Moravskoslezský kraj a zejména Ostravsko je v současnosti oblastí s nejvíce znečištěným ovzduším v České republice, a stejně tak patří k nejznečištěnějším oblastem v rámci Evropy.

Na území aglomerace Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek bývají výrazně překračovány imisní limity polétavého prachu (PM10, PM2,5) a benzo[a]pyrenu.

Jak jsme na tom v rámci Evropy?

Spolu s polským Slezskem patří Ostravsko k nejznečištěnější části Evropy. 

Mapa 4.1: Oblasti s překročeným ročním imisním limitem pro PM10 v roce 2014 (označené červeně/bordó), zdroj: Evropská agentura pro životní prostředí, 2016

Mapa 4.2: Oblasti s překročeným ročním imisním limitem pro PM2,5 v roce 2014 (označené červeně/bordó), zdroj: Evropská agentura pro životní prostředí, 2016

Mapa 4.3: Oblasti s překročeným ročním imisním limitem pro benzo[a]pyren v roce 2014 (označené červeně/bordó), zdroj: Evropská agentura pro životní prostředí, 2016

Pro detailnější informace navštivte dynamické mapy Evropy pro PM10 a pro PM2,5.

 

Jak jsme na tom v rámci ČR?

Území s nejšpinavějším ovzduším v České republice je územím aglomerace Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek. 

Největším problémem Ostravska jsou vysoké koncentrace rakovinotvorného benzo[a]pyrenu. Tato látka se váže na polétavý prach (PM10, PM2,5 a menší) a vstupuje skrze dýchací systém a pokožku hluboko do lidského organizmu a vyvolává řadu zdravotních problémů. Benzo[a]pyren má rovněž vliv na vývoj plodu v těle matky a na kvalitu spermií. 

Následující mapy uvádějí, kam až sahá "smogová zóna".

 Zdroj: Český hydrometeorologický ústav 2015, mapa benzo[a]pyren, PM2,5 a PM10

 

Vývoj emisí

Laicky řečeno, emise jsou to, co uniká přímo od zdroje (komín, výfuk apod.)

Emise tuhých znečišťujících látek (TZL) z REZZO 1 (velké zdroje) v Ostravě klesají.

Zdroj: Český hydrometeorologický ústav

 

Vývoj imisí

Co se týče imisí (to je to, co dýcháme) pro PM10, PM2,5 a benzo[a]pyren, lze v posledních letech vysledovat nepatrný pokles, v roce 2015 dokonce pod imisní limity (u pm10 a pm2,5), což je dáno i vlivem velmi teplé zimy 2015. Koncentrace benzo(a)pyrenu jsou ale stále alarmující.

 

Zdroj: Český hydrometeorologický ústav

 

Imisní limity

Roční imisní limit pro benzo[a]pyren je 1 ng/m3. Na území aglomerace Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek byl limit v roce 2015 několikanásobně překročen (Ostrava-Radvanice 7,8 ng/m3, Ostrava,Přívoz - 3,6 ng/m3, Ostrava,Poruba - 2,6 ng/m3, Český Těšín - 3,5 ng/m3). 

Roční imisní limit pro polétavý prach (PM2,5) je 25 μg/m3. Na území aglomerace Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek byl limit v roce 2015 překročen (Ostrava-Radvanice 34,6 μg/m3, Ostrava-Zábřeh - 25,4 μg/m3, Ostrava-Přívoz - 29,3 μg/m3, Petrovice u Karviné - 28,6 μg/m3, Věřňovice - 33,1 μg/m3.

Pro polétavý prach (PM10) je stanoven denní imisní limit (24hodinový) na 50 μg/m3, který může být překročen nanejvýš 35krát v roce. Na všech měřících stanicích na Ostravsku byl tento imisní limit v roce 2015 výrazně překročen. Stejně je tomu i v roce 2014. Roční imisní limit pro PM10 je 40 μg/m - ten byl překročen pouze na stanici Ostrava-Radvanice ZÚ (42,2 μg/m3) a Věřnovice (41,6μg/m3).

Přehled imisních limitů najdete na webu ČHMÚ

Světová zdravotnická organizace (WHO) stanovila limity pro ochranu zdraví, které jsou mnohem přísnější než limity platné v České republice. 

PM2.5
10 μg/m3 roční limit
25 μg/m3 denní limit
PM10
20 μg/m3 roční limit
50 μg/m3 denní limit

Další detailní informace o ovzduší v letech 1997 - 2015 naleznete v tabelárních a grafických ročenkách Českého hydrometeorologického ústavu.

 

Zdroje a příčiny znečištění

Nepříznivý stav ovzduší na Ostravsku je způsoben především vysokou koncentrací těžkého průmyslu v regionu a geomorfologickými podmínkami hornoslezské pánve, v níž Ostravsko leží, neboť při špatných rozptylových podmínkách zejména v zimních měsících se zde znečištění koncentruje.

Mezi hlavní zdroje znečištění patří:

  • průmyslová výroba: zdrojem tohoto znečištění jsou především výrobní a spalovací procesy ve velkých průmyslových podnicích, zejména hutích a elektrárnách.
  • doprava: znečištění je způsobeno zplodinami z motorového pohonu vozidel a vlastním provozem na pozemních komunikacích.
  • lokální topeniště: zdrojem tohoto typu znečištění je pálení nevhodných materiálů v domácích kotlích na tuhá paliva, zejména odpadů a uhelných kalů.
  • znečištění z Polska.

 

 

Zdroj: Grafická ročenka 2013 Českého hydrometeorologického ústavu, V.3.2

 

 

 

Dopad na lidské zdraví

Výše uvedené látky mají nepříznivý vliv na lidské zdraví.

Znečištěné ovzduší má dopad na celou populaci Ostravska, ale mezi nejohroženější skupiny patří těhotné ženy, děti a senioři.

Připravujeme rozsáhlý přehled dopadů znečištěného ovzduší na lidské zdraví.

 

Zdroje:

Český hydrometeorologický ústav

Evropská agentura pro životní prostředí

Zpráva o stavu životního prostředí České republiky 2013

Statistická ročenka životního prostředí České republiky 2013

 

Vyhledávání

Máte zájem o náš zpravodaj?

 

Podpořte nás

Go to top