Co je to Hlídka Barona Prášila?

Jedná se o službu na bázi factcheck analýzy, která bude kontrolovat pravdivost výroků relevantních aktérů tj. politiků, zástupců institucí, podniků ve věci znečištěného ovzduší na území aglomerace Ostravska. Projekt vzniká ve spolupráci s Demagog.cz.

Tento projekt funguje díky podpoře Nadačního Fondu Hyundai a Nadace Open Society Fund Praha.

Partnerem projektu je Anopress IT.

Ostrava, 9. dubna 2015

Hlídka Barona Prášila zhodnotila výrok ministra životního prostředí Richarda Brabce, který se týkal situace na Ostravsku:
“Ukázalo se, třeba opět letos v sezoně, topné nebo zimní, že tím hlavním problémem se zdají být především lokální topeniště, které jsou hlavním zdrojem těch prachových mikročástic, které na sebe pak váží karcinogenní látky.”
Tento výrok ministr zazněl v rozhovoru pro Události v regionech na České televizi.
Mluvil ministr pravdu?

Ostrava, 2. dubna 2015

Na Ostravsku stále dochází k překračování limitních hodnot polétavého prachu. Hodnoty zde bohužel patří k nejvyšším v České republice. Města jako např. Ostrava, Bohumín, Frýdek-Místek nebo Třinec se snaží kvalitu ovzduší zlepšit mimo jiné i výsadbou tzv. izolační zeleně, která má snížit prašnost v ovzduší, a zlepšit tak jeho kvalitu. Jelikož se ale jedná v drtivé většině o stromy listnaté a k překročení imisních limitů prachových částic dochází většinou v zimních měsících, vyvstává otázka, jak moc je tento krok efektivní? Hlídka Barona Prášila se to pokusila zjistit.

 

Ostrava, 27. března 2015

Ve čtvrtek 26. března proběhla v České televizi debata na téma kontroly lokálních topenišť.
Debaty se mimojíné zúčastnil i ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) a poslanec ODS Jan Zahradník.
Hlídka Barona Prášila ověřila výroky v této debatě.

Celou debatu můžete sledovat na webu České televize: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10175540660-mate-slovo/

A jak to dopadlo?

 

Ostrava, 19. března 2015

Ovzduší na Ostravsku patří k nejznečištěnějším v rámci Evropy. Řešení tohoto komplexního problému je v nedohlednu a tak se lidé, kteří ještě z Ostravska neodešli, snaží alespoň částečně zmírnit dopad špatného ovzduší na jejich zdraví. Zdravá strava, časté výlety do hor a doma čistička vzduchu. Jak účinné jsou tyto přístroje, které mnohdy stojí tisíce korun? Hlídka Barona Prášila se to pokusila zjistit.

 

 

 

Ostrava, 12. března 2015

Hlídka Barona Prášila zhodnotila výrok ministra životního prostředí Richarda Brabce: “Dneska stačí tři až čtyři domy se špatným palivem a zamořená je celá obec, a to i karcinogenními látkami, které pak musíme dýchat my i naše děti.”
Tento výrok ministr často opakuje, objevil se například v rozhovoru pro Deník.
Přečte si naše hodnocení tohoto výroku.

 

 

Ostrava, 2. března 2015

Mnozí obyvatelé Moravskoslezského kraje i jiných míst v České republice někdy zaregistrovali, že vzduch tu a tam příliš "nevoní". Někteří si toho všimnou během smogových situací, jiní, když soused přiloží do kamen, další zase, když kolem projede nějaké hodně čmoudící auto. Mnozí jistě znají konkrétní části Ostravy, kde to “smrdí” skoro vždy. Jindy se zase můžeme setkat s názorem, že to, co jedni považují za smog, druzí prohlásí za obyčejnou mlhu. Je možné očima a nosem rozpoznat špatné ovzduší? A jak dobře?

V ovzduší se můžeme setkat s velkým množstvím různých látek. Podívejme se na ty hlavní, které přicházejí v úvahu, když se bavíme o znečištění ovzduší a o tom, co lze poznat pouhým čichem nebo zrakem.

Ostrava, 23. února 2015

Jaké jsou účinky solných jeskyní na Vaše zdraví? Pomohou Vám při léčbě nemocí dýchacích cest? Mnoho provozovatelů těchto zařízení láká své klienty na její léčebné účinky, zejména na léčbu nemocí dýchacích cest. To je také jeden z hlavních důvodů, proč je navštěvujeme. Chceme svým plícím dopřát alespoň na chvíli trošku toho „čistého“ vzduchu. Dýcháme ale opravdu v solné jeskyni lepší vzduch? Hlídka Barona Prášila to prověřila.

 

 

Ostrava, 6. únor 2015

Ve všeobecném povědomí panuje mýtus, že za špatné ovzduší na Ostravsku může těžký průmysl z polských aglomerací a jejich lokální topeniště. Ve skutečnosti si ovšem musíme připustit, že to nemůže být tak úplně pravda. Spíš naopak. Je zapotřebí si uvědomit, že pod svícnem je největší tma. A možná bychom tomuto rčení mohli dát nový rozměr. Že by byl pod komínem největší spád?

V letech 2006 až 2013 probíhal projekt informačního systému kvality ovzduší Air Silesia, který se dlouhodobě zabýval měřením znečištění v hraničních oblastech Moravskoslezského kraje a Polska. Díky nasbíraným datům máme konkrétní přehled o vlivech znečištění Polska i Ostravska.

Ostrava, 28. leden 2015

Hlídka Barona Prášila pokračuje se svým seriálem o boření mýtů týkajících se ovzduší. Tentokrát si vzala na paškál mýtus o tom, že „ovzduší v Ostravě přece není o nic horší než v Praze.“

Myslíte si, že je to pravda?

Podle oficiálně dostupných dat je zřejmé, že Praha je na tom, co se týče ovzduší, o mnoho lépe než Ostrava. Jednak až devětkrát nižšími hodnotami jedovatého benzo[a]pyrenu v ovzduší, tak i průměrnými hodnotami prachových částic. Navíc se liší i zdroj znečištění. V Praze může za překročení imisních limitů vysoké dopravní zatížení, kdežto v Ostravě jsou hlavními zdroji znečištění průmyslové zdroje a lokální topeniště.

Ostrava, 18. ledna 2015 

Tento mýtus je jen pokračování nikdy nekončící diskuze na téma zdrojů znečištění ovzduší. Z mediálních vystoupení některých politiků může občan nabýt dojmu, že hlavním zdrojem znečištění na Ostravsku jsou lokální topeniště. Skutečnost je ale složitější.

Ani v případě celkových emisí, ani v případě podílu na imisních koncentracích nelze hovořit o jednoznačném převažujícím vlivu lokálních topenišť.

Go to top