerad bych otevíral téma diskuse: “Experti a jejich role pro objektivní poznání skutečnosti v České republice.” Ale klidně můžeme. Třeba v příští debatě. Teď bych se rád věnoval skutečnosti.
L. Černikovský (ČHMÚ): Odstavení Koksovny Jan Šverma mělo prokazatelný vliv na snížení imisních koncentrací v okolí koksovny.
R. Seibert (Regionální centrum EIA): Pro P. Jančíka: Já se také chci věnovat skutečnosti. Studii firmy E-Expert jsem nečetl, takže se k ní nemohu vyjádřit. Já jsem svým nosem žádnou změnu nezaznamenal a nevidím ji ani na naměřených hodnotách v rámci imisního monitoringu. Proto si myslím, že celková regionální zátěž B[a]P se změnou koksoven moc nezmění, možná se projeví v jejich blízkosti (do prvních jednotek km od koksovny).
P. Jančík (VŠB-TU): B[a]P a PM10 se nezaznamenává jen nosem, ale poměrně přesným měřením, které lze následně objektivně matematicky analyzovat.
R. Seibert (Regionální centrum EIA): Pro P. Jančíka: Samozřejmě, proto mluvím o imisním monitoringu.
R. Seibert (Regionální centrum EIA): Souhlasím s panem Šrámem ohledně dlouhodobého programu modernizace průmyslových zdrojů. Jen horizont do roku 2020 pokládám ze nereálný. Jednotnou CZ-PL strategii považuji za nezbytnou, včetně společného balíku především evropských financí na její realizaci.
R. Šrám (ÚEM AV ČR): Přirozeně horizont může být 2020 až 2030. Zdůraznit, že se jedná o významný problém v EU, a proto by pro navrhovaná opatření měly být využity strukturální fondy.
R. Šrám (ÚEM AV ČR): Dotaz na L. Černíkovského: Jaké jsou výsledky analýz, které jste získali ve spolupráci s US EPA?
L. Černikovský (ČHMÚ): Výsledky pilotní identifikace zdrojů v rámci spolupráce ČHMÚ a US EPA jsou připraveny ke zveřejnění v odborném časopise v USA, jsou nyní v recenzním řízení.
R. Šrám (ÚEM AV ČR): Ještě ke zdravotním dopadům. B[a]P indukuje změnu genetické informace, tím jsou vzniklé mutace přenášeny na další generace. Proto je nutné si uvědomit, že změny vyvolané v současné době budou nepříznivě ovlivňovat i minimálně dvě následující generace.
L. Černikovský (ČHMÚ): Myslím si, že v aglomeraci O/K/F-M stále chybí analýza zdravotních dopadů, způsobených znečištěným ovzduším, a s tím související vyčíslení nákladů, které z toho plynou (zvýšená nemocnost, nižší věk dožití). Na druhou misku vah je třeba položit náklady na omezení emisí, a to především z lokálních a průmyslových zdrojů, na omezení či změnu rozsahu výroby a související sociální dopady. A následně určit postup pro investice. Také je nezbytné stanovit objektivně hodnotitelná kritéria pro posuzování, jaká příslušná opatření měla dopad na snížení imisí.
R. Šrám (ÚEM AV ČR): Velmi podporuji stanovisko Libora Č. Je zcela zásadní analyzovat ekonomické důsledky poškození populace v MSK. Tím by bylo možné podpořit i argumentaci o efektivitě opatření, která budou znamenat změnu emisí.
R. Seibert (Regionální centrum EIA): Souhlas s Liborem Černikovským, ale je tu tento problém: "A následně určit postup pro investice." Zatím se nemůžeme domluvit, kdo může za zdejší špatnou kvalitu ovzduší, proto se také bude těžko dohadovat, kdo by měl o kolik snížit emise a z čeho by se to mělo platit.
R. Šrám (ÚEM AV ČR): Předpokládám, že významné výsledky přinese právě analýza ČHMÚ-US EPA. Již studie Slezsko v r. 1996 naznačovala nejvýznamnější podíl B[a]P z Nové Huti, a pokud se nemýlím, byla produkce po r. 2003 zvýšena… Nemůžeme se domluvit - to záleží na tom, z jakých kdo vychází zdrojů.
R. Šrám (ÚEM AV ČR): Srovnání 2010 - 2013 údaje ČHMÚ: V PM10 a PM2.5 dochází ke snížení koncentrací, ale koncentrace B[a]P v Ostravě-Bartovicích a Karviné se zvyšují. Proto by měla být objektivně zhodnocena efektivita přijímaných opatření (např. účinnost filtrů v ArcelorMittal).
L. Černikovský (ČHMÚ): Domnívám se, že se většina expertů shodne na základních podkladech a na nadpoloviční většině výsledků a návrhů na řešení. Zdůrazňujme to, na čem se shodujeme. Ano, je třeba pokračovat v upřesňování, ale to neznamená, že není možné vycházet z dosud zjištěného a potvrzeného.
R. Seibert (Regionální centrum EIA): Koksovny bychom měli tlačit k co nejlepší údržbě, ale je zbytečné je likvidovat, protože zdejší problém nevyřeší. Souhlasím, že je to hutní provoz, který má na koncentrace B[a]P významný vliv. Jiné průmyslové zdroje jsou z hlediska vlivu na imisní situaci B[a]P nevýznamné. Hlavní problém zde představuje vytápění domácností, což dokládají jak emisní bilance ČHMÚ, tak i naše nosy. Polsko-český problém se musí řešit najednou. Děkuji všem za diskusi.
P. Jančík (VŠB-TU): Mimochodem, pokud se bavíme o opatřeních u průmyslových zdojů v OK aglomeraci, můj odhad je, že řádově desítky miliard investic a hlavně miliardy provozních nákladů ročně přinesou zlepšení v regionu o jednotky až desítku mikrogramů PM10, investice do lokálních topenišť v řádu jednotek miliard rovněž, snížení emisí z polských průmyslových zdrojů o polovinu o cca 1 až 2 mikrograny a řádové snížení emisí z polských lokálních topenišť o cca 5 až 10 mikrogramů podle vzdálenosti od hranic.
P. Jančík (VŠB-TU): Bojujeme o jednotky mikrogramů. Uvědomme si to. A důležitý je trend, tj. nesmí se s tímto bojem přestat. A toto úsilí znamená především investice do tohoto evropského regionu.
L. Černikovský (ČHMÚ): Ještě poznámka ke společnému česko-polskému postupu: pro řešení problému celého regionu je nezbytný. Ale neznamená to, že česká opatření musí čekat na to, až se přidají opatření na polské straně.
P. Jančík (VŠB-TU): Souhlasím. A chci pokračovat v započaté spolupráci s polskými kolegy.
R. Šrám (ÚEM AV ČR): Souhlas s Liborem Č. Je nutné tlačit na vládu ČR, aby přijala dlouhodobý program, jak nepříznivou situaci v MSK řešit.
P. Jančík (VŠB-TU): Akční program II?
Tento projekt se uskutečnil za podpory Nadačního Fondu Hyundai a Nadace Open Society Fund Praha.
